Praha - Bankovní rada České národní banky ukončila období velmi levných peněz a zvýšila základní sazbu o čtvrt bodu na 2,75 procenta. Učinila tak po dlouhých devíti měsících. Přesto má Česko nejnižší sazby v Evropské unii.
"Důvodem růstu českých sazeb je nejspíše zhoršený inflační výhled a aktuálně vyšší inflace při současně silném růstu ekonomiky," uvádí hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.
Krok nejdůležitější měnové instituce v Česku ale nebyl pro trh a analytiky žádným překvapením.
"K dnešnímu kroku zavelela především nečekaně slabá koruna vůči euru. Kurs již nebrzdí inflaci tak, jak jsme byli zvyklí," říká Aleš Michl z Raiffeisenbank.
Rekordní spotřeba obyvatelstva a robustní maloobchodní tržby si rovněž řekly o růst úroků, dodává.
Cena úvěrů vzhůru?
Úrokové sazby nastavené ČNB jsou základní sazbou, od které se dále odvíjí většina úroků v ekonomice. Nyní tedy může dojít k úpravám cen bankovních úvěrů, hypoték, či spotřebních úvěrů.
Ovšem i zde je otázka, jaký bude skutečný dopad na klienty. Banky a finanční instituce totiž vesměs s růstem sazeb počítaly a své produkty již před časem podřídily novým podmínkám.
Blogy ekonomů na Aktuálně.cz
Jiří Rusnok, šéf Asociace penzijních fondů
Podle analytiků ale na sebe další zvyšování sazeb nedá dlouho čekat.
"Pro letošní rok očekáváme ještě jedno zvýšení hlavní sazby ČNB na tři procenta, ke kterému by mohlo dojít na podzim," myslí si Petr Dufek. Ještě "odvážnější" je Raiffeisenbank.
"Další zvýšení sazeb přijde podle nás do třech měsíců, pravděpodobný je červenec. Blížící se data o růstu ekonomiky za první kvartál, který by měl být díky rekordní spotřebě obyvatelstva přes 6 procent, by mohla dodat kuráž ke zvyšování sazeb i dosud vyčkávajícím centrálním bankéřům," předpovídá Michl.
Vzestupy a pády úroků
Nyní se rozdíl úrokových sazeb mezi Českem a Evropskou centrální bankou snížil na jedno procento, přesněji sto bazických bodů. Ovšem očekáváné zvýšení evropských sazeb na čtyři procenta tento rozdíl znovu vrátí na 1,25 procenta.
Naposledy své sazby ČNB zvyšovala loni v září. Tehdy se dvoutýdenní repo sazba dostala z 2,25 procent na 2,5 procenta, kde vydržela až do dnešního dne.
Na nejnižší úroveň se dostala v roce 2005, kdy klesla dokonce k 1,75 procentům. Naopak k téměř čtyřiceti procentům poskočila v roce 1997. Tehdy ale ČNB musela bojovat proti silným inflačním tlakům a útokům spekulantů na korunu.
