Banky budou muset nabízet základní účet za přijatelnou cenu a více informovat o poplatcích

ČTK ČTK
30. 11. 2016 19:20
Banky budou muset své klienty více informovat o poplatcích, budou také muset nabízet základní bankovní účet za přijatelnou cenu. Na něj bude mít nárok každý obyvatel Evropské unie. Vyplývá to z novely zákona o platebním styku, kterou schválil Senát. Klienti by také měli mít možnost převést si účet do jiné banky a zůstat by jim přitom měly nastaveny trvalé platební příkazy nebo inkasa.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Banky zřejmě budou muset ještě více informovat své klienty o požadovaných poplatcích. Budou také muset nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu. Nárok na něj bude mít každý člověk, který bude legálně pobývat na území EU. Novinky přináší novela o platebním styku, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Změna zákona má v reakci na požadavek EU umožnit všem spotřebitelům z EU otevření základního platebního účtu v kterémkoli členském státě unie. Předloha zavádí i jednotný postup při změně účtu a umožní porovnat cenu souvisejících služeb. Klienti by měli mít možnost převést si účet do jiné banky a zůstat by jim přitom měly nastaveny trvalé platební příkazy nebo inkasa. Podle ministerstva financí má změna zákona především posílit postavení a ochranu spotřebitele na finančním trhu a zajistit jeho větší informovanost.

Novela počítá s tím, že v ČR budou základní platební účet spotřebitelům nabízet banky včetně poboček zahraničních bank. Zákon se nemá vztahovat na Českou národní banku. Ta je sice oprávněna poskytovat platební služby, ale nevede platební účty veřejnosti. Z povinnosti nabízet základní účet by měla podle návrhu vyňata také spořitelní a úvěrní družstva, protože ta jsou oprávněna přijímat vklady pouze od svých členů.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že při uzavření smlouvy budou spotřebitelé dostávat standardizovaný dokument, v němž budou uvedeny poplatky, které banka v souvislosti s platebním účtem požaduje. Banky budou muset v sazebnících používat jednotnou terminologii, aby se klienti mohli lépe orientovat.

Poslanci vložili do zákona opatření, které má usnadnit řešení sporů u karetních transakcí. Tyto spory by se měly řešit v rámci standardního rozhodčího řízení. Podnikatel, který chce přijímat platby kartou, bude mít právo po bance požadovat uzavření rozhodčí doložky. Banka ho bude muset na tuto možnost výslovně upozornit. Finanční arbitr by mohl řešit i spory mezi klientem a bankou, které se týkají jiného než běžného účtu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy