Praha - Na chvíli to vypadlo, že se karta hospodářské krize přece jen obrací. Po krátkém období nesměle dobrých zpráv ale přišly bilance prvního čtvrtletí. A s nimi hodně studená sprcha (viz přehled na konci textu).
Nová čísla o hospodářství z USA a Japonska, přes eurozónu a Německo, až po nový odhad letošního vývoje ekonomik od Mezinárodního měnového fondu mají totiž jedno společné: tahouni globální ekonomiky jsou na tom hůř, než se čekalo. A to místy až dvojnásobně.
„Už teď je jasné, že je to nejhorší poválečná krize, jejíž důsledky budeme v celosvětovém měřítku cítit delší dobu," komentoval nová data ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Klesáme, ale už ne tak zprudka
„Je čím dál jasnější, že první kvartál letošního roku tvoří dno krize. Značná nejistota ale panuje v tom, jak rychle se budeme od toho dna zvedat," souhlasí ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Můj tip? Patřil jsem spíš mezi optimisty. Dnes zveřejněný propad české průmyslové výroby za březen meziročně mínus 17,3 procenta ale moc důvodů k optimismu pro naši ekonoiku nedává," naznačuje Sobíšek.
Podle Bureše je ale třeba umět číst i v čerstvém přívalu špatných zpráv. I tam se podle něj dají najít „záblesky naděje.".
„V USA a eurozóně, konkrétně v Německu, pozitivně překvapují podnikatelské nálady. Na americkém trhu nemovitostí dochází ke zpomalení propadu, sklady jsou vyprodané a spotřeba domácností přitom zůstala rezistentní," rekapituluje Bureš.
„Ještě klesáme, ale to tempo už není tak prudké. Koncem roku bychom mohli dosáhnout onoho pomyslného dna. Příští rok by mohlo přijít mírné oživení v řádech desetin procenta," řekl tento týden pro Českou televizi i odstupující ministr financí Miroslav Kalousek
Přehled: bude hůř nebo tu máme dno?
USA - Spojené státy se v prvním čtvrtletí propadly třetí kvartál v řadě, tentokrát o 6,1 procenta v meziročním srovnání. To je horší výsledek, než ekonomové očekávali a znamená to nejhorší útlum od druhém světové války.
Japonsko - Bank of Japan ve čtvrtek upravila svůj předchozí odhad propadu tamního HDP. Podle nových čísel se druhá největší ekonomika světa nepropadne o 2 procenta, ale o 3,1 procenta. Zároveň však klesnou spotřebitelské ceny o 1,5 procenta a Japonsko se tak po více než roce opět dostane do deflace.
Eurozóna - Z dat zveřejněných v dubnu vyplývá, že zatímco podle původních odhadů činil pokles HDP v eurozóně v posledním čtvrtém kvartálu roku 2008 1,5 procenta, druhé odhady ukázaly, že to bylo 1,6 procenta. Podobně je tomu s údaji pro celou Evropskou Unii. V březnu se také ukázalo, že nezaměstnanost v 16 zemích eurozóny vzrostla skoro na devět procent, tedy o 0,4 procenta více, než se čekalo. Rekordmanem je Španělsko se 17,4 procenty nezaměstnaných. Letošní propad v eurozóně tak dnes nekěteří ekonomové odhadují až na 3,5 procenta.
Německo - Největší evropská ekonomika v lednu předpovídala pokles o 2,25 procenta. Na základě nových dat ale vláda předpovídá pokles více než dvojnásobný - 6 procent. Od konce války přitom pokles německého hospodářství nepřesáhl jedno procento.
Česko - „Dvouciferný pokles průmyslové výroby, tržeb i nových zakázek nedávají sebemenší naději, že by se v české ekonomice již mohlo blýskat na lepší časy. Dno recese je stále v nedohlednu, natož obrat k lepšímu," komentoval ve čtvrtek server Patria online odhad propadu českého průmyslu Českým statistickým úřadem na více než 17 procent. Průmyslová výroba v Česku klesá dvojciferným tempem už pět měsíců v řadě.
