Brno - Musí úřady zveřejnit všechny platy a odměny lidí, které vyplácí stát, kraje, města a obce? Tuto zásadní otázku bude znovu rozhodovat soud.
Konkrétně Nejvyšší správní soud, tedy instituce, která před časem vydala průlomové stanovisko o zveřejňování všech platů a odměn vyplácených z veřejných peněz bez výjimky. Musí totiž znovu rozhodnout o opačném stanovisku části vlastních soudců, kterým se taková situace nelíbí.
Podle nesouhlasících soudců totiž v některých případech nemusí být zveřejnění platů veřejným zájmem - tedy informací, již musí vědět všichni lidé. A přednost může dostat ochrana osobních údajů lidí, kteří veřejné peníze dostávají.
Lhota i Nagyová
Jeden ze senátů Nejvyššího správního soudu se na základě sporu o odměny ředitele malé vesnické školy ve Lhotě u Vsetína vzepřel průlomovému stanovisku celého soudu ohledně zveřejňování platů. A soudci požádali rozšířený senát soudu, jehož stanovisko je pro další rozhodování závazné, aby znovu zveřejňování platů posoudil.
Konečné stanovisko senátu bude přitom zásadní i pro kauzy, kde se veřejnost zatím výši platů a odměn nedozvěděla. Jde například o Úřad vlády, kde premiér Petr Nečas nechtěl právě s odkazem na ochranu osobních údajů zveřejnit informace o platu a odměnách šéfky kabinetu Jany Nagyové. A ani obecné soudy jednotlivé případy nerozhodovaly jednotně.
Ve sporu, který nyní soud rozhoduje, jde o žádost jednoho z obyvatel Lhoty, který po vedení obecního úřadu chtěl informace o vyplacených půlročních odměnách pro ředitele místní školy. Starosta obce to odmítl, podobně postupoval i Krajský úřad ve Zlíně. Podle nich by zveřejnění odměn ředitele poškodilo jak samotného šéfa školy, tak jeho rodinu a spolupracovníky.
Krajský soud v Brně rozhodl, že výše odměn musí být zveřejněna. "Zaměstnanec, jehož odměna se vyplácí z veřejného rozpočtu, je příjemcem veřejných prostředků a výši jeho platu nebo odměny lze zveřejnit," rozhodli soudci v Brně. Odvolali se právě na stanovisko Nejvyššího správního soudu, podle kterého úřady musí zveřejňovat platy a odměny bez výjimek a nemusí se ohlížet na ochranu osobních údajů lidí, kteří tyto peníze pobírají.
Krajský úřad ve Zlíně ale poslal stížnost právě na Nejvyšší správní soud. A soudci senátu, který případ dostal na starosti, podle informací online deníku Aktuálně.cz uvedli, že mají na zveřejňování platů a odměn jiný názor než jejich kolegové.
Někde se platy zveřejnit nemusí
Rozhodli se projednávání sporu přerušit a předložili jej rozšířenému senátu, jehož stanovisko bude pro všechny soudy rozhodující. Podle nesouhlasících soudců se totiž u každého případu musí uskutečnit test proporcionality, který posoudí, zda má přednost informování všech o platech z veřejných peněz, nebo je v některých případech víc důležitá ochrana lidí, kteří peníze pobírají.
Podle soudců totiž při vydávání informací o platech a odměnách nedochází jenom ke zveřejnění konkrétní částky, ale také o informování o soukromých údajích lidí. Podle soudců tak není povinnost poskytovat údaje o lidech pobírající peníze z veřejných rozpočtů absolutní.
V některých případech podle soudců může dostat přednost utajení platů a odměn.
"Lze mít pochybnosti o tom, zda paušální poskytování informací o odměňování kteréhokoliv zaměstnance veřejné správy (to je údaje o měsíčním platu, osobním ohodnocení, příplatcích za vedení, mimořádných odměnách) ve všech situacích naplňuje veřejný zájem na informovanosti o využívání veřejných prostředků," uvedli soudci.