"Připravte se, že se vám z toho udělá špatně," varuje nás technik za volantem. Sedíme v nastartovaném stojícím Karoqu a v zrcátkách sledujeme, jak se na nás zezadu řítí Superb.
Jeho široký čumák se přibližuje a zvětšuje. Už je úplně u nás. Už je tak blízko, že se do zrcátka nevejde a levou polovinou mizí ze zorného úhlu. Sakra, on to přehnal, vždyť už se nemůže vyhnout! Prásk! Slyšíme plechovou ránu a sypání střepů… naštěstí jen v duchu. Řidič na posledním metru strhl řízení tak prudce, že nás dokázal o chlup minout.
Pánové ze škodovky už to jedou posté a nejspíš se dobře baví, zato v nás by se krve nedořezal. Nadechujeme se k nepublikovatelnému slovu úlevy, ale co to? Nádech se nekoná. Asistent vyhodnotil nálet Superbu jako riziko nárazu zezadu a utahuje nám pásy takovou silou, že ani nehlesneme. Zároveň se samočinně zavírají otevřená okna, aby na nás zvenku nelétaly střepy nebo další předměty z očekávané kolize.
Tak funguje nouzový asistent, chrání posádku při nevyhnutelném střetu. Řídí ho radar pod nárazníkem, a jelikož radar nelze zmást hadrovou atrapou jedoucího auta, musí se manévr zkoušet naostro.
Daleko častější jsou čelní střety a vpředu s detekcí překážky pomáhá i kamera. Software pak musí umět rozlišit auto nebo chodce od náhodného předmětu, aby nevyvolával plané poplachy. Proto stačí známé pohyblivé kulisy, které připomínají auto, ale v případě srážky se jim nic nestane.
Tedy kromě toho, že se rozletí na kusy a technici je musí znovu skládat, což zabere drahý čas. Vzhledem k tomu, že asistent musí umět reagovat až do rozdílu rychlostí 60 km/h, to ale leckdy jinak nejde.
Pro nepoučeného laika mohou být překvapivá i některá čísla. Například radar v přídi v reálném čase sleduje až 100 objektů, příslušná řídicí jednotka dopočítává dalších 50 parametrů.
To proto, že radarové paprsky se odrážejí jen o kovové předměty. Živého člověka radar nevidí a nerozezná, kamera za zhoršených světelných podmínek také ne. Počítač proto vyhodnocuje i deformace radarových paprsků na základě takzvaného mikro Dopplerova jevu.
Přesto dosud existují podmínky, kdy asistent nefunguje. Například za hustého deště na dálnici mezi kamiony a svodidly, kdy se paprsky odrážejí z příliš mnoha stran.
Pohyblivé makety chodců, cyklistů a motorkářů, před nimiž se auta učí zastavit, známe z fotografií už deset let. Netušili jsme ovšem, že každá z těchto figurín stojí kolem deseti milionů korun. Dálkově a zcela přesně ovladatelné hračky schopné "přežít" stovky neplánovaných kolizí potřebují certifikaci, kterou zajišťuje jen několik firem na světě.
Stejně drahá je ovládací a záznamová technika v autech. V kufru každého z vozů na snímcích běží velký počítač, který zaznamenává telemetrická data. Družicová lokalizace GPS tu nestačí, doprovázejí ji gyroskopy. S nimi je možné určit polohu auta na dva centimetry.
Počítače někdy mluví i do řízení, neboť živý člověk nedokáže opakovat zkoušky dost přesně. Vyzkoušet tak můžeme i vozidlo ovládané robotem. Na pedály šlape dlouhými pákami, volantem točí přes ozubená kolečka.
Technici Škody potvrzují, že nároky dobrovolného hodnocení NCAP jsou neporovnatelně přísnější než závazné předpisy stanovené Evropskou unií. Scénáře čítají i stovku situací, za jakých auto musí umět reagovat přesně popsaným způsobem. Zkoušky a kalibrace jednoho typu auta tak specializovanému týmu zaberou šest až sedm týdnů.
Jedním z rozdílů je, že povinné zkoušky se provádějí jen za světla a na suchu. NCAP požaduje jejich opakování i za tmy nebo s plně naloženým autem.
Požadavky se navíc v několikaletých intervalech zpřísňují a rozšiřují. V současnosti uváděná auta musí zastavit před křižujícím chodcem i při odbočování doprava. Superb a Kodiaq, které budou uvedeny na podzim, už proto budou mít pod předním nárazníkem tři radary. Kromě dosavadního centrálního ještě dva po stranách.
Od roku 2026 bude k pětihvězdičkovému hodnocení patřit povinnost, aby auto kromě chodců a cyklistů rozeznalo i postavy na koloběžkách. Tento dopravní prostředek v posledních letech získal velkou popularitu a úměrně tomu přibývá nehod.
Statistky ukazují, že asistenční systémy každoročně zabraňují tisícům nehod a zachraňují desítky životů. Přestože jejich vývoj se zpočátku neobešel bez chyb, které dokázaly řidiče zároveň znervóznit, plní svou roli stále lépe a zároveň stále nevtíravěji.
Plošné uplatnění přitom zlevňuje použitou techniku. Proto dnes Škoda může řadou těchto systémů osadit i běžné modely jako Octavii a Karoq.
