Soudci Nejvyššího soudu rozhodovali ve sporu ženy, která zažalovala znalce v oboru odhadu cen nemovitostí, protože špatně odhadl cenu bytu, z níž měla dostat podíl.

V družstevním bytě žila s manželem, po rozvodu manžel v bytě zůstal a ženě měl podle soudního rozhodnutí o vypořádání majetku vyplatil polovinu ceny podílu v bytovém družstvu.

Stál byt 400 tisíc, nebo dvakrát tolik?

Soudem určený znalec hodnotu podílu v družstvu (respektive bytu) odhadl na 374 tisíc a z této částky žena dostala polovinu.

Stanovená cena se jí ale poté začala zdát nezvykle nízká, a proto si nechala vypracovat další dva znalecké posudky. Ty mluvily úplně jinak: Byt má cenu dvojnásobnou - osm set tisíc korun.

Žena neváhala, o rozdíl zažalovala znalce a k sumě si přičetla i peníze, které musela zaplatit za dva znalecké posudky - celkem 220 tisíc korun.

Okresní soud v Domažlicích vyhověl žalobě jenom z části a odvolací soud nárok ženy odmítl úplně s tím, že znalecký posudek je jenom důkaz, který soud volně hodnotí. Proto znalec za škodu neodpovídá.

Soudci Nejvyššího soudu dospěli k názoru, že soud se sice nemůže závěry znalce slepě řídit, ale bere ho jako důkaz v úvahu. V průběhu soudu, který vypořádával rozvod manželů, neexistovala pochybnost, že je znalecký posudek špatný.

Nejvyšší soud: Znalec škodu zavinil

Souvislost mezi chybami v posudku a škodou, která ženě po rozvodu vznikla, podle Nejvyššího soudu existuje.

"Je tedy zřejmé, že i když byl znalecký posudek především podkladem pro vydání rozhodnutí, byl zároveň jeho obsah důležitou, podstatnou a značnou (byť ne jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy, čímž je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou, která vznikla žalobkyni," uvádí v rozhodnutí předseda senátu Petr Vojtek.

Nejvyšší soud rozsudek plzeňského krajského soudu zrušil.