Praha - Kvůli ekonomické krizi vloni výrazně přibylo insolvenčních návrhů. Podle průzkumu společnosti Creditreform jich bylo v Česku podáno 9492, což je oproti předchozímu roku o 77 procent více.
Počet insolvenčních návrhů podaných na firmy, tedy na obchodní společnosti a podnikající fyzické osoby, meziročně vzrostl o 54 procent na 5255.
Více než 1700 návrhů musely soudy odmítnout. Ve zlomku případů se sice jednalo o takzvané šikanózní návrhy, v naprosté většině (90 procent) však byl důvodem zamítnutí návrhu naprostý nedostatek majetku. V takovém případě se zkrachovalá firma vymaže z obchodního rejstříku, aniž by z ní věřitelé cokoliv dostali.
Dalších 1553 návrhů bylo úspěšnějších a skončilo prohlášením konkurzu, kdy se věřitelé mohou hlásit o své pohledávky. Počet konkurzů vzrostl oproti předchozímu roku zhruba o třetinu a je nejvyšší od roku 2005. Smutný rekord přesto drží přelom tisíciletí s počtem konkurzů téměř 2500 ročně.
Jenom 16 reorganizací
Pouze u 16 insolvenčních návrhů byla řešením takzvaná reorganizace - tedy nový způsob, který od roku 2008 umožnila novela insolvenčního zákona. Reorganizace upřednostňuje zachování chodu firmy před jejím zánikem.
"Věřitelé reorganizaci spíše nedůvěřují a dávají přednost rychlému prodeji majetku a alespoň částečnému uspokojení pohledávek. Nicméně vnímáme, že zájem o tento způsob řešení insolvencí se pomalu zvyšuje," říká Jiří Markvart, specialista na finanční právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Markvart také připomíná, že ani zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku ještě neznamená, že věřitel vyčerpal všechny nástroje jak se alespoň částečně ke svým pohledávkám dostat. "Jednou z možností je například zjištění, zda statutární orgán dlužníka neporušil své povinnosti a následně vymáhat nedobytné pohledávky dlužníka přímo na něm," doporučuje.
Krachují nejen podnikatelé
Zbytek z uvedených 9492 insolvenčních návrhů se týkal nepodnikajících fyzických osob, tedy "běžných lidí". O takzvané oddlužení vloni požádalo 3330 osob, soud vyhověl 2144 lidem.
Také osobní bankroty jsou v Česku upraveny zmíněnou novelou od roku 2008. I proto zatím nelze relevantně srovnávat meziroční nárůst. Ten je dán nejen ekonomickou krizí (zejména ztrátou zaměstnání), ale také zvyšujícím se povědomím o této nové možnosti, jak řešit přílišné zadlužení.
Oddlužení je možné buď formou splátkového kalendáře (dlužník musí během pěti let splatit alespoň 30 procent dluhu), nebo zpeněžením majetku dlužníka.
Pokud situaci nelze řešit ani jednou z uvedených forem, vyhlásí soud na člověka konkurz - podle společnosti Creditreform se tak vloni stalo v 378 případech.
Pro letošní rok očekává Creditreform další nárůst počtu insolvenčních návrhů. "U firem předpokládáme menší dynamiku růstu insolvenčních návrhů. U osobních bankrotů budou pokračovat stejné tendence jako v loňském roce, tedy dynamický nárůst, který bude převyšovat hodnoty firemních bankrotů," uvedla firma v tiskové zprávě.
