Alespoň tak to chápou zemědělci v podhorských oblastech, kteří by podle uvedeného návrhu měli být trestání odejmutím dotací za to, že nedosáhnou při zatravňování polí předepsaného nižšího podílu zornění.

Podhorské oblasti, jako je třeba Vysočina nebo jižní a jihozápadní Čechy, patří přitom k nejchudším zemědělským oblastem. Naopak bohatým zemědělským oblastem s vysokým podílem orné půdy (například jižní Morava) žádné sankce spojené s čerpáním dotací na zatravnění nehrozí.

Ministerský návrh podpořila Agrární komora, odmítá jej naopak Asociace soukromého zemědělství.

Zemědělců se nikdo neptal

Podle místopředsedy Asociace Jana Votavy se v ministerském materiálu správně konstatuje, že neexistuje dostatečná motivace zemědělců ke snižování míry zornění zemědělské půdy.

"Je třeba říci, že chybné nastavení dotačních pravidel prosadilo právě ministerstvo, přes četné připomínky Asociace a dalších zemědělských organizací. Takzvané platby TOP-UP (dotace z národních zdrojů k evropským přímým platbám) jsou totiž směrovány na ornou půdu, a ne na trvalé travní porosty, což je nesystémové řešení," konstatuje Votava.

Ministerský návrh podle jeho slov kromě toho nebyl vůbec předložen k diskusi zemědělcům, kteří jsou v Česku především nájemci zemědělské půdy.

"Například tady na Vysočině je více než 90 procent pozemků v pronájmu a vlastníci pozemků si zatravnění nepřejí. Podle nich je orná půda zatravněním znehodnocena," konstatuje Votava. Zemědělci tedy v praxi zatravňovat pozemky nemohou a nemohou být za to ani trestáni.

V podmínkách podpor na zatravňování je mimo jiné zakotvena povinnost snížit podíl zornění v příslušné oblasti až o deset procent. Současně s tím ale musí příjemci dotací zvýšit v příslušném území počet chovaných zvířat.

To je ale podle Votavy nesmysl, protože biomasu z travních porostů lze využít i jinak než na krmení zvěře, například k výrobě bioplynu. S podporou investic na zpracování biomasy navíc počítá jeden z programů pro rozvoj venkova.

Podle předsedkyně Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinové navíc ČR při vstupu do EU nevyjednala dostatečně vysoké kvóty na chov skotu a dalších přežvýkavců, takže vyprodukovaným senem nebude koho krmit.

Ministerstvo, rozhodni se!

Nejhorší podle ní je, že ministerský návrh jednoznačně znevýhodňuje podhorské oblasti. V nížinách totiž zemědělci berou dostatek dotací na ornou půdu, horské oblasti zase mají vysoké kompenzace za výškové znevýhodnění. Ministerstvo by si především mělo podle Brodinové ujasnit, co vlastně chce.

"Chce-li zatravnění, pak se to musí dotačně podpořit, a to tam, kde to má smysl. Evropská unie na tyto účely nakonec přispívá z 80ti procent. Jestli chce ale ministerstvo podporovat produkci v zemědělsky bohatých regionech, tak ať nenutí pod sankcí do zatravňování oblasti chudé," zdůrazňuje ředitelka havlíčkobrodské komory.

"Celý tento dokument je zatím jen návrhem a úřad pro čerpání dotací jej zatím nehodlá uplatňovat," brání se Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva zemědělství.

O tom, zda se k němu úředníci znovu vrátí, se podle Roldána s největší pravděpodobností rozhodne až po volbách. Brodinová i Votava se ale shodně obávají, že odklad návrhu je jen dočasný.

"Je to velmi nebezpečný návrh, který by z chudých udělal ještě chudší. O podporu zatravňování v něm ve skutečnosti vlastně nejde," konstatuje Brodinová.

Autor je spolupracovníkem redakce