Pohonné hmoty na českém trhu musí splňovat zákonem předepsané technické normy jakosti. To platí pro všechny bez výjimky a jak ukazují výsledky rozborů České obchodní inspekce, většina to nyní také dodržuje. Čerpacích stanic je však mnoho stejně jako společností, které se distribucí a prodejem pohonných hmot zabývají. Proto chtějí někteří nabídnout motoristům něco navíc.
Zlepšování kvality paliv technologickou cestou v rafineriích má omezené možnosti. Udělalo se hodně pro ekologizaci paliv (bezolovnaté benziny, bezsirná paliva a přítomnost biosložky). Jejich užitné vlastnosti se nejefektivněji zlepšují přídavkem aditiv.
Tato cesta je zároveň nejméně nákladnou Přimíchávání se totiž nemusí dělat v rafinerii. Nezanedbatelným pozitivem aditiv je i minimální škodlivost v emisích výfukových plynů s ohledem na jejich malý obsah v příslušném palivu.
Průkopníkem na poli zavádění prémiových paliv do prodeje byla společnost Shell, která začala v roce 1998 v Hongkongu prodávat benzín s názvem Shell V-Power. V České republice byl tento produkt zaveden do prodeje o rok později a dnes se Shell V-Power prodává ve více než 60 zemích na světě.
Po jeho úspěšném představení uvedl Shell v roce 2002 na trh také prémiovou naftu Shell V-Power Diesel, která se tak stala prvním prémiovým pro dieselové motory.
Na Shell postupně zareagovaly i další společnosti a dnes na odlišných vlastnostech prémiových paliv staví svůj obchodní úspěch prakticky všichni významní distributoři a prodejci na trhu. OMV má svou řadu MaxxMotion, Benzina prodává prémiová paliva pod značkou Verva, MOL je označuje jako Evo a státní Eurooil jako Optimal.
Současné trendy ve vývoji motorů jsou maximalizace výkonu při současném snížení spotřeby a emisí. Používají se lepší materiály, snižuje se tření jednotlivých pohyblivých dílů. To v praxi vyžaduje co nejlepší péči o motor i jeho palivovou soustavu a nároky na kvalitu a vlastnosti paliv se zvyšují.
Dnešní motory jsou navíc čím dál menší a pracují za stále náročnějších podmínek, kdy je například palivo do válců vstřikováno pod tlakem až 2000 barů. Kvůli tomu pak roste i riziko vzniku usazenin ulpívajících na vstřikovačích nebo sacích ventilech motorů s nepřímým vstřikováním. Tyto částice je obtížné odstranit a mohou negativně ovlivnit chod motoru.
Proto i ropné koncerny mají své vývojové týmy a laboratoře, kde společně s motoráři významných automobilek vyvíjejí speciální složení aditiv svých vlastních prémiových paliv. Výsledky se pak snaží podložit odbornými testy v laboratořích a motorových zkušebnách.
Když natankujete takové palivo, nejdřív pochopitelně nic nepoznáte. Někdo sice tvrdí, že je běh motoru kultivovanější, někomu se zase zdá být jeho pohonná jednotka výkonnější, ale to jsou jen subjektivní pocity, které lze jen stěží podpořit fakty. Jediné, co si může motorista sám ověřit, je spotřeba paliva, jenže to nějakou chvíli trvá a také to není úplně nejpřesnější.
Pravdou je, že látky dodávané do zmíněných aditiv opravdu dokážou z chemického hlediska odstraňovat karbonové úsady a následně udržovat v čistotě ventily, vstřikovače a spalovací prostor popřípadě zvyšovat oktanové (u benzinů) nebo cetanové číslo (u nafty).
Další součástí aditiv jsou také speciální mazací přísady, které snižují třecí ztráty. Tento mazací efekt pak následně zvyšuje výkon a v kombinaci s vysokým oktanovým číslem snižuje spotřebu.
Řadu udávaných parametrů lze ověřit laboratorními zkouškami nebo motorovými testy. Velkou vypovídací schopnost má například metoda nazvaná "Dirty-Up & Clean-Up" (znečisti - vyčisti). Spočívá v jednoduchém principu, kdy je motor provozován s jedním standardním palivem a následně s aditivovaným. Podle množství usazenin na pístech se pak lehce zjistí rozdíl.
Jeden 60hodinový test se skládá z 800 cyklů odpovídajících typickému zatížení v městském provozu, kdy v motoru vzniká nejvíce usazenin. Sací ventily se pak pomoci analytických vah zváží před a po testu a odečtem se určí rozdíl v množství usazenin.
U nás tuto zkoušku podstoupila v Kolínské laboratoři české pobočky SGC právě společnost Shell s palivem V-Power 95. Shell následně laboratorní výsledky z Kolína prezentoval a nezávislí experti potvrdili, že tento benzín měl o 37 procent nižší množství úsad než palivo bez aditiv.
V Kolíně pak testuje své produkty i česká společnost Vif, která přísady do pohonných hmot vyvíjí a vyrábí a zároveň spolupracuje s Benzinou nebo Čeprem na vývoji jejich aditivovaných pohonných hmot.
Odstranění usazenin nějakou chvíli trvá. Záleží na předchozím zanesení motoru i celkovém stavu. Experti tvrdí, že v průměru jsou to u benzinového čtyřválce se spotřebou okolo 7 l/100 litrů přibližně čtyři nádrže. Pokud chcete zabránit vzniku usazenin u nového auta, je dobré tankovat jenom aditivovaná paliva.
