Brno - České úřady dnes - vůbec poprvé - řekly: sterilizace žen bez jejich souhlasu je trestným činem.

K tomuto závěru dospělo Okresní státní zastupitelství v Mostě, které prošetřovalo případ sterilizací dvou žen z Krupky a Chánova v mostecké nemocnici.

Podle ochránců lidských práv jde o průlomové rozhodnutí. Padlo dva roky od chvíle, kdy bylo v kauze nedobrovolných sterilizací podáno první trestní oznámení.

Většina případů byla odložena.

Ublížení na zdraví

"Jedná se o zásadní odůvodnění z pohledu ochrany práv všech pacientů v České republice," tvrdí Michaela Kopalová z Ligy lidských práv. "Protože státní zástupkyně potvrdila, že provedení lékařského zákroku může za určitých okolností naplnit i skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví."

Autor fotografie: Aktuálně.cz

V souvislostech

Soud: Za sterilizaci jen omluva, peníze ne Na Slovensku je sterilizace žen tabu Češka podá stížnost v OSN na sterilizace

Případ Ferenčíková

• Helena Ferenčíková podala žalobu k soudu. Ten rozhodl v její prospěch.
• Roku 2001 porodila ve Vítkovické nemocnici v Ostravě druhé dítě. Stejně jako v případě prvního dítěte šlo o porod císařským řezem. Společně s druhým porodem paní Ferenčíkové podvázali vaječnky.
• Lékaři si vyžádali souhlas rodičky pár minut před zákrokem, v průběhu porodu. Její dokumentace sice obsahuje formální tvrzení, že "pacientka žádá sterilizaci", to ovšem není dostatečné vzhledem k tomu, že sterilizace představuje závažný a v drtivé většině případů také nevratný lékařský zákrok.
• Nejdříve se přidala ke stížnostem prvních deseti žen ombudsmanovi. V březnu roku 2005 byla zvolena mluvčí neformální skupiny 25 obětí nucené sterilizace v ostravském regionu.
• V listopadu 2005 Krajský soud v Ostravě rozhodl, že provedením sterilizace byl ze strany lékařů Vítkovické nemocnice porušen zákon a že se nemocnice musí paní Ferenčíkové omluvit.
• Tento rozsudek je první svého druhu ve Střední Evropě. Nemocnice se odvolala.

Státní zastupitelství v rozhodnutí uvedlo, že lékaři porušili práva žen a předpisy; i zákon upravující sterilizace. A to tehdy, když bez vědomí ženy provedli zákrok, který nesouvisel s bezprostředním ohrožením života.

"Jejich jednání tak naplnilo všechny znaky trestného činu ublížení na zdraví, a to nejen po formální, ale také po materiální stránce, neboť stupeň společenské nebezpečnosti - i s přihlédnutím k motivu jednání - je vyšší než nepatrný," uvedlo v rozhodnutí státní zastupitelství.

Liga lidských práv se už v roce 2005 s oběma případy obrátila na veřejného ochránce práv, ten pak podal trestní oznámení.

Jde o průlomové rozhodnutí proto, že vyšetřující orgány se doposud řídily stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství z konce devadesátých let. Podle něj lékař zpravidla není trestně odpovědný za případy, v nichž nemocný nedal souhlas k provedení lékařského výkonu, avšak výkony podle pravidel lékařské vědy ošetřující lékař provedl.

Prověřte dokumentaci

Přesto, že mostecké státní zastupitelství rozhodlo, že nedobrovolné sterilizace jsou v případech z roku 1993 a 1998 trestným činem, konkrétní viníky neoznačilo. Protože už jde o promlčené případy, nařídilo vyšetřovatelům, aby oba případy odložili.

Případ ale ještě prověří Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. "V obou žádostech usiluje o to, aby byly prověřeny všechny lékařské dokumentace k případům sterilizace, které lékaři provedli," uvedla Kopalová.

Podle ní mohly sterilizace probíhat až do současnosti. Je možné, že by tak k promlčení dojít nemuselo.

Nemocnici v Mostě ochránci lidských práv kritizovali kvůli sterilizacím desítek žen ze sídliště Chanov.

Podle zprávy veřejného ochránce práv v této nemocnici byla v rozporu s právem sterilizována žena z Chanova dokonce ještě v listopadu 2003. V tomto případu podala Liga občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti.

Bude odškodnění?

Podezření na nucené sterilizace - především romských žen - zveřejnilo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů. Podle něj se v Česku vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo na něj kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.

Na veřejného ochránce práv se obrátilo na osm desítek žen. Otakar Motejl navrhl, aby ženy byly odškodněny. Odškodnění by měly dostat ty ženy, kterým lékaři ukončili plodnost bez jejich řádného souhlasu v letech 1973 až 1991.

Zatím jediný případ skončil u soudu. Vedení Vítkovické nemocnice se už omluvilo čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Omluvu nemocnici nařídil soud, který ale zamítl žádost ženy o odškodnění.