Brno - Desítky pomalu se ploužících zemědělských strojů dnes blokovaly dopravu na silnicích v pěti krajích. Důvod je stejný jako u velké demonstrace, která prošla ulicemi Prahy v polovině letošního března - nízké výkupní ceny mléka.

"Zatímco průměrná výkupní cena je šest korun za litr, výrobní cena litru mléka je přibližně osm korun. Proto požadujeme zavedení povinné minimální ceny mléka," uvedl šéf Agrární komory Jan Veleba.

Na transparentech protestujících se dnes opět opakoval také březnový požadavek na zavedení rovných podmínek pro všechny země Evropské unie bez ohledu na rok, kdy k Unii přistoupily.

Výkupní cena mléka klesá už od loňského podzimu. Zemědělci od té doby upozorňují, že výkupní cena je pro ně likvidační a nezmění-li se situace, budou nuceni vybíjet stáda.

Odborník: protesty jsou zbytečné

Odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič složitou situaci zemědělců uznává, ale tvrdí, že není v silách ministerstva ji změnit. A protesty a blokády s tím nic nenadělají.

Odborníci mu dávají zapravdu. "Zemědělci sice říkají, že chtějí na problém pouze upozornit, ale to je zbytečné. Myslím, že ani v České republice, ani v celé Evropě není člověka, který by nestihl potíže s výkupní cenou mléka zaznamenat," poznamenal agrární analytik Petr Havel.

Potvrzuje však, že situace českých farmářů je spolu s Němci nejhorší v celé Unii. "V řadě zemí Evropské unie, například v Nizozemí či Dánsku, dostávají producenti víc peněz za litr mléka než naši výrobci. Situace našich zemědělců je v tomto ohledu srovnatelná jen s Německem, tam však jsou farmáři lépe kapitálově vybavení," zhodnotil analytik.

Zároveň zdůraznil, že mléko je jako denně dostupná komodita pro agrárníky nejdůležitějším zdrojem příjmů. Zatímco do rostlinné výroby a produkce masa je zapotřebí investovat dlouhé měsíce, mléko je jediným zdrojem provozních prostředků, který je denně k dispozici.

Recept? Zrušit kvóty

Protesty, demonstrace a apely na české ministerstvo zemědělství však nic nezmění. Existuje jen jediný recept, který by mohl chovatele dojného skotu podle odborníků zachránit.

"Evropská unie by musela zrušit systém regulace trhu s mlékem prostřednictvím kvót. Součet těchto kvót je totiž větší než spotřeba. Surovina se pak musí vyvážet. Jenže v Unii také platí přísná pravidla pro výrobu, která produkci mléka zdražují. Vývoz do třetích zemí je pak třeba dotovat, aby mléko vůbec bylo možné prodat," vysvětlil komplikace Havel.

Diskutabilním přínosem současné "mléčné" krize, která však podle vývoje cen už dosáhla svého dna, je vytříbení producentů. Ve složitých podmínkách podle analytika přežijí jen ti nejschopnější, kteří budou po vyřešení situace patřit k ekonomicky nejvyspělejším.

"K vyřešení situace však nedojde dřív než v roce 2015. A je bohužel možné, že k určitému vybíjení stád dojde. Navíc pokud bude krize trvat příliš dlouho, ani ti nejhouževnatější zemědělci nemusí do roku 2015 vydržet," varoval odborník.

Chovatelům by podle něj mohlo pomoci snížení nákladů na produkci mléka. Jednou z možných cest je přesun od stájového chovu k chovu na pastvinách. "Produkce mléka ve stájích je dražší než venku. Je však pravda, že ne všechna plemena jsou pro venkovní chov vhodná. Muselo by tedy dojít k restrukturalizaci stád po plemenné stránce," konstatoval Petr Havel.