Evropský parlament v úterý definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu.
Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí.
"Zastavme šílenství!" prohlásil o "zákazu spalovacích motorů" Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců. Varoval, že na výrobě spalovacích motorů jen v Německu závisí 600 000 pracovních míst, která se ocitnou v ohrožení.
"Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh," uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě. "Vytvoříme příklad pro celý svět," prohlásila.
"Již nyní jsou provozní náklady elektromobilů nižší než u aut se spalovacím motorem," upozornil předkladatel, nizozemský europoslanec Jan Huitema. Věří, že i ceny elektromobilů budou dál klesat a tyto vozy se stanou dostupnými.
"Automobilky si už vybraly," poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. "Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní," zdůraznil. Automobilový průmysl i po své přeměně bude potřebovat lidi, ale s jinými dovednostmi, upozornil.
"Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima," nadšeně prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová. Připustila nicméně, že "elektrický teréňák za 40 000 eur (asi 950 000 Kč) není nic ekologického".
"Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla," zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. Podle něj i kamiony by měly být stoprocentně čisté, a to do roku 2040.
Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející "čistá" auta. "Chcete hlasovat s těmi, kdo ničí náš blahobyt, anebo pro občany?" apelovala na kolegy.
"Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky," tvrdila Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat. "Lidé a ekonomika jsou na tom už dost zle a tohle by mohlo být fatální," řekla.
"Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu," zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů. Po vystoupení se dočkal dotazu od socialistky Cerdasové, zda legislativní návrh vůbec četl. Vondra v odpovědi zdůraznil, že norma by měla být technologicky neutrální.
Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl. "Naším cílem je dekarbonizovat Evropu, a ne ji zbavit průmyslu," řekl Ivan Štefanec z řad evropských lidovců.
Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě formálně schválit Rada EU, zastupující členské státy EU.
