Abbottábád/Praha - Když američtí Navy Seals zastřelili Usámu bin Ládina, měl v bundě zašitých 500 eur a dvě telefonní čísla. Podle CIA, která operaci řídila, to byl jeho prostředek poslední záchrany pro případ útěku.
Proč u sebe nejhledanější terorista světa neměl dolary, kdysi neotřesitelnou světovou měnu?
Podle oslovených ekonomů je důvodů několik. Vedle ideologických a bezpečnostních i ryze ekonomický - sílící role eura jako stále spolehlivějšího a populárnějšího náhradníka v roli světové rezervní měny.
Dolar, nebezpečný nepřítel
Helena Horská z Raiffeissenbanky sází čistě na ideologické důvody. "U bin Ládina bych ani dolary nečekala. USA byly jeho úhlavním nepřítelem, nebude tedy držet měnu země, proti které bojuje. Je v tom logika a asi i psychologie, ekonomiku bych v tom až tak nehledala," tvrdí Horská.
S ideologickou hypotézou zčásti souhlasí i ekonom Michal Mejstřík, nevylučuje ale také bezpečnostní důvody. "Kanály, kterými protéká dolar, hlídají Američané lépe než Evropané kanály, kterými protéká euro. U dolaru je tak teoreticky snadnější vypátrat, odkud peníze pocházejí," tvrdí.
Odpor muslimů k dolaru jako možnou příčinu potvrzuje i bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. "V Pákistánu je velmi silná averze vůči USA. To, že měl u sebe bin Ládin bankovky eur, tak souvisí spíš s tím, jakou preferenci měli ti, s nimiž obchodoval," vysvětluje.
Za to, že měl bin Ládin u sebe 500 eur, však podle něj může nepřímo i fakt, že dolar ustupuje z pozice výhradního světového platidla. "Z eura se stává alternativní světová měna," připouští.
Euro, platidlo globálního štvance
Asie sice volá po zavedení rezervní měny Mezinárodního měnového fondu známé pod zkratkou SDR, což je jakýsi konstrukt z koše čtyř hlavních světových měn, který ale nemá bankovky. Japonský jen má zase problémy se stagnující ekonomikou, podobně jako britská libra. Čínský juan drží tamní vláda uměle podhodnocený.
Jako pevná, bezpečná a volně směnitelná měna je pro globálního štvance bin Ládinova formátu nakonec 500 eur volba, která má i svou chladnou ekonomickou logiku.
"Dolar je pořád číslo jedna, euro jako rezervní měna ale získává stále větší vliv. Určitě to však není ze dne na den," upozorňuje Niedermayer. Pokles dolaru v devizových rezervách je podle něj jako "Titanik, který se hrozně pomalu otáčí."
"Už taky proto, že banky, které drží dolar jako rezervní měnu, jsou opatrné a neprodávají ho rychle, aby neurychlily jeho pád. Dolar teď navíc nepodporuje ani americká ekonomická politika," připomíná Niedermayer.
Zvrat ve zdlouhavém thrilleru
Eurodolarovky zašité v bin Ládinově bundě tak symbolicky potvrzují úvahu, kterou Aktuálně.cz v prosinci 2009 otevřelo textem s názvem Dolar čelí "globálnímu spiknutí" kdysi chudých zemí.
„V politickém thrilleru z rozvojové země dnes holywoodskému hrdinovi stačí k dobrému byznysu kufřík dolarů 'cash'. Za dvacet let bude ale možná potřebovat ke stejnému obchodu kufříků několik. Nebo něco 'stabilnějšího' uvnitř. Chlapíci na druhé straně konferenčního stolku totiž už třeba taky nebudou jeho dolary chtít."
