Praha - Menšinový kabinet Andreje Babiše se před Vánoci připravoval na hlasování sněmovny o důvěře vládě. Už tehdy to správně vypadalo, že poslance nepřesvědčí. Na svém zasedání přesto vláda schválila takzvanou systemizaci, která změnila organizační strukturu na ministerstvech i Úřadu vlády. O práci kvůli tomu přišlo několik vysokých úředníků a také 23 odborných náměstků.
Jejich vyhazovu po nástupu nové vlády měl přitom zabránit služební zákon, který v roce 2014 Česko po naléhání Evropské komise přijalo. Podle stanoviska týmu odborníků iniciativy Rekonstrukce státu, který upozorňuje na nedodržování vytyčených demokratických zásad, však Babišův kabinet využil systemizaci k tomu, aby tento zákon obešel.
Kdyby tento nástroj k zásadním personálním změnám využívaly obdobně i další vlády, jen těžko by mohlo být dosaženo požadované kontinuity a stability státní správy.
Vláda však odmítá, že by se změnou organizační struktury chtěla zbavovat nepohodlných úředníků. Naopak ji zdůvodňuje potřebou zefektivnění a zracionalizování práce. Objevují se ale pochyby, zda je to skutečný důvod změn.
"Pochybnosti nevyvolává jen četnost zásahů a výběr ministerstev, kde byly zásahy provedeny, ale také další personální opatření provedená mimo ministerstva. Za hesla efektivity, racionalizace nebo zlepšení komunikace se dá ukrýt ledasco," říká právník Karel Eliáš, který je hlavním autorem nového občanského zákoníku.
Vyhazovy náměstků se skutečně dotkly nejvíce dvou ministerstev, která před říjnovými volbami patřila sociálním demokratům. Na průmyslu skončilo šest náměstků ze sedmi, přičemž odvolaný Eduard Muřický uspěl v jednom z výběrových řízení a náměstkem zůstal. Na ministerstvu práce se odporoučelo pět z osmi jeho kolegů.
Dokumenty, na jejichž základě k systemizaci došlo, navíc podle odborníků nutnost rozsáhlých organizačních změn dostatečně nezdůvodnily. Naopak jsou vágní a často úplně chybí.
S něčím takovým však nesouhlasí náměstek pro státní službu Josef Postránecký, jedním z jehož úkolů je ochrana státní správy před politizací. "Odůvodnění úpravy systemizace bylo dostačující. Ostatně v některých případech bylo na základě prvotního posouzení předložených návrhů upřesněno," řekl již v únoru Aktuálně.cz Postránecký. Čelí však kritice kvůli tomu, že šel vládě příliš na ruku.
"Čistky" dělaly i předchozí vlády
Někteří odvolaní náměstci hovoří dokonce o účelových čistkách a minimálně tři z nich se již obrátili na soud. Takovému nařčení se premiér Babiš opakovaně brání. "My žádné čistky neděláme. Čistky dělali naši předchůdci, ty dvě politické strany, když se měnily u moci," řekl ve středu po jednání vlády Babiš v narážce na ČSSD a ODS.
To nakonec uznávají i odborníci. "Bohužel takovýto systém zde vznikl a držel se dlouhá léta," říká ústavní právník Maxim Tomoszek. Babišova vláda je však první, které v tom měl zabránit služební zákon.
"U moci je vláda reprezentovaná výhradně politickým hnutím, které nevolilo 70 procent voličů, a současně vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny," dodává Eliáš.
Novela služebního zákona vyhazování usnadní
Babiš už v prosinci zdůrazňoval, že jeho vláda v březnu připraví ještě další systemizaci. Tu skutečně schválila ve středu, když se její bod na program dostal až na poslední chvíli. Ani zdaleka však není tak rozsáhlá jako ta předvánoční.
Vláda ve středu rovněž odsouhlasila změnu služebního zákona, podle které by například náměstky už nehodnotil státní tajemník, ale samotný ministr. Kdyby novela prošla i parlamentem, vládě by to podle kritiků usnadnilo výměnu úředníků.
"Ke zbavení se nepohodlných úředníků nebude nadále nezbytné zneužívat systemizaci, protože vzhledem ke změnám novely služebního zákona bude výrazně snazší to dělat skrz služební hodnocení," říká analytička Rekonstrukce státu Magdaléna Klimešová.
