Přidělilo totiž zakázku na provoz svého komunikačního systému bez soutěže.
Právníci úřadu zjišťují, zda je možné způsobenou škodu po někom vymáhat a posuzují se také kroky úředníků, kteří o zakázce rozhodli. Úřad už také vypsal nové výběrové řízení na místo vedoucího oddělení, které bude zakázky v resortu sledovat.
Infobox
Boj s korupcí:
- Odstupující ministr vnitra Ivan Langer chce navždy zabránit firmám, které se dopustily korupce, aby se mohly ucházet o veřejné zakázky.
- Soutěže, kde jde o peníze státu nebo města, by se podle Langera nesměla zúčastnit společnost, jejíž majitelé, šéfové nebo zaměstnanci byli za korupci odsouzeni. "Taková firma by už nikdy neměla šanci na peníze z veřejných zdrojů," uvedl.
- Na Ministerstvu spravedlnosti by měl vzniknout buď elektronický rejstřík se jmény všech firem, nebo by společnosti musely při každém tendru předkládat čestné prohlášení.
- Langer chce prosadit, aby při soudech vznikly zvláštní soudy pro korupční kauzy, a rozšířit možnosti pro nasazení policejních agentů. Zjednodušit se má i zákon o veřejných zakázkách a také počítá s jednotnou protikorupční linkou číslo 199.
Jde však podle zjištění Úřadu na ochranu hospodářské soutěže o výjimku. Státní úřady totiž jen zřídka trestají zodpovědné úředníky, kvůli nimž je postihne antimonopolní úřad.
Malé pokuty nezabírají
Přitom úřad uděluje státním institucím i v případě mnohamilionových zakázek jen mírné postihy proto, aby mohly vyvodit osobní zodpovědost.
Pokuty za tendry za desítky nebo stovky milionů korun tak jsou většinou v řádu několika desítek tisíc korun.
"Sankce jsou nižší proto, aby instituce mohla za chyby potrestat konkrétního pracovníka," uvedl předseda úřadu Martin Pecina.
Problém je ale v tom, že úřad nemá možnost potrestání konkrétních viníků nijak vymáhat nebo urgovat. "Může to být spíš morální apel, otázkou je, jak dalece na to úřady slyší," uvedl Roman Konečný ze společnosti Etis.
Výpověď či alespoň vymáhání škody však hlásí jen část oslovených úřadů.
Antimonopolní úřad oslovil padesát státních institucí (ministerstev, radnic a dalších státních úřadů), u kterých zjistil opakované porušení zákona.
Zjišťoval, jak reagují úřady na uložené pokuty a hlavně jestli vedení úřadů za chybné zakázky trestalo. Téměř v polovině případů ale zástupci státních i samosprávných institucí odpověděli, že za chybu nikdo zodpovědný nebyl a trest tak nepadl.
Takovou odpověď získal úřad například od radních v Kroměříži, kde minulý rok rozdělili zakázky za 68 milionů korun. Ani v případě Plzně, která loni rozdělila zakázky za více než miliardu, nebyl za zjištěné porušení zákona nikdo potrestán.
Bez trestu skončilo také zjištěné porušení zákona na ministerstvech dopravy a zahraničí nebo Ředitelství silnic a dálnic.
V případech, kde se zadavatelé zakázek rozhodli potrestat konkrétní viníky, pak bylo nejčastějším trestem snížení platu. Radikálně postupoval například pražský magistrát, který na základě analýzy zakázek od roku 1998 odvolával vedoucí příslušných oddělení, v sedmi případech rozdal výpovědi.
Úřady jsou navíc "líné" zakročit nejen proti vlstním lidem, ale také smluvním firmám.
Výjimku tvoří například Státní zemědělský intervenční fond, který podal žalobu o náhradu škody na společnost organizující veřejnou zakázku, za niž padla sedmdesátitisícová pokuta.
"Svou činnost nevykonávala firma dostatečně jako profesionál, zanedbala svou povinnost obstarat příslušné potřebné doklady od vítězného účastníka," uvedl fond ve zdůvodnění pro antimonopolní úřad.
Soudy už vůbec ne
A k soudu se případy veřejných zakázek zatím dostávají pouze výjimečně. Posledním potrestaným je tak bývalý starosta Mladých Buků na Trutnovsku Vladimír Holomíček. Tomu Nejvyšší soud potvrdil desetiměsíční trest vězení s dvouletou podmínkou, který dostal za zneužití pravomocí veřejného činitele.
Holomíček podepsal bez vědomí zastupitelstva nevýhodné dodatky ke smlouvě na výstavbu vodovodu a zvýhodnil jednu stavební firmu.
Sporné dodatky o navýšení ceny podepsal Holomíček v roce 2002. Mladé Buky kvůli nim mohly přijít o více než 1,5 milionu korun.
"Nelze akceptovat námitku obviněného, že uvedenou obchodní společnost nijak nezvýhodnil. Podstatou jejího zvýhodnění je, že podpisem smlouvy o dílo a navazujícího dodatku obviněný této společnosti umožnil realizovat zakázku za podstatně vyšší cenu, než odpovídalo podmínkám obchodní veřejné soutěže," uvedli soudci Nejvyššího soudu.
