Brno - Lidé si nemohou sami a bez ohledu na svůj zdravotní stav vybrat jakékoliv zaměstnání. A pokud o práci kvůli zdraví přijdou, nemohou se cítit poškozeni.

Ústavní soudci tak s definitivní platností s tímto závěrem ukončili v Česku ojedinělou kauzu. V ní se muž domáhal toho, aby mohl bez ohledu na svůj zdravotní stav pracovat jako horník na Ostravsku.

Je to příběh, který začal už v roce 2003 - Miroslav Poliaček dostal lékařský posudek, podle kterého nesmí ze zdravotních důvodů dlouhodobě pracovat v dole.

Nevzdám se

S tím se ale nechtěl smířit a zaměstnal nejvyšší soudní instituce v zemi. Jeho případ dvakrát řešil Ústavní i Nejvyšší správní soud.

Podle muže, který pracoval jako důlní elektromechanik, neexistuje žádný důvod, proč by se tak nemohl živit dál. "Dobrovolně vybral práci horníka a aniž by cítil jakékoliv zdravotní potíže, je na základě volné úvahy lékaře rozhodnuto, že tuto práci nadále vykonávat nemůže," uvedli právníci, kteří horníka zastupovali.

Posudkoví lékaři mají podle Poliačeka velkou moc, kterou mohou zneužívat. "Lékař svým postupem zasahuje do základního práva na svobodnou volbu povolání," stěžoval si muž soudům.

Mužovu stížnosti ale postupně zamítl Moravskoslezský krajský úřad, Krajský soud v Ostravě i Nejvyšší správní soud. Tam se případem zabýval rozšířený senát soudu, který vydává sjednocují stanoviska i pro další podobné případy.

"Posudkem lékaře hodnotícím zdravotní stav zaměstnance nemůže být dotčena jeho veřejnoprávní sféra. Zejména pak ne sféra práva na volbu povolání, neboť nikdo nemá garanci získat a vykonávat povolání, které by mu vyhovovalo," rozhodli soudci Nejvyššího správního soudu.

Horník se ale nevzdal a poslal stížnost ústavním soudcům. Tu posuzovalo plénum, tedy všichni ústavní soudci, jejich stanovisko je tak závazné pro další spory ohledně lékařských posudků.

Úspěch bez záruky

Postup při vydání zdravotního posudku podpořil ve svém vyjádření soudu i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Podle něj je právem zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho zdravotnímu stavu.

Podle ústavních soudců, kteří horníkovu stížnost zamítli, není možné právo na svobodnou volbu povolání zaměňovat s právem na to, aby lidé získali určité zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele.

"To by nutně naráželo na svobodu zaměstnání a na subjektivní právo jiných lidí, zahrnující i právo nezaměstnávat při podnikání toho, koho nechtějí. Jde o svobodu se ve volné soutěži o zvolené povolání ucházet, která však neposkytuje záruku úspěchu," uvedl soudce zpravodaj Jiří Nykodým.

Podle soudců je sice pravda, že ochrana zdraví vychází ze svobody každého člověka, který svůj zdravotní stav ovlivňuje, tato svoboda je ale limitována situacemi, které poškozují práva jiných.

"V takových případech stát chrání zdraví populace i proti vůli dotčených osob," rozhodli soudci s tím, že lidé mají dostatek možnosti, jak nechat zdravotní posudky přezkoumat a bránit se proti nim.