Svou první oběť nalákal na tvrzení, že vyhrála soutěž "Dítě VIP". Odměnou byl pobyt v Praze, kde chlapce znásilnil. Do svého zatčení v roce 2008 zneužil Pavel Hovorka dvě desítky mladých chlapců. Kontaktoval je přes internetové seznamky, za pohlavní styk jim nabízel peníze, některé vydíral. Fotografoval je a natáčel. Potom hrozil, že všechno zveřejní. Kauza, která před 15 lety otřásla Českem, je příkladem manipulace dětí pomocí online technologií.
Ty mají řadu podob, nemusí jít hned o získání důvěry a sexuální zneužití. Patří k nim i nenávistné projevy, obtěžování sexuálními zprávami nebo nejrůznější podvody. "Průzkumy ukazují, že děti od sedmi let mají zkušenost například s tím, že jim někdo odcizil účet nebo herní postavu, do které investovaly kapesné," říká ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr.
Zranitelné jsou děti už proto, že běžně používají chytré telefony, často bez schopnosti rozpoznat nebezpečí a bránit se. "Jsou zvyklé mít internet k dispozici vždy a všude. Proto už nemluvíme o offline a online světě. Žijí takzvaně onlife, v digitální přítomnosti," dodává Kintr.
V loňském roce policie zaznamenala 9,5 tisíce trestných činů spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Za posledních deset let jde o šestinásobný nárůst, nejvíc jich řešili policisté v Praze a Jihomoravském kraji.
Zamezit dalšímu nárůstu a pomoci dětem se snaží odborníci i aktivisté, například projekt Prevence v kyber!, který letos spustila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci s odborem prevence ministerstva vnitra. Nabízí vzdělávací videa zaměřená na chování v online prostoru, kyberkriminalitu či riziko online hraní. "Jde o podceňovanou oblast prevence, kybernetická kriminalita přitom neustále roste," říká Lucie Kosová z ministerstva vnitra.
O kybernetické bezpečnosti se děti mohou dozvědět i ve škole, jak velký prostor ale ve vyučování dostane, záleží na konkrétních školách. Plošně se dosud neřeší. "Je podstatné, aby školy kyberbezpečnost do výuky zařadily. Spolu s rodiči by měly připravit děti na nevyhnutelnou práci s digitálními technologiemi," uvádějí Julie Losekoot Szymańská a Tereza Kofroňová, expertky vzdělávacího programu Buď safe online.
Důležité je i vzdělávání pedagogů, kteří mnohdy nemají dostatečné znalosti. "Pod pojmem kybernetická bezpečnost si mnoho učitelů představí kyberšikanu a rizikovou komunikaci na sociálních sítích. Koláč témat je ale mnohem větší," upozorňuje Knitr z úřadu pro kyberbezpečnost.
Podle expertů by prevence měla začínat už tím, že rodiče před vstupem dítěte do online prostředí zabezpečí zařízení, která bude využívat. "Například antivirem či systémem rodičovské ochrany," říká Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-bezpečí a Centra prevence riskantní virtuální komunikace na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Důležité je seznámit dítě se základy práce na internetu, například jak zacházet s osobními údaji.
Učitelé i rodiče mohou využít webových stránek Buď safe online, které nabízí bezplatný online kurz. Řada dalších nástrojů, komiksů, videí, ilustrovaných povídek i online kurzů je k dispozici na vzdělávacím portálu národního úřadu pro kyberbezpečnost. Instituce spravuje také rozcestník osvětových materiálů, kde jsou k dispozici desítky dalších pomůcek od pexesa po podcasty.
