Praha - Když si kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev počátkem července podával ruku se šéfem firmy Liglass Trading CZ Michaelem Smelíkem, měla firma v českém obchodním rejstříku zveřejněnou jen účetní závěrku za rok 2014. Tehdy společnost vykazovala obrat v řádech stovek tisíc a milion korun ztráty. I to vyvolalo pochybnosti o tom, zda je společnost schopna projekt kaskády vodních elektráren za 12 miliard realizovat.
Nyní firma v rejstříku zveřejnila i účetní závěrky za roky 2015 a 2016. Ani ony však na zásadní změnu v hospodaření firmy neukazují. Z dokumentů navíc vyplývá, že Liglass Trading krátce před podepsáním miliardové smlouvy disponoval jen nevelkým majetkem. Oba dokumenty došly úřadům teprve 8. září, v době, kdy se o kauze v médiích hojně mluvilo.
Podle zveřejněných údajů vypadá firma jako obchodní schránka, tedy společnost, která má sloužit k uzavření konkrétního obchodu, čímž argumentoval i Smelík. Podle něj je Liglass Trading manažerská firma s cílem řídit práce na kaskádě.
V roce 2016 hospodařil Liglass Trading se ztrátou milion korun, o rok později byl výsledek minus 985 tisíc. Společnost zároveň podle účetní závěrky zaměstnávala dva lidi s platem v průměru okolo 10 tisíc korun měsíčně, tedy zhruba na hranici tehdejší minimální mzdy.
Smelíkova firma ani neměla na účtech miliony, které byly nyní potřeba k vyplacení ruské společnosti RusHydro, aby se k zakázce za 12 miliard Liglass Trading dostal. Právě nezaplacení v přepočtu více než 800 milionů korun přimělo vládu v Kyrgyzstánu smlouvu vypovědět. Liglass Trading měl loni podle dokumentu 163 tisíc v pokladně a na účtech 344 tisíc. U "hmotných a movitých věcí" je hodnota vyčíslena na 261 tisíc.
Doporučení z Hradu i ministerstva
I když společnost nedosahovala velkých obratů a každý rok měla milionovou ztrátu, dostala doporučení od kancléře Vratislava Mynáře i ministerstva průmyslu. "Byl to standardní postup a my nedisponujeme investigativními možnostmi jako novináři. Bylo to porovnání z údajů, které máme, včetně údajů o solventnosti. A ty se používají k hodnocení těchto firem," řekl v pondělí pro Aktuálně.cz náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl, který dopis do Kyrgyzstánu podepsal.
Čeští investoři z Liglass Tradingu navíc na svých stránkách i v průběhu tendru uváděli nesmyslné reference, například stavbu přehrad vltavské kaskády. Ukázalo se také, že spolupráci s firmou Liglass opakovaně nedoporučili ani kyrgyzští diplomaté. Pochybnosti vyvolalo i to, že společnost sídlí v chátrajícím objektu zkrachovalých skláren.
Vláda Kyrgyzstánu v pondělí rozhodla o tom, že jednostranně odstoupí od investiční dohody na výstavbu deseti malých vodních elektráren a kaskády přehrad na řece Naryn za téměř 12 miliard. Důvodem bylo, že česká firma nezaplatila zhruba 800 milionů dluhu za ruskou společnost RusHydro, což byla základní podmínka uzavřené dohody.
Česká firma tvrdí, že se rozhodla peníze nezaplatit poté, co samotný Kyrgyzstán porušil smlouvu. O situaci prý chtěla před odesláním peněz nejprve s vládou jednat, setkání se však neuskutečnilo. A tak společnost hrozí Kyrgyzstánu arbitráží. Podle Smelíka mohou za neúspěch firmy také novináři, kteří prý jeho firmu skandalizovali.
