Praha - Stáhnou letošní povodně tuzemskou ekonomiku ještě více ke dnu, nebo jí paradoxně pomohou k růstu díky rekonstrukcím a novým stavbám?
Odborníci oslovení online deníkem Aktuálně.cz se většinou shodují, že odstraňování škod sice krátkodobě pomůže některým oborům, například stavebnictví, celkově ale ekonomice spíše uškodí. Na ukazateli hrubého domácího produktu (HDP), který je ekonomy považován za klíčový, se ale letošní povodně nijak zásadně neprojeví.
Kdyby přece jen "díky" povodním a oživení ve stavebnictví vzrostl HDP, znovu by se ukázalo, že tento ukazatel nedokáže postihnout stav ekonomiky jako celku. Šlo by jen o jednu stranu mince - vynucené výdaje veřejných i rodinných rozpočtů, které by za normálních okolností byly použity jinak.
Hlavní tahoun funguje dál
Podle analytika Michala Kozuba ze společnosti Home Credit se letošní povodně - alespoň podle dosavadního rozsahu - na HDP nijak neprojeví. "Klíčový obor, strojírenství, funguje dále a není nijak zasažený. Automobilky v Mladé Boleslavi i Nošovicích zatím neoznámily, že by musely přerušit výrobu," vysvětluje.
Analytik Jiří Cihlář z Next Finance očekává, že celoroční HDP klesne maximálně o několik desetin procenta. Dlouhodobý vliv povodní na ekonomiku je však podle něj zanedbatelný.
Nejvíce zasažené bude podle expertů pojišťovnictví. Dále dopravní, chemický a komunikační průmysl, stejně tak maloobchod. Utrpět by mohl i cestovní ruch. "Velké riziko v tomto smyslu visí nad Prahou," říká Cihlář.
"Nesmíme zapomínat na zemědělství, které bude mít letos velmi obtížný rok," dodává Kozub. Někteří zemědělci už před povodněmi hlásili horší úrodu ovoce, teď je čekají další ztráty. Ty by podle analytika přitom mohly mít na rozdíl od průmyslových odvětví celorepublikový efekt.
Fotogalerie: Takto vypadá zaplavené Česko
Najdou se však také obory, které budou z povodní krátkodobě profitovat.
"Hlavním odvětvím, které může na povodních vydělat, je stavebnictví. Obnova zničené infrastruktury poté přispívá k růstu HDP," věří například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Povodně tudíž podle něj mají na ekonomiku dopad „krátkodobě negativní a střednědobě neutrální až mírně pozitivní."
Co není vidět
I kdyby ale "díky" povodním a oživení ve stavebnictví došlo k růstu HDP, zdaleka by to neodráželo ekonomickou realitu. Například ukazatel HDP vůbec nevypovídá o tom, co by nakoupili či vyrobili všichni, kteří nyní musí dát neplánovaně peníze na likvidaci škod.
"Jde o vynucené investice, které by za jiných okolností neproběhly," vysvětluje Kozub. Tyto peníze totiž mohly být použité jinak.
Více zakázek a tedy zvýšení zaměstnanosti můžeme označit za klasickou iluzi "rozbitého okna". Jak už před 160 lety napsal francouzský ekonom Frédéric Bastiat, lidé (a následně statistici při počítání HDP) mají tendenci vidět pouze to, co "je vidět". V tomto případě tedy užitek, který bude mít několik firem z odstraňování ztrát.
Další účastníci trhu ovšem dopadnou hůře. Řada podniků ztratí zákazníky, kteří budou muset platit opravy po povodních, místo aby nakupovali zboží a služby.
"Postižení lidé navíc začnou více šetřit, aby si vytvořili nový finanční polštář pro případ další katastrofy," dodává Kozub.
"Jakékoli přírodní katastrofy ekonomiku samozřejmě pouze poškozují. To, že některé firmy mohou mít díky nim více zakázek, je na úkor jiných, které o zakázky kvůli likvidacím škod a částečnému omezení spotřeby a investic přijdou," shrnuje Jaroslav Brychta ze společnosti X-Trade Brokers.
Podle Michala Brožky z Raiffeisenbank mohou být přírodní katastrofy žádoucí jen ve výjimečných případech. "Pokud se například zničí zařízení, která bylo záhodno modernizovat, ale nikdo se k tomu nemohl rozhoupat, pak to může být pozitivní," tvrdí.
Jinak ale souhlasí s Bastiatem. "Přírodní katastrofy nebývají tou pozitivní destrukcí, která je pro ekonomiku žádoucí. Kde by dnes jinak muselo být například Haiti," připomíná s tím, že i kdyby se vývoj HDP po povodních skutečně zlepšil, ne vše lze vyčíslit. "Jako cenu má například frustrace lidí?," ptá se.
Škody? Zatím v řádu stovek tisíc
"Neviditelné" škody částečně vyjadřují čísla, která mají zatím k dispozici pojišťovny.
Česká pojišťovna zaznamenala k pondělnímu poledni zhruba 20 tisíc škod v objemu stovek milionů korun, Generali počítá zatím se dvěma tisíci škod za 150 milionů korun. ČSOB Pojišťovna dostala přes pět set hlášení, hodnota škod se pohybuje okolo 50 milionů korun.
Podobně vyčíslila škody také Kooperativa, která jich eviduje 470. "Nicméně voda na mnoha místech stále stoupá a škody nám budou klienti hlásit až po jejím opadnutí. Konečný rozsah škod si prozatím netroufáme odhadnout," říká Miroslav Novák, ředitel centra likvidace pojistných událostí v Kooperativě.
"Zatím jde o stovky škod v řádech desítek milionů korun," říká například mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek. Odhaduje, že budou vyplácet okolo miliardy korun, a to zhruba tisícovce klientů. „Největší škody nám lidé hlásí z jižních a středních Čech," doplňuje.
HDP v roce 2002 klesl, ale...
Jak se na HDP projevily povodně v roce 2002?
Podle původní předpovědi ministerstva financí měla ekonomika původně růst o tři procenta. V říjnu 2002 zhoršilo ministerstvo odhad - v souvislosti s letními povodněmi - - na 2,7 procenta. Nakonec trh rostl jen o dvě procenta.
Kromě toho, že kvůli povodním přišel cestovní ruch o tržby, ale ministerstvo za hlavní příčinu označilo celkové zpomalení v Evropské unii - na přelomu tisíciletí došlo mimo jiné i k prasknutí takzvané internetové bubliny. To se projevilo hlavně na poklesu investic v nefinančním sektoru.
Celkové ekonomické škody povodní z roku 2002 vyčíslil Institut pro ekonomickou a energetickou politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze na 68,6 miliardy korun. Největší podíl na škodách měly v kraji Hlavní město Praha (36,8 procenta), dále pak Jihočeský (21,5 procenta) a Středočeský kraj (19,5 procenta).
Prohlédněte si fotogalerii povodní ve střední Evropě:
