Nejvyšší soud v dalším sporu mezi majitelem domů a nájemníkem o doplacení částky na činži rozhodl, že na zpětné vyplacení peněz nemá vlastník domu nárok.
A to přesto, že soudci Nejvyššího soudu připustili, že nižší instance spor posuzovaly podle špatného právního výkladu.
O co přesně šlo?
Infobox
Výběr událostí kolem deregulace nájemného od roku 2003:
19. března 2003 - Ústavní soud zrušil cenové moratorium na nájemné. Vláda schválila návrh zákona, podle kterého by se nájemné mělo zvyšovat maximálně o deset procent ročně.
21. ledna 2004 - Ministři financí a pro místní rozvoj se shodli, že nájemné se do roku 2006 třikrát zvýší o deset procent.
9. března 2004 - Vládní koalice nedokázala ve sněmovně prosadit návrh zákona o postupném zvyšování nájemné.
7. března 2006 - Ústavní soud odmítl zrušit celou část občanského zákoníku týkající se nájemního bydlení, což mu navrhl Městský soud v Praze. Ústavní soud ale nadále považuje regulaci nájemné za neústavní.
14. března 2006 - Sněmovna rozhodla o tom, že nájemné se bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Předlohu schválila i s doporučením Senátu, který odmítl umožnit od roku 2011 regulovat nájemné i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou.
Majitel domu v Praze chtěl po nájemnici vyšší nájemné. Za jednopokojový byt platila necelé dva tisíce korun, nově ji měl přijít na více než devět a půl tisíce korun. Žena nesouhlasila. Po měsících sporů se majitel pokusil peněz domoci soudně. Chtěl, aby mu žena zpětně doplatila téměř čtyřicet pět tisíc korun za dobu od října 2003 do března 2004.
Městský soud rozhodl, že v případě, kdy se majitel a nájemník nedohodli na zvýšení nájemného, zůstává v platnosti regulované nájemné.
To je podle Nejvyšší soudu chyba."Obecný soud je oprávněn zasáhnout do obsahu nájemního vztahu a nájemné z bytu zvýšit (stanovit)," uvedli soudci.
Přesto dovolání majitele domu a tím i nárok na doplacení peněz zamítl.
"Podle judikatury Ústavního soudu lze výši nájemného určit konstitutivním rozhodnutím (pro futuro) a nikoli zpětně za dobu minulou," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Miroslava Feráka.
Nejvyšší soud už ze stejných důvodů zamítl dovolání majitele domu v Praze, který se také neúspěšně snažil vysoudit na svých nájemnících rozdíl mezi regulovaným a ekonomickým nájemným v bytě dva plus jedna.
Zatímco regulované nájemné činilo dva tisíce sto korun, ekonomické téměř sedm tisíc korun. Celkem majitel po nájemnících požadoval doplatit přes třicet sedm tisíc korun.
Znovu k Ústavnímu soudu?
Majitelé domů tento postup - kdy soud odmítá přiznat doplatky peněz z minulých let - označují za protiústavní. Argumentují, že to nebyli oni, kdo by učinil chybu. Zvyšovat nájemné nemohli kvůli nečinnosti politiků, neupravovala to žádná právní norma.
"Došlo k porušení Listiny lidských práv a svobod," uvedl místopředseda Sdružení majitelů domů Libor Dellin, podle kterého je pravděpodobné, že se majitelé domů znovu obrátí na Ústavní soud.
Případy, ve kterých se majitelé domů soudí o doplacení rozdílu (mezi regulovaným a obvyklým nájemným) za minulé roky a obecné soudy už jejich žaloby zamítly, jsou přitom nyní častým typem sporů o činže.
A právě u těchto případů není majitelům domů nic platné další a průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně činží.
V něm Nejvyšší soud potvrdil precedentní verdikt soudců z jihu Čech, kteří rozhodli o dvojnásobném zvýšení regulovaného nájemného - majiteli domu přitom přiznali i přiměřený zisk.
Toto rozhodnutí, v němž soud odmítl také tvrzení nájemníka, že soud nebral v potaz jeho sociální postavení, je totiž podstatné pro jiný typ sporu - je důležité pro případy, kde už soud o zvýšení nájemného skutečně rozhodl nebo kde naopak ještě napadl žádný verdikt.
Dohoda zatím není
Zatím bez viditelného výsledku je i vyjednávání státu s majiteli domů, kteří požadují u Evropského soudu pro lidská práva za regulované činže odškodnění v řádu desítek miliard korun.
Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič sice s majiteli domů jedná o mimosoudním vyrovnání, majitelé domů ale trvají na odškodnění buď penězi nebo vydáním státních dluhopisů, popřípadě poskytnutím daňových prázdnin.
Podle zákona, který v březnu schválil parlament, se nájemné v bytech s regulovanými činžemi bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Regulované nájemné se vztahuje na 750 tisíc bytů, což je zhruba pětina bytového fondu.
