Petr Korbel
28. 7. 2022 14:10
Češi mají tendenci spojovat licence jen se státy východního bloku, především s ruskou Ladou a rumunskou Dacií. Ve skutečnosti se ale dlouho uplatňovaly i na Západě. Umožňovaly méně vyvinutým a menším zemím, aby si vybudovaly vlastní automobilový průmysl, a také usnadňovaly vstup na trh nováčkům.
Fiat 128 a Zastava 101
V roce 1969 představili Italové první Fiat s pohonem předních kol, model 128, který následně získal ocenění Evropské auto roku. V základním provedení šlo o tudor, za příplatek si zákazník mohl vybrat sedan, později přibylo kombi ("Familiare") a kupé ("Sport Coupé"). V Jugoslávii už měli dlouholeté zkušenosti s výrobou mnoha licenčních fiatů; zemi postavily na kola zejména deriváty Fiatu 600 prodávané pod názvy Zastava 600 a 750.
Srbové si proto vyjednali licenci i na typ 128, chtěli však variantu, kterou by mohli vydávat za "národní" automobil. Získali příležitost vyrábět vůz s pátými dveřmi v šikmé zádi, což bylo řešení, které Fiat do své modelové řady nezahrnul. Automobil, jenž začali prodávat v roce 1971, dostal pro domácí trh název Zastava 101. Do ciziny se vyvážel jako Zastava 1100 a pod tímto označením si získal popularitu i v Československu.