reklama
 
 

Absurdita jménem HDP. Krize skončí, až bude hůř

9. 7. 2012 11:22
Ukazatel HDP je nepřesný, měřme raději štěstí, říkají kritici

Praha - Kdy se ekonomice může dařit nejlépe? Třeba když povodeň strhne mosty nebo když válka zničí desítky měst. Díky následné obnově totiž poroste hrubý domácí produkt. A právě tento ukazatel považuje většina politiků či analytiků za zaklínadlo. Když HDP neroste, je to špatně.

Jenže údaj o hrubém domácím produktu neobsahuje řadu důležitých informací. A u jiných zase nerozlišuje, zda jsou skutečně užitečné.

Ekonomická krize znovu oživila diskuse o tom, zda není vhodnější nahradit HDP jiným ukazatelem, lépe vypovídajícím o skutečném bohatství státu a spokojenosti jeho obyvatel.

Tři písmena. Co vlastně znamenají?

Základní definice HDP zní jednoduše: Ukazuje celkovou hodnotu zboží a služeb, která byla na daném území (nejčastěji státu) během určitého období (obvykle za rok) vytvořená.

O čem ale HDP skutečně informuje? O úspěšnosti trhu, jeho celkovém vývoji nebo o tom, jak společnost přispívá ke svému bohatství.

"Ukazuje, kolik toho země vyprodukovala. To, zda ta která činnost obohatila stát či občany žijící v něm, nevypoví," nastiňuje svoji představu o HDP Tomáš Volf ze skupiny Citfin.

Kritikům dosavadní dominantní role HDP ale vadí hned několik věcí.

Ukazatel odráží pouze ekonomické aktivity, při kterých dochází k peněžním tokům. Když se vám rozbije pračka a sami ji dáte do pořádku, HDP nevytváříte. Pokud za práci zaplatíte instalatérovi, tak ano. Totéž platí pro barterové obchody a vzájemnou výpomoc.

Stejně tak v ukazateli chybí část netržní produkce. Například služby ve veřejném sektoru, jako je školství či zdravotnictví. Podle Michala Brožky z Raiffeisenbank ale některé věci statisticky zpracovat jednoduše nelze. "Jak spočítáte kvalitnější, usměvavější servis v restauraci?" zamýšlí se ekonom.

HDP nevypovídá ani o tom, jak je ve společnosti rozdělené bohatství. "V mnoha zemích, jejichž hrubý domácí produkt dosahuje poměrně vysoké úrovně, existují propastné rozdíly mezi bohatými a chudými," připomíná Evropská komise.

Přes destrukci k růstu

Zřejmě nejvíce je ovšem hrubému domácímu produktu vyčítané, že nerozlišuje, jak vysoký přínos daná aktivita má. HDP totiž lidé vytvářejí i tehdy, když likvidují škody, které prvně napáchali. Například následky války. Zbořené domy se musí spravit nebo znovu postavit. Ekonomika pak vyrábí, lidé mají práci a HDP roste.

Již před 160 lety psal francouzský ekonom Frédéric Bastiat ve své eseji Co je a co není vidět o takzvané iluzi rozbitého okna. Pokud vandal zničí obchodníkovi výlohu, metař bude mít co zametat. Sklář dostane zakázku a vydělá si. Peníze následně utratí a celá ekonomika se "nastartuje".

Co vidět nebude? Spotřeba, které se musel vzdát poškozený podnikatel. Peníze, za něž by si jinak koupil třeba boty, a podpořil tak produkci někde jinde, totiž musel vynaložit na opravu.

Totéž platí pro přírodní katastrofy. Pokud povodeň zničí starý most, vytvoří se podmínky pro růst HDP, věří třeba Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. "Společnost nebude muset následně dlouho investovat do oprav, takže si svým způsobem polepšila," myslí si ekonom.

Co namísto HDP?

Odpůrci ukazatele nezůstávají pouze u kritiky. Zároveň přicházejí s nápady, čím HDP nahradit, nebo alespoň doplnit. Více prostoru by měly podle nich dostat ukazatele důchodového typu, případně také nefinanční měřítka. "Sem mohou patřit střední délka dožití, míra nezaměstnanosti, procento sebevražd a mnoho jiných," vyjmenovává Sobíšek.

"Pokud chápeme bohatství jako peněžní vyjádření spokojenosti lidí, pak se samozřejmě nabízí vývoj reálných mezd, tedy mezd očištěných o inflaci," navrhuje Tomáš Volf.

Pozadu nezůstává ani Evropská komise. V rámci té funguje skupina "Beyond GDP" (Kromě HDP), která nabízí celou škálu alternativních měřítek. Například index světového štěstí hodnotí válečné konflikty, svobodu tisku, práva žen nebo čistotu vzduchu. Alternativou jsou i index vnímání korupce či index lidského rozvoje (HDI).

Nic lepšího nemáme

Jak ale uvádí analytik Michal Kozub ze skupiny Home Credit, přestože HDP není bezchybný, lépe zatím hospodářskou sílu měřit neumíme.

"Pokud se spojí s dalšími ukazateli, jako jsou HDI, index růstu konkurenceschopnosti, ale i jednoduchou statistikou gramotnosti nebo kojenecké úmrtnosti, dokážou společně vytvořit velmi dobrý obraz o celkové ekonomické a sociální situaci země," říká Kozub.

Podle Michala Brožky jsou alternativní indikátory zajímavé. Co se týká srovnatelnosti, zůstává ovšem skeptický, protože tyto ukazatele zahrnují příliš mnoho subjektivních postojů. Například index štěstí.

"Z vlastní zkušenosti vím, že většina Indů řekne, že jsou velmi šťastní, ale současně si myslí, že v Evropě je lepší život. Čech si většinou nemyslí, že je v Indii lepší život než v Evropě, ale před tím, než přizná, že je vlastně docela šťastný, si pořádně postěžuje," nastiňuje ekonom, jak je využití podobných měřítek komplikované.

autor: Tereza Holanová | 9. 7. 2012 11:22

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama