Dopadnou čínská elektroauta jako Huawei? Jen vysokými cly to možná nekončí

Dopadnou čínská elektroauta jako Huawei? Jen vysokými cly to možná nekončí
Čínská auta čekající na nalodění v přístavu Jen-tchaj. Export aut z Číny se letos opět zvýšil, USA zareagovaly stoprocentním dovozním clem. Evropa o zvýšení cel na auta z Číny teprve rozhodne.
Číňané nutí zahraniční automobilky používat čínský software a vyrábět auta na domácí půdě. Na snímku zastoupení Tesly v Pekingu.
Čínská automobilka Chery bude mezi prvními, které budou vyrábět auta i v Evropě. Konkrétně v bývalé továrně Nissanu ve Španělsku.
Případné zavedení cel na čínská auta v Evropě by mohlo zkomplikovat život mnoha automobilkám. Například Volvo a jeho elektrická odnož Polestar, patřící gigantu Geely, využívají komponenty vyráběné v Číně. Zobrazit 6 fotografií
Foto: Reuters
Jakub Stehlík Jakub Stehlík
15. 5. 2024 6:05
Americký prezident Joe Biden oznámil razantní zvýšení cel na elektrická auta z Číny. Ze současných 25 procent se sazba zvyšuje čtyřnásobně. Biden se před časem také vyslovil pro větší státní kontrolu nad daty, která z aut automaticky putují k jejich výrobcům. V Evropě se bude o čínských autech rozhodovat v červnu.

Bílý dům v úterý oznámil zvýšení cel na elektrická auta, polovodiče, solární panely a některé medicínské produkty dovážené z Číny do USA. Nejvíce se nové opatření dotkne právě bateriových vozů, které se kvůli nové stoprocentní celní sazbě stanou v USA obtížně prodejnými. Prezident se tím snaží zvýšit tlak na Čínu a demonstrovat svou ochotu chránit americkou výrobu před listopadovými prezidentskými volbami, píše deník New York Times.

Očekávaný Bidenův volební střet s Donaldem Trupem, který se v posledních týdnech opakovaně vyslovil pro větší ochranu domácího průmyslu, je však pouze jedním z prezidentových motivů. Tím podstatnějším je fakt, že Čína letos podstatně navýšila produkci elektromobilů, lithiových baterií a solárních panelů - tedy stejných produktů, do jejichž výroby v USA investovala Bidenova administrativa miliardy dolarů. "Krok Pekingu znovu rozdmýchal obchodní napětí mezi oběma zeměmi, což Bidena přimělo k prosazení agresivnějších obchodních omezení," komentuje New York Times.

Zvýšení dovozních cel navíc koncem února předcházel krok, který signalizoval odhodlání americké vlády jít ještě nad rámec vysoké celní bariéry. Joe Biden tehdy nařídil přezkoumání čínského automobilového softwaru, který by mohl monitorovat řidiče nebo dokonce ovládat auto na dálku. "Čína by mohla zaplavit náš trh svými vozidly a ohrozit naši národní bezpečnost. Nedovolím, aby se to stalo," uvedl tehdy Biden v prohlášení Bílého domu.

Většina současných aut jsou podle Bidena "chytré telefony na kolech, které jsou propojeny s navigačními systémy, kritickou infrastrukturou a podniky". V prohlášení americký prezident dále uvedl, že auta z Číny by mohla "sbírat citlivá data o našich občanech a naší infrastruktuře a posílat tato data zpět do Čínské lidové republiky nebo vzdáleně přistupovat k vozidlům a deaktivovat je".

Vyšetřování ještě není u konce, lze však téměř s jistotou říci, že většinu funkcí, ze kterých má americká vláda obavy, čínský software patrně umožňuje. Není to nic výjimečného, stejně jsou na tom i auta evropských výrobců.

Problém je ovšem v tom, že Číňané mohou data z palubního systému či kamer auta skutečně zneužít. Přičemž zároveň platí, že k dovezeným autům sami komunisté chovají značnou nedůvěru: Podle německého deníku Handelsblatt jsou cizí automobilky nuceny v Číně používat ve svých vozidlech čínský software. Tamní přísné zákony nutí společnosti ukládat data "lokálně" a přenášet je do zahraničí pouze se svolením. Jedná se například o dopravní a environmentální data, která jsou shromažďována kamerami a senzory instalovanými ve voze, píše Handelsblatt. Současně automobilky musí také používat místní mapové podklady, protože Google mapy jsou v Číně blokovány.

Vyhrocená situace s čínskými auty v USA až nápadně připomíná události kolem výrobce mobilních telefonů Huawei, který v roce 2019 na základě obvinění ze špehování přišel o možnost používat software od společnosti Google. Do té doby neohrožené světové tažení tohoto mobilního gigantu tak prakticky ze dne na den skončilo.

Také v Evropě se v posledních měsících intenzivně řeší údajné dumpingové ceny čínských aut, přičemž jistou naději vkládali politici do nedávných rozhovorů čínského vůdce Si Ťin-pchinga s Emmanuelem Macronem a Ursulou von der Leyenovou v Paříži. Zdá se však, že Si nakonec Evropě v této věci nic neslíbil, řešení problému tak čeká na Evropskou komisi v novém složení po červnových volbách do Evropského parlamentu.

Že však nejde o jednoduchou záležitost, naznačuje prohlášení šéfa BMW Olivera Zipseho, který úvahy na téma evropských cel na čínská auta tvrdě kritizoval: "Možná si to vyzkoušíme na pár měsíců, to se teprve uvidí. Od nové komise spíše očekávám, že se zaměří na otázku konkurenceschopnosti, protože nejdůležitější je pro Evropu volný obchod," řekl Zipse týdeníku Automobilwoche.

"Tažení proti čínským subvencím je opakem toho, co potřebujeme. Více než polovina čínského dovozu do Evropy pochází od nečínských společností, což velmi jasně ukazuje, jak rychle to může vést k problémům," pokračoval Zipse s tím, že zavedením ochranných cel se může Evropa "střelit do vlastní nohy".

Tržní podíl čínských výrobců v Evropě je podle Zipseho menší než jedno procento a starý kontinent "není zaplaven čínskými produkty". Přesto se ze strachu snažíme uzavřít hranice, míní Zipse.

Na druhou stranu právě Automobilwoche v nové studii předpovídá pro letošek propad zájmu o elektromobily v Německu až o jednu třetinu, což by mohlo hrát ve prospěch levných čínských aut. Na slábnoucí poptávku po bateriových vozech už ostatně reagoval Mercedes-Benz, který na dotaz Automobilwoche potvrdil odklad zavedení čistě elektrické platformy MB.EA pro všechny modelové řady od roku 2028. Zároveň ze Stuttgartu zaznělo dřívější prohlášení, že spalovací a elektrická auta bude automobilka souběžně vyrábět až do 30. let.

 

Právě se děje

Další zprávy