Aero se vrací na světový trh. O nový typ letounu mají zájem Portugalsko, USA či Senegal

Petr Zenkner Petr Zenkner
17. 7. 2018 18:06
O podzvukové cvičné letouny L-39NG od českého výrobce Aero Vodochody je ve světě zájem. Před pár lety to přitom s podnikem nevypadalo dobře.
Letoun L-39NG
Letoun L-39NG | Foto: Aero Vodochody

Vodochody - Firma Aero Vodochody získala na letošní letecké přehlídce v anglickém Farnborough celkem 22 objednávek a šest opcí. Společnost nejvíce sází na to, že na světovém trhu prorazí s novým typem podzvukového cvičného letounu L-39NG (Next Generation). 

Ještě před čtyřmi lety to přitom s výrobcem letadel Aero Vodochody nevypadalo dobře. Finanční skupina Penta, která firmu vlastní od roku 2007, zvažovala, že firmu prodá. Výrobce letadel nakonec rozhodl ve Vodochodech opět začít vyrábět vlastní letadla.

"Po řadě let vstupuje Aero znovu na mezinárodní trh," řekl na úterní tiskové konferenci prezident Aera Giuseppe Giordo. Tento italský manažer, který dříve působil v italské Alenii, přišel do Vodochod v roce 2016 a zahájil obrat podniku od fungujících civilních subdodávek pro výrobce jako Airbus, Bombardier či Embraer směrem k vlastní produkci letadel a zaměření na zbrojní výrobu.

Vývoj nového letounu L-39NG je u konce. Prototyp vzlétne do konce roku | Video: Tomáš Cetkovský, Petr Zenkner

Novým kupcem pro české letouny L-39NG je portugalská společnost Skytech, která si závazně objednala 10 kusů cvičných letadel a na dalších šest má opci. Skytech hodlá budoucí letku nabízet zákazníkům k výcviku nebo ji bude pronajímat. 

Dalším zájemcem je americká RSW Aviation, která zajišťuje výcvik pro americké vojenské piloty. Američané zatím podepsali s Aerem předběžnou dohodu na dodávku 12 strojů L-39NG. Kromě toho mají zájem rovněž o šest letounů L-39CW, což je mezistupeň směrem k "nové generaci", kdy tradiční Albatros dostane nové motory Williams i novou avioniku.

Podle Giuseppeho Giorda je Aero v pokročilé fázi vyjednávání se dvěma dalšími zájemci. Již letos si čtyři letadla L-39NG zasmluvnil africký Senegal. Pro Aero Vodochody to znamená, že by mohlo mít pro roky 2020 až 2022 zajištěnou výrobu celkem 38 strojů. Již dříve Giordo uvedl, že ambicí firmy je v příštích deseti letech prodat 150 letadel, což je podle něj přibližně deset procent světového trhu s cvičnými letadly bez USA a Ruska.

Se sériovou výrobou asi 20 kusů ročně počítají ve Vodochodech od roku 2023. Konkurenční výhodou českého stroje může být jeho cena, která nemá překročit 10 milionů dolarů. 

S vývojem nástupce Albatrosu, který se přestal vyrábět v roce 1996, začal již předchozí management Aera pod vedením Ladislava Šimka. Projekt Češi poprvé představili ve Farnborough v roce 2014. 

"Skořápka letounu je aerodynamicky odvozena od původního Albatrosu. Uvnitř jsme ale vyměnili úplně všechno," uvedl již dříve zkušební pilot Aera David Jahoda. Oproti původnímu designu Albatrosů odpadly hlavně přídavné nádrže, palivo má letoun přímo v takzvaných mokrých křídlech. Váhu letounu kromě konstrukčních úprav snížilo o využití kompozitů. Nový motor Williams má oproti původním ukrajinským poloviční spotřebu paliva.

Letos na podzim dokončí Aero první letoun L-39NG, který má do konce roku stihnout i první let. Dva další stroje bude firma používat pro zátěžové a únavové zkoušky. Čtvrtý letoun L-39NG už by měl být dodán prvnímu zákazníkovi.

Náklady na vývoj letadla se podle odhadů pohybují kolem jedné miliardy korun.  Spolu s Aerem ho financuje český zbrojař Omnipol, který je od roku 2015 strategickým partnerem projektu.

Na vývoj přispěla 320 miliony korun Česká exportní banka, která je připravená financovat i jejich vývoz. Ve prospěch Aera hraje to, že po světě stále létá několik set původních Albatrosů, které bude třeba modernizovat nebo nahradit. Starých L-39 se vyrobilo asi 2800.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy