Tři měsíce jsme zkoušeli dvě různé verze Škody Kodiaq, každá z nich v redakci pobyla šest týdnů. První z nich poháněl základní benzinový motor 1.4 TSI, druhou nejsilnější naftová pohonná jednotka 2.0 TDI/140 kW. Obě disponovaly pohonem všech kol, automatickou převodovkou a bohatou výbavou.
Základní motor v podobě benzinové čtrnáctistovky sice na internetových diskuzích sklízí často posměch, troufneme si ale napsat, že pouze od těch, kteří s ním nikdy nejezdili. Ani v nejméně dynamické verzi s pohonem všech kol a automatem totiž opravdu nejde o žádného lenocha a zejména při cestách s nenaloženým autem byla jeho svižnost až překvapivá.
Špatná nebyla ani spotřeba. Průměr 9,7 l za celý test sice není žádná sláva, ale většinu jízd jsme absolvovali v chladném počasí a po Praze. Kolega Roman dokázal s autem jezdit o víkendu s průměrnou konzumací 6,5 l na 100 km. Výrobce přitom uvádí laboratorní spotřebu 7,1 l.
Rozhodně bychom si ale benzinovou Škodu Kodiaq pořídili raději s manuálním řazením. Šestistupňový automat sice relativně dobře funguje při běžné jízdě, ale třeba parkovací manévry v těsném prostoru s ním nejsou vůbec jednoduché. Ale to platí i pro sedmistupňovou automatickou převodovku v kombinaci s naftovým motorem 2.0 TDI/140 kW.
Dynamika nejsilnějšího naftového motoru naopak subjektivně trochu zaostala za očekáváním. Je ale nutné brát v potaz, že pohon všech kol, automat, málo najetých kilometrů i širší než standardní pneumatiky - to vše jsou faktory, které živost auta tlumí.
Naopak potěší kultivovanost motoru a ve většině případů plynulost jeho spolupráce s automatickou převodovkou. S oběma verzemi Kodiaqu se prostě jezdilo příjemně, což dvojnásob potvrzovaly ženské členky testovacího týmu. Lehké řízení a komfortně naladěné pérování spolu s vysokou polohou sezení a pocitem bezpečí nejvíce vyhovuje právě ženám a obecně řidičům, kteří vyhledávají pohodlí.
Porovnání testované Škody Kodiaq s konkurenty
Škodu Kodiaq 2.0 TDI/140 kW 4×4 s automatickou převodovkou jsme porovnali s modelem Hyundai Santa Fe a čerstvě modernizovaným Nissanem X-Trail. Podívejte se zde.
Jízdní komfort je podle Aktuálně.cz největším argumentem pro pořízení Škody Kodiaq při porovnání s konkurenty. Zejména testované verze s možností nastavení tuhosti tlumičů připomínají v komfortním režimu létající koberec. A sportovní režim naopak auto příjemně přitvrdí pro svižnější jízdu v zatáčkách.
Průměrná spotřeba naftového motoru za šest týdnů testování 8,6 litrů je vzhledem k laboratornímu údaji 5,7 l hrozivá. Ale stejně jako benzinová verze strávila i ta naftová nejvíce času popojížděním na krátkých trasách po Praze.
Silnou stránkou Škody Kodiaq jsou prostorové parametry interiéru. Vpředu a na krajních místech ve druhé řadě mohou sedět najednou čtyři basketbalisté. Potěší i velký kufr u pětimístné verze stejně jako možnost jeho zvětšování posunem sedadel druhé řady až o 18 centimetrů.
Někteří zájemci o Škodu Kodiaq si ji budou chtít pořídit zejména proto, že jde o první sedmimístnou škodovku. Tady ale může přijít velké zklamání, které zažil například kolega Martin, který si sedmimístného "medvěda" pořídil domů, aby v něm mohl vozit čtyři malé děti.
Když se snažil na sedadla třetí řady umístit sedačky pro prcky ve věku 4 - 6 let, končilo to vždy neúspěchem. Instalaci bránila hlavová opěrka, která uváděla sedačku do předklonu. Mezi opěradlem a sedačkou vznikala mezera, která vylučovala komfortní úhel sezení. Opěrky přitom ze sedadel třetí řady není možné vyjmout.
Martin se tedy obrátil na informační linku Škody Auto a přišlo mu pro něj šokující sdělení. "Škoda Auto nedoporučuje do třetí řady sedadel v modelu Kodiaq umísťovat dětské autosedačky." V návodu k autu se přitom nic takového nepíše, naopak je tam uvedené, že sedačky kategorie 2-3, tedy pro děti s hmotností 15 až 36 kilogramů, lze do třetí řady umístit.
Jenže špatně v tomto ohledu dopadly pro Kodiaq i testy nezávislé organizace Euro NCAP, která uvedla, že by se ve třetí řadě stejně jako na prostředním sedadle řady druhé dětské sedačky používat neměly. Martin nakonec problém vyřešil jako typický kutil. Upiloval zarážky u hlavových opěrek tak, že je vyjímat lze. Když to udělá, sedačku namontuje a poté opěrku na místo vrátí alespoň obráceně. Nadšený z takového bezpečnostního kompromisu ale samozřejmě není.
Mělo by tedy hlasitě zaznít, že sedadla třetí řady u Škody Kodiaq stejně jako prostřední sedadlo v řadě druhé jsou vhodná pouze pro větší děti, které sedačku nepotřebují. Vyhoví i menším dospělým.
Kompletní recenzi modelu Škoda Kodiaq vytvořenou na základě testování čtyř různých variant modelu si můžete přečíst zde.
