Lucemburk, Praha - Česká republika byla podle hrubého domácího produktu na obyvatele v loňském roce sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu.
Oproti roku 2011 si Česká republika polepšila o jedno místo, když předběhla Řecko zmítané hlubokou krizí. Už dříve se dostala i před Portugalsko, další ze "starých" patnácti členských zemí Evropské unie.
Pokud se ale zaměříme na to, kolik zboží a služeb si lidé mohou ze své výplaty skutečně koupit, tak Česká republika v hodnocení Eurostatu výrazně propadla. Hůře z členských zemí EU totiž skončily Maďarsko, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko.
Pokles na 79 unijního průměru
Hrubý domácí produkt Česka vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) dosáhl za celý loňský rok 79 procent průměru EU. To je méně než v předchozích letech: Ještě v roce 2009 se tuzemská produkce rovnala 83 procentům průměru, v roce 2011 to bylo 80 procent.
Standard kupní síly (PPS) je měřítko, které se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.
Lépe než Česko skončilo šestnáct zemí. Z členů, kteří rovněž přistoupili do Unie až v roce 2004, předběhly domácí ekonomiku Kypr (91 procent průměru EU), Malta (86 procent) a Slovinsko (82 procent).
Na Kypru ovšem ještě teprve bobtnala bankovní bublina, která praskla až letos na jaře. Stejně jako Malta žil z cestovního ruchu, navíc lákal zahraniční podnikatele na výhodné daňové podmínky.
Stejně tak si v posledním roce pohoršilo Slovinsko, které se potýká s rostoucím počtem nesplácených úvěrů a hrozbou, že stát na sanaci postižených bank zkrátka nebude mít. Během dubna se o něm totiž začalo hovořit jako o dalším kandidátovi, který bude od Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu potřebovat záchranu.
Maltě naopak podobný osud zatím nehrozí, ačkoliv je stejně jako Kypr populárním daňovým rájem. Například právnické osoby si tu mohou snížit daň z příjmu až na pět procent.
Tamní bankovní sektor sice začíná být také "přebujelý" (poměr vkladů k HDP činí 173 procent), ovšem instituce, kterých se to týká, nejsou na rozdíl od Kypru domácí. U nejrozšířenějších maltských bank je tento poměr zhruba poloviční.
Lucembursku pomohli cizinci
Nejlépe se - stejně jako v roce 2011 - dařilo Lucembursku. Malá ekonomika vyprodukovala 2,71krát více zboží a služeb než země EU v průměru. V porovnání s českou ekonomikou je to 3,43krát více.
Vysoké číslo je ale částečně dané tím, že v Lucembursku pracuje řada lidí ze sousedních států, kteří svojí činností přispívají k tvorbě lucemburského HDP. Zároveň je ale statistici neberou v úvahu při přepočtu na PPS, kam zahrnují pouze domácí obyvatele. Oficiální produkce se tak dělí mezi menší počet osob, než kolik na ni přispělo.
Kupní síla Česka na chvostu EU
Samotný HDP ovšem vypovídá pouze o tom, co se na daném trhu produkuje (přičemž zdaleka nevypovídá o všech ekonomických aktivitách). Už nepopisuje, co si mohou domácnosti a firmy skutečně pořídit. K tomu slouží ukazatel "skutečné individuální spotřeby" - AIC.
Pořadí zemí podle tohoto ukazatele se v loňském roce značně přeskupilo. Německo, které je tahounem evropské ekonomiky, se vyšplhalo na horní pozice. Česko naopak se svými 69 procenty průměru EU spadlo i pod Litvu, Slovensko či Polsko. Pohoršilo si tak i meziročně - z 19. místa v roce 2011 spadlo na 22. pozici.
Za oslabenou kupní silou Čechů mohlo stát několik faktorů. Skutečnost, že se česká ekonomika nacházela po celý rok 2012 v recesi, dále nejvyšší nárůst cen za poslední čtyři roky (průměrná míra inflace činila podle ČSÚ 3,3 procenta), a to zvláště u potravin (o 6,6 procenta,), nebo zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z deseti na čtrnáct procent.
Kolik si Češi mohli v posledních letech z výplaty nakoupit různého zboží, názorně ukazuje aplikace Českého statistického úřadu.
