Češka podá stížnost v OSN na sterilizace

Eliška Bártová Eliška Bártová
17. 8. 2006 0:00
Ostrava - Pod okny nemocnice v ostravských Fifejdách se sešla asi třicítka žen. Připomínají, že jim lékaři protiprávně udělali zákrok znemožňující otěhotnět. Totéž se dozví i výbor OSN.
Na demonstraci přišlo na čtyřicet žen. Některé i s dětmi.
Na demonstraci přišlo na čtyřicet žen. Některé i s dětmi. | Foto: Aktuálně.cz

Helena Ferenčíková, Renáta Kyšelyová, Elena Gorolová - to jsou ženy, které první upozornily na to, že jim lékaři svými zákroky definitivně znemožnili mít děti. Posledně jmenovaná dnes v New Yorku předloží Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace příběhy sterilizovaných českých žen.

Přečtěte si o sterilizaci žen na Slovensku

V ten samý den prošly pod okny jedné z nemocnic v Ostravě-Fifejdách, kde lékaři zákroky prováděli, i další ženy, kterým byla v průběhu několika let sterilizace protiprávně provedena.

"Chceme upozornit na to, že přestože ombudsman jasně řekl, že šlo o protiprávní jednání, a doporučil nápravná opatření, dodnes se nic nestalo," říká Jiří Kopal z Ligy lidských práv, která ženám poskytuje právní pomoc. "Byly to strašné zákroky, v některých případech dělány za účelem omezit porodnost jedné národnosti. Není možné, aby za to nikdo nenesl zodpovědnost."

Patří jim zadostiučinění

"Mám strašnou depresi. Když jsem rodila své čtvrté dítě neoprávněně mi udělali sterilizaci, neupozornili mě, co to je a proč mi to budou dělat," řekla na demonstraci čtyřicetiletá matka čtyř dětí Nataša Botošová. Dodala, že v nemocnici ji podstrčili jen čistý papír, a to v době, kdy měla bolesti. "Dodneška nevím, co jsem vlastně podepisovala," uvedla Botošová.

Hovoří Nataša Botošová. Sterilizovali ji v roce 1991.
Hovoří Nataša Botošová. Sterilizovali ji v roce 1991. | Foto: Aktuálně.cz

"Úplně chápu, že se ženy rozhodly k takovému kroku," říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. "Patří jim zadostiučinění a stát by za to měl vzít zodpovědnost."

Právě na Veřejného ochránce lidských práv se v průběhu roku 2005 obrátilo více než 80 žen s žádostí o prošetření zákroků, které na nich byly provedeny.

Na konci loňského roku ombudsman vyšetřování uzavřel. Závěr byl jednoznačný. Všechny případy bez ohledu na to, zda se staly před rokem 1989 nebo až po něm (poslední známý případ je z roku 2004), byly protiprávní.

Infobox

Případ Ferenčíková

  • Helena Ferenčíková podala žalobu k soudu. Ten rozhodl v její prospěch.
  • Roku 2001 porodila ve Vítkovické nemocnici v Ostravě druhé dítě. Stejně jako v případě prvního dítěte šlo o porod císařským řezem.
  • Společně s druhým porodem paní Ferenčíkové podvázali vaječnky. Lékaři si vyžádali souhlas rodičky pár minut před zákrokem, v průběhu porodu.
  • Její dokumentace sice obsahuje formální tvrzení, že "pacientka žádá sterilizaci", to ovšem není dostatečné vzhledem k tomu, že sterilizace představuje závažný a v drtivé většině případů také nevratný lékařský zákrok.
  • Nejdříve se přidala ke stížnostem prvních deseti žen ombudsmanovi. V březnu roku 2005 byla zvolena mluvčí neformální skupiny 25 obětí nucené sterilizace v ostravském regionu.
  • V listopadu 2005 Krajský soud v Ostravě rozhodl, že provedením sterilizace byl ze strany lékařů Vítkovické nemocnice porušen zákon a že se nemocnice musí paní Ferenčíkové omluvit. Tento rozsudek je první svého druhu ve Střední Evropě. Nemocnice se odvolala.

"K zákrokům nebyl dán plně informovaný a svobodný souhlas," uvádí ve své zprávě úřad ombudsmana. Souhlas se sterilizací ženy podepisovaly jen pár minut před porodem, někdy dokonce až po provedení zákroku. Lékaři pacientkám často tvrdili, že i po sterilizaci by mohly mít děti.

Veřejný ochránce také upozorňuje, že sterilizace se děly s tichým souhlasem a podporou vedení sociálních pracovnic a při současném přesvědčování Romek, aby omezovaly počet svých dětí.

Sociální pracovnice běžně nabízely ženám, které podstoupí sterilizaci, možnost získat vysokou dávku sociální péče. V sedmdesátých letech bylo díky "iniciativě" jedné sociální pracovnice sterilizována velká část obyvatelek mosteckého sídliště Chánov.

Až veřejný ochránce dal svojí zprávou najevo, že takováto praxe je nepřípustná a navrhl konkrétní opatření, která je nutné udělat.

Změny, které se nestaly

"Směřovali jsme svá doporučení tak, aby se takové věci už v budoucnu nemohly stát," říká Šabatová. "Do praxe ale nebylo převedeno žádné z nich."

Hlavním aktérem změn mělo být ministerstvo zdravotnictví. To mělo iniciovat úpravu zákona, ve kterém by termín "informovaného souhlasu" zajistil, že ženy budou o důsledcích stejně jako o alternativách zákroku informovány a především budou mít dostatečný čas si to promyslet.

Novela zákona byla poslancům předložena, její projednávání však skončilo v prvním čtení..

Na čtyřicet žen demonstrovalo v Ostravě proti nezákonné sterilizaci.
Na čtyřicet žen demonstrovalo v Ostravě proti nezákonné sterilizaci. | Foto: Aktuálně.cz

Stejně tak se do praxe nedostala ani doporučení vydat příručky pro pacientky, která by podrobným a laikům srozumitelným způsobem vysvětlovala podstatu a důsledky sterilizace. "Připravujeme metodický pokyn, kde budeme specifikovat informovaný souhlas pro výkon sterilizace," říká tisková mluvčí ministerstva Jana Kocová. "Připravujeme také prohlášení, které zveřejníme na internetových stránkách."

Resort zdravotnictví měl také zajistit vzdělávání lékařů v oblasti práv pacientů, dohled nad dodržováním práv a také důslednou etickou přípravu budoucích lékařů na kontakt s pacienty z odlišného sociálního prostředí.

K žádným změnám však zatím nedošlo.

Naprázdno vyšla i výzva ombudsmana k odškodnění těch žen, které ke sterilizacím "přemlouvaly" sociální pracovnice. "I když stát žádný pokyn nevydal, přesto lze v jeho schvalování a podpoře praxe spatřovat odpovědnost za nepřijatelný přístup sociální sféry ke klientům," uvádí se ve zprávě. "V tomto případě proto veřejný ochránce práv navrhuje přijetí právní úpravy, která by umožnila odškodnit postižené."

Nikdo z žádné z obou komor parlamentu ale návrh na odškodnění dosud nepodal.

Co na to OSN

"Ty ženy mají na - třeba i symbolické - odškodnění nárok. Na soudní spory nemáme dostatek peněz, můžeme si jich dovolit jen pár, proto je jedinou cestou znovu na tento problém upozornit," říká Kopal z Ligy lidských práv. "Předpokládáme, že Výbor OSN doporučí české vládě, aby ombudsmanova doporučení převedla do praxe."

Kdy Výbor vydá své stanovisko zatím známo není. Jeho jednání v těchto záležitostech obvykle trvají několik dní.

 

Právě se děje

Další zprávy