Podle limitů platných od října 2018 by dluh žadatele o hypotéku neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu by měl vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu. Zároveň platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 procent.
Rok 2019 tak byl podle ČNB silně ovlivněný tzv. efektem předzásobení v roce předchozím. V období po ohlášení nových příjmových limitů platných od října 2018 totiž skokově vzrostl objem nově uzavřených hypotečních smluv. O to méně se jich pak podle centrální banky zákonitě poskytlo v období následujícím, tedy v první polovině roku 2019. Ve druhé polovině loňského roku se objemy skutečně nových hypotečních úvěrů postupně dostávaly na běžné úrovně předchozích let.
Přestože byl rozjezd hypotečního trhu na začátku loňského roku pomalejší kvůli předzásobení z předchozího roku, od září se objem poskytnutých hypoték vrátil nad 15 miliard korun, tedy na dříve běžné úrovně, souhlasil specialista poradenské firmy Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora. Banky se tak podle Sýkory zřejmě budou muset smířit s tím, že hypoteční žně již skončily a trh se vrací do normálu.
Za poklesem hypotečních úvěrů lze podle regionálního ředitele společnosti 4Fin Karla Petera hledat hned několik faktorů. Jedním z nejdůležitějších je restrikce ze strany ČNB, dále omezená nabídka po letech nižší výstavby. "V neposlední řadě je potřeba zmínit silně rostoucí ceny nemovitostí, které již vyřadily celou řadu domácností s nižšími příjmy pro nedostatečnou bonitu na splácení hypotéky," dodal.
