Amatérský entomolog, který si do sbírky přidal chráněného tesaříka. Houbař s hřibem moravským v košíku. Nebo malý zemědělec, který spolu s plevelem usekl i rostlinu koukolu polního. Dnes jim hrozí tučná pokuta, klidně v řádech desítek tisíc korun.
Na druhé straně je jiná skupina. Vlastník pozemku, který posekal louku tak nešťastně, že vyhubil populaci ohrožených modrásků. Nebo nedávný případ z Novohradských hor, kdy majitel vysadil do rybníku nepůvodní sibiřské jesetery a obří kapry, čímž téměř vyhladil místní populaci ohrožené střevle potoční.
Přestože přírodě způsobují mnohem větší škodu než skupina první, počínali si zcela legálně. Současné zákony sice chrání kriticky ohrožená zvířata a rostliny, ale pouze před přímým usmrcením nebo zničením. Na jejich přirozené biotopy s výjimkou chráněných oblastí se ochrana nevztahuje.
Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL představil koncem srpna návrh na úpravu zákona o ochraně druhů. Půjde o největší změny od 80. let, kdy současné předpisy začaly platit.
"Za tu dobu se druhová ochrana vůbec neposunula. Přitom se změnilo naše poznání o rozšíření druhů, jejich nárocích nebo příčinách ohrožení. A hlavně se negativně proměnil stav naší krajiny. Čelíme nebývalému úbytku biodiverzity, neumíme si s tím poradit, a proto je změna zákona nutná," říká Pavel Pešout, zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny.
Současná vláda složená z koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN změny slíbila ve svém programovém prohlášení. Návrh nyní ministerstvo probírá s odborníky, zástupci hospodářů i ostatními vládními úřady. V poslanecké sněmovně by se měla věc začít projednávat v prvním pololetí příštího roku.
Sbírat houby, ale neničit jejich prostředí
Na základní podobě nového předpisu se odborníci shodují. U části živočišných a rostlinných druhů přestane platit pravidlo, že je zákonem přísně chráněný každý jejich jedinec. U mnoha z nich je to podle expertů nadbytečné. Teoreticky by dnes měl dostat tučnou pokutu každý, kdo třeba v lese zašlápne jednoho z chráněných mravenců.
Důraz se přenese na ochranu biotopů, tedy prostředí, kde se ohrožené druhy vyskytují a bez kterého se neobejdou. Když například příslušný orgán ochrany přírody informuje zemědělce, lesníka či majitele zahrady, že se na jeho pozemku chráněné druhy vyskytují, bude muset na místě hospodařit tak, aby místní populaci neohrozil.
Například o louku s ohroženými modrásky se musí zemědělec starat tak, aby na ní kvetl kominíček, tedy květina odborně zvaná krvavec toten. "V případě, že se opakovaně každý rok poseče v nevhodnou dobu, zanikne tam ohrožený druh motýla," uvádí Pešout, který je šéfem Sekce ochrany přírody agentury.
Důležité je to také pro živočichy, kteří přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou. V české krajině jich v posledních desetiletích ubývá, přitom jsou na nich závislé tři čtvrtiny zemědělských plodin. "U veřejných staveb by měl být zřetel na vytváření biotopů pro opylovače. Třeba u silnic vysévat rostliny, dřeviny a křoviny, které hmyzu poskytnou potravu a prostor k vytváření sídel," vysvětluje změnu zástupce ředitele agentury.
Zvažovaná opatření by měla zastřešovat všechny tři kategorie zvláště chráněných druhů v Česku. Pro první, nejpřísněji chráněnou skupinu, bude navíc i nadále platit, že je za všech okolností chráněn každý jedinec. Například ze savců to bude los evropský, sysel obecný a tchoř stepní.
Druhá kategorie bude druhy chránit jen před úmyslným zabíjením a poškozováním. V určitých případech zákon zásahy připustí. U některých druhů je to potřebné pro jejich udržení v přírodě, bezmezná ochrana tedy nedává smysl.
Typický je případ lučních orchidejí. "Když se nebude louka sekat, tak zaroste a orchideje vymizí. Sečení zasahuje jen nadzemní část rostlin. Úpravy ale musí probíhat tak, aby nebyl poškozen biotop, nesmí dojít třeba k odvodnění louky," říká Pešout.
U třetí kategorie je chráněn jen biotop. Jedince je možné například úmyslně sbírat. Agentura tak chce zabránit například pokutám pro entomology, kteří sbírají některé druhy hmyzu. "V médiích se také objevují informace, že lidé mohou dostat pokutu za sběr chráněného hřibu moravského. To hrozit nebude," doplňuje Pešout.
Značných aktualizací by se měl dočkat i samotný seznam zvláště chráněných druhů. Dnes je na něm zhruba 1100 druhů, do nové verze by podle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny měly přibýt další dvě stovky. "Jde zejména o druhy, které se v době, kdy se dělal původní seznam, v Česku nevyskytovaly, nebo dokonce ještě nebyly objeveny," upozorňuje Pešout.
