Před Českem už jsou i Slováci. Prodeje elektromobilů jsou téměř nejhorší v Evropě

ČTK ČTK
24. 5. 2024 14:25
Česko má druhý nejnižší podíl registrací nových osobních elektromobilů v Evropské unii. Zatímco v EU dosáhl podíl bateriových aut na registracích za čtyři měsíce letošního roku 12 procent, v Česku 2,5 procenta. Za Českem je pouze Chorvatsko, před Českem skončilo i Slovensko s podílem 2,7 procenta. Vyplývá to z dat, která zpracoval a v tiskové zprávě shrnul Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Tesla Supercharger, ilustrační foto.
Tesla Supercharger, ilustrační foto. | Foto: Jakub Stehlík

V zemích Evropské unie letos uživatelé registrovali od ledna do konce dubna 442 tisíc nových osobních elektrických bateriových aut, což je meziroční nárůst o 6,4 procenta. V Česku byl růst obdobný, a to 5,5 procenta. V Česku začalo v první třetině roku jezdit 1893 nových bateriových aut. Celkově se přitom velikost českého trhu s novými osobními auty řadí v EU na desáté místo.

Česko zůstává na trhu elektrických osobních aut dlouhodobě na chvostu. "Důvodů je celá řada. Jedním z nich nepochybně zůstává stále velká obliba naftových motorizací, která Česko řadí co do podílu v letošním roce na druhé místo mezi zeměmi EU hned za první Irsko. Dlouhodobě nejpopulárnějším modelem v Česku je Škoda Octavia. Letos si její naftová motorizace připsala 4498 registrací, což z ní dělá v Česku nejregistrovanější model a motorizaci vůbec.

Na jednu registrovanou elektrickou Škodu Enyaq tak letos připadá téměř 15 naftových Octavií. Bude zajímavé sledovat, jestli a případně jak tento poměr zvrátí dostupnější model Enyaq Tour, který Škoda nově nabízí za 899 tisíc korun. Za tyto nebo podobné peníze lze v Česku aktuálně pořídit například Hyundai Kona, MG4, Volvo EX30, Volkswagen ID.3 či Renault Megane," uvedl Kadula.

Nových enyaqů se letos za čtyři měsíce prodalo 306 kusů, což je sice nejprodávanější elektrický model, avšak nejoblíbenější značka je Tesla s 507 registracemi. Na třetím místě je Hyundai se 177.

V zemích EU je v současnosti k dispozici téměř 709 tisíc veřejných dobíjecích bodů, v Česku jejich počet překročil 5000, odkázal Kadula na údaje z webu Čistá doprava. Jejich rozložení je však extrémně nerovnoměrné.

Téměř 60 procent jich je pouze ve třech zemích, a to v Nizozemsku, Německu a ve Francii. Násobně více než v Česku jich je také v Belgii, Dánsku, Švédsku či Rakousku, což jsou co do počtu obyvatel srovnatelné země. Pouze 305 dobíjecích bodů v Česku disponuje velmi rychlým dobíjením.

Bateriová auta jsou na evropském trhu čtvrtou nejoblíbenější motorizací po benzinové s 36 procenty, hybridní bez externího dobíjení s 29 procenty a dieselové s 13 procenty.

 

Právě se děje

Další zprávy