Ze čtyř značek udělal MOL pouze dvě. Je za Benzinou dvojkou na českém trhu čerpacích stanic

Ondřej Běhal
13. 6. 2017 16:08
Nejvíce čerpacích stanic má v Česku Benzina. Následuje MOL, jehož část sítě funguje pod značkou Pap Oil. Třetí je Euro Oil, čtvrtý Shell a páté OMV.
Ještě před několika lety znali MOL jen turisté vyjíždějící do Maďarska, teď je v Česku dvojkou.
Ještě před několika lety znali MOL jen turisté vyjíždějící do Maďarska, teď je v Česku dvojkou. | Foto: Jiří Kaloč

Trh s čerpacími stanicemi v Česku se neustále mění. Některé dříve známé značky se z trhu stáhly, což ale neznamená, že by se počet pump zásadně snižoval, protože je skupují buď stávající, nebo noví hráči. Začátkem května bylo v České republice registrováno 3854 veřejných čerpacích stanic, jen o 37 méně než k loňskému 30. červnu.

Dlouhodobou jedničkou trhu je Benzina, která si loni upevnila pozici odkoupením třetiny čerpacích stanic značky OMV. Na svých stránkách uvádí, že k 1. lednu 2017 měla v Česku 363 pump.

Vážně to s českým trhem myslí i její aktuálně největší konkurent, maďarská skupina MOL. Ta se do povědomí tuzemských motoristů dostala nejprve prostřednictvím značky Slovnaft, postupně skoupila v roce 2012 v Česku čerpací stanice Pap Oil, v roce 2014 ruské pumpy Lukoil a o rok později také italské Agip.

V posledním červnovém týdnu se do zelenobíločervených barev MOL převlékne poslední k tomu určená čerpací stanice Slovnaft. "Z pohledu počtu čerpacích stanic zaujímá MOL Česká republika pozici druhého největšího provozovatele na českém trhu. V současné době disponujeme 306 čerpacími stanicemi, z toho 187 z nich nese barvy i logo společnosti MOL. Zbytek představuje 118 modrých stanic Pap Oil a zastoupena je i jedna exSlovnaft stanice," shrnuje aktuální fakta Tomáš Novotný ze společnosti MOL Česká republika.

Čerpací stanice MOL se většinou vyskytují podél hlavních tahů, mají širší sortiment nabídky včetně stále více se rozšiřujícího konceptu občerstvení Fresh Corner (nyní jím disponuje téměř 70 pump, do konce roku 140) a vyšší ceny. Značka Pap Oil zastoupená spíše na regionálních tazích nabízí skromnější sortiment, ale nižší ceny paliv.

Třetím největším provozovatelem, a dokonce druhou nejrozšířenější značkou je největší český řetězec Euro Oil se 194 čerpacími stanicemi. Jak to, že největší český řetězec? Na první pohled tradiční česká značka Benzina totiž patří pod Unipetrol, který vlastní polská skupina PKN Orlen. Majitelem značky Euro Oil je společnost Čepro, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo financí České republiky.

Na dalších místech v žebříčku nejsilnějších značek čerpacích stanic jsou tradiční hráči Shell (175 čerpacích stanic) a OMV (podle jejich údajů více než 160 čerpacích stanic). Jde o takzvané prémiové značky s pumpami na prestižních místech podél hlavních tahů, širokým sortimentem nabídky, ale také vyššími cenami paliv.

Následují nízkonákladové řetězce, které se snaží naopak bodovat co nejnižší cenou paliv. Robin Oil disponuje 74 čerpacími stanicemi a Tank Ono proslulé velmi levnými pohonnými hmotami 39 čerpacími stanicemi. 

O roztříštěnosti českého trhu s pohonnými hmotami svědčí, že těchto osm nejrozšířenějších značek čerpacích stanic tvoří dohromady pouze jeho třetinu. Většina tedy stále připadá na malé regionální řetězce nebo jednotlivé drobné prodejce pohonných hmot.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy