Praha - I když ekonomické a politické špičky dnes veřejnost ujišťovaly o finančním zdraví zdejších bank, poprvé připustily, že finanční krize může mít na Česko vážné nepřímé dopady.

"Čekali jsme mírné zpomalení ekonomiky, teď víme, že zpomalení bude větší. Končí výjimečně dobré časy a nastává normální doba s normálními problémy," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Jak bude zpomalení velké, o tom on, ani premiér Mirek Topolánek, ani guvernér centrální banky Zdeněk Tůma nemluvili.

Tůma zároveň po setkání s premiérem uklidnil občany, že bankám krize nehrozí.

Krize a rozpočet

Ještě v úterý vláda odeslala do sněmovny rozpočet, který počítá v příštím roce s růstem 4,8 procenta, tedy o dvě promile vyšším, než se čeká letos. Učinila tak, i když ČNB v červenci připustila růst pouze 3,6 procenta a sám Kalousek dnes připustil jen čtyřprocentní růst.

Ministry za přestřelení růstu a tím i státních příjmů kritizoval šéf rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD), když upozornil, že růst může být pouze okolo tří procent: "Rozpočtové příjmy se tak mohou snížit až o 20 miliard," varoval před příliš optimistickými čísly.

Dvě procenta dolů

Optimisté mezi ekonomickými experty ještě věří, že růst poklesne jen těsně pod 4 procenta HDP. "Výrobu rozjede nošovická automobilka a to může přispět k růstu 0,8 procenta," míní například Aleš Michl z Raiffeissen banky.

Skeptičtější je Patria: "V příštím roce jsme předpovídali růst kolem 3,5 procenta, ale to jsme nepočítali důsledky finanční krize. Proto jsme odhad snížili na 3 procenta," vysvětluje David Marek.

Stejné předpovědi přicházejí také z ciziny. Maďarský ekonom László Csaba předpověděl v rakouském deníku Der Standard, že rychle rostoucí východoevropské ekonomiky zažijí zpomalení o dvě procenta. Jen obtížně totiž budou shánět v západní Evropě exportní úvěry.

Podniky omezí investice

Optimisté i skeptici se však shodují v tom, jaké budou konkrétní dopady na ekonomiku. Aleš Michl tvrdí, že pokles nebude tak velký, protože firmy se připravují na horší časy už od konce roku: „Podniky počítají s tím, že budou snižovat náklady a že omezí investice."

Z pohledu západních expertů je právě tohle hlavní důsledek krize: "Když se podniky přizpůsobí bouřlivým časům, začnou nejdříve dávat pozor na náklady a budou mnohem opatrnější v nových investicích," napsal například Holger Steltzner ve Frankfurter Allgemeine Zeitungu.

Jak vláda pomůže

Také podle Kalouska budou firmy shánět úvěry s většími obtížemi. Těžkosti jim však vykompenzuje tříprocentní pokles podnikových daní v příštím roce.

Vláda naopak nepodpoří snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, kterou prosazuje ve sněmovně opoziční poslanec Milan Urban (ČSSD). "Byl by to nesmysl," vysvětlil premiér. Cenu podle něho mnohem jistěji sníží vládní snaha odstranit překupníky při dovozu ropy z Ruska a zvýšení kapacit rafinérií, které benzín vyrábějí.

Možnost, že centrální banka v nejbližší době sníží úrokové sazby a přinejmenším zbrzdí růst úroků, potvrdil na dotaz Aktuálně.cz guvernér Tůma. "Už minulý týden jsme diskutovali o tom, zda sazbu snížit, či ponechat. Naše prognózy přitom počítají s klesající trajektorií úrokové sazby," naznačil budoucí rozhodnutí bankovní rady.