Když američtí vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku hledali partnery pro přelomový výzkum na protilátky proti klíšťové encefalitidě, tzv. klíšťovce, vybrali si české kolegy z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. "Američané znali naši práci z našich dřívějších publikací, věděli tedy, že se problematikou klíšťové encefalitidy zabýváme dlouhodobě. Proto si pro spolupráci vybrali právě nás," vysvětluje profesor Daniel Růžek. Do týmu přibrali i experty z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Mimochodem, v projektu figuruje i proslulý virolog Charles M. Rice, loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. "Spolupráce s nobelistou je samozřejmě nesmírně prestižní záležitost, na kterou jsme náležitě hrdí. Myslím, že pracovat s člověkem, který se v daném oboru řadí mezi absolutní světovou špičku, je do určité míry snem každého vědce," pochvaluje si Růžek.
Až si za pár let člověk na sobě najde přisáté klíště, pošle ho poštou do laboratoře a nechá otestovat. Když zjistí, že klíště bylo pozitivní, podají mu lékaři protilátky, které by ho ochránily před rozvojem klíšťové encefalitidy, což je závažné onemocnění centrální nervové soustavy člověka.
Tak by se zjednodušeně dal popsat cíl, ke kterému vědci směřují. Ostatně už dnes nabízejí komerční laboratoře vyšetření infekčnosti klíšťat. Analýza zjistí, zda je zaslaný jedinec přenašečem patogenů, jako jsou původci onemocnění lymská borelióza či klíšťová encefalitida.
Jak v Česku přibývá infikovaných klíšťat
V Evropě v posledních letech výrazně narůstá počet případů klíšťové encefalitidy a Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, v celosvětovém měřítku se vyskytuje 10 000 - 15 000 případů ročně. Promořenost klíšťat na klíšťovou encefalitidu je 1 až 5 procent, záleží ale na konkrétní lokalitě. Klíšťata ale častěji přenášejí lymskou boreliózu, přenašečem této nemoci může být až 20 procent, tedy každé páté klíště.
Zdroj: ISIN, SZÚ Praha, Biologický ústav AV ČR
Zatímco u boreliózy lze pacienta léčit antibiotiky, na encefalitidu dosud neexistuje žádná účinná látka, kterou by šlo podat zpětně. Pouze jde proti této nemoci očkovat. "Nezbývá než čekat, zda se u dotyčného jedince rozvinou první příznaky onemocnění," vysvětluje budějovický vědec. Platí zde, že čím dřív jsou protilátky podané, tím lépe fungují. Podané později by ale mohly mírnit projevy nemoci a redukovat trvalé nebo dlouhodobé následky. K obzvláště závažným průběhům nemoci dochází především u lidí s imunitními problémy nebo u starších lidí se sníženou imunitou.
Česko-americký tým se snaží zaplnit tuto mezeru v léčbě a vyvinul protilátky s vysokou účinností proti viru klíšťové encefalitidy a již je úspěšně otestoval na myších. "Ukázalo se, že čtyři monoklonální protilátky fungovaly naprosto fantasticky. Jednak dokázaly kompletně zabránit rozvoji onemocnění, když byly podány před infekcí, ale zároveň měly vysokou účinnost, i pokud byly podány po infekci, měly tedy léčebný účinek," pochvaluje si Růžek.
To dává velkou naději pro budoucí použití, k hotovému preparátu je ale podle něj ještě poměrně dlouhá a komplikovaná cesta. Nyní tým hledá investory a partnery z farmaceutického průmyslu, kteří by zaplatili a provedli klinické testy u lidí. V případě úspěchu by se mohl preparát dostat na trh v řádu jednoho roku až několika málo let.
Výzkumu velmi pomohli i čeští pacienti, kteří se léčili v Nemocnici České Budějovice právě s "klíšťovkou". Díky detailním analýzám vzorků jejich krve vědci vytipovali protilátky s nejvyšším účinkem proti tomuto viru. Šest lidí, u nichž našli nejúčinnější protilátky a měli perfektní imunitní odezvu proti této nemoci, byli pozváni na další odběry.
"Jedná se o tzv. superneutralizátory. Když jsme jim vysvětlili smysl studie, byli velice ochotní a nápomocní, každý z nich věnoval pro výzkumné účely půl litru krve. Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem nemoci. Přesto, jak někteří prohlásili, by to už nechtěli prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému," vypráví výzkumník.
Podávání protilátek proti tzv. "klíšťovce" si neklade za cíl nahradit očkování. Jejich výhodou je spíše zajištění okamžité ochrany před nemocí pro někoho, kdo si našel přisáté klíště a není očkován nebo pro cestovatele, kteří se chystají do oblastí s vysokým výskytem infikovaných klíšťat a již nestihnou celý očkovací kalendář. "Člověk bude chráněný hned po aplikaci protilátek, a to na dobu přibližně dva měsíce," vysvětluje Růžek.
Česko-americký tým se nyní zaměřuje na studium možných mutací viru rezistentních vůči protilátce. Zabývají se také použitím kombinací protilátek v podobě protilátkového koktejlu, problémem, jak prodloužit přítomnost protilátek v organismu, či jejich efektivnější zacílení na postižené tkáně a orgány. "Popisem těchto protilátek náš výzkum nekončí. Zaměřujeme se zkrátka na další důležité otázky. Máme před sebou ještě hodně práce," uzavírá český výzkumník z Biologického centra v Českých Budějovicích.
