Foto: Wikimedia Commons - photobeppus (CC-BY-SA 2.0)

Mikrus nebyl ale zdaleka jediným miniautem, které vyvíjeli polští inženýři. Jako jediný to ale dotáhl alespoň do nějaké formy sériové výroby, třebaže jich vzniklo jen velmi málo. Zhruba ve stejnou dobu jako Mikrus vyvinuli v Mielci i auto se jménem Meduza, které z něj technicky přímo vycházelo - a to včetně dvouválcového motoru. Meduza představovala vlastně možnost odlišného tvarování polského miniauta. Do výroby se Meduza nedostala.

Ještě zajímavější byl prototyp Smyk, který v roce 1957 vznikl v konstrukční kanceláři ve Varšavě. Premisa byla stejná jako u Mikrusu, to znamená na co nejmenším půdorysu převézt dva dospělé a dvě děti. Smyk šel ale na tento úkol trochu jinak než Mikrus.

Především neměl klasické dveře, podobně jako v Isettě se při nástupu otevřela celá přední část včetně sloupku řízení. Byl navíc ještě o kousek menší: s délkou 2950 milimetrů a rozvorem 1700 milimetrů. Smyku zcela chyběl zavazadlový prostor, poháněl jej motor z motocyklu Junak M-07 o výkonu 11 kilowattů s dynamostartérem. Plánována byla výroba ve Štětíně, k ní ale nakonec nedošlo. Přednost dostal Mikrus a Smyk vznikl údajně v maximálně 20 exemplářích.