Temelín - Hráz vodní nádrže Lipno I neodolá extrémnímu zemětřesení, protrhne se a ohromná vodní masa se řítí po Vltavě směrem k Temelínu. Ohrozí povodňová vlna jadernou bezpečnost?
I takový scénář byl součástí zátěžových testů, kterým byl po jaderné havárii v japonské Fukušimě vystaven Temelín. Podobnými testy prošly i Dukovany a další evropské reaktory.
Rozsáhlou národní zprávu (jen ta o Temelínu má více než 226 stran) o obou českých jaderných elektrárnách předal Státní úřad pro jadernou bezpečnost Evropské komisi a společnost ČEZ zároveň podrobné analýzy zveřejnila.
"Projekty obou elektráren jsou velmi robustní a s rezervou odolají i extrémním přírodním vlivům," konstatoval Vladimír Hlavinka, člen představenstva společnosti ČEZ.
Bezpečí kóty 507,3
Jeho hodnocení se týkalo rovněž už zmiňované situace, kdy by se z nějakého důvodu protrhla lipenská přehrada, největší vodní nádrž nad Temelínem.
"Jaderná elektrárna Temelín nikdy nebyla a ani v současné době není ohrožena zátopami z vodních toků. Hlavní objekty, ve kterých jsou umístěna zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou na kótě 507,30 metrů nad mořem, což je 135 metrů nad hladinou vodního díla Hněvkovice na řece Vltavě," uvádí se ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Po hypotetickém prolomení Lipna by průtok v Hněvkovicích, odkud Temelín odebírá chladící vodu, dosahoval hodnoty zhruba 10 000leté vody. "Povodňová vlna by kulminovala na kótě 375,7 metrů nad mořem," uvádí se v analýze ČEZ. To je pořád asi 130 metrů pod Temelínem.
Zatopená čerpací stanice
Povodeň by ovšem zatopila čerpací stanici, z níž se dopravuje chladící voda do jaderné elektrárny Temelín. Ani to podle ČEZ není zásadní problém, Temelín má dostatek vody v zásobnících, aby ochladil reaktory do studeného stavu.
"Je prokázáno, že zásoba vody je dostatečná pro zajištění odvodu tepla z reaktorů i bazénů vyhořelého paliva po dobu minimálně 3 krát 12,5 dní," uvádí se ve zprávě Ocenění bezpečnosti a bezpečnostních rezerv Jaderné elektrárny Temelín, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
V dokumentu ČEZ připomíná dosud největší povodeň, která se jižními Čechami přehnala v roce 2002. "Převedení vody přes hráz vodního díla Hněvkovice probíhalo standardním způsobem a na čerpací stanici pro elektrárnu Temelín ani na vodním díle nebyly zjištěny žádné výrazné škody," připomíná analýza.
Nebojíme se ani deště
ČEZ tvrdí, že jadernou bezpečnost Temelína nemohou ohrozit ani extrémní srážky, protože celý areál je postaven kaskádovitě.
"Objekty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jsou umístěny na nejvyšší kótě," připomíná se ve zprávě. To znamená, že by voda odtékala i při výpadku kanalizace.
"Objekty jsou projektovány jako odolné proti zaplavení i při maximálním jednodenním srážkovém úhrnu 47,2 milimetrů při 100leté srážce a 88,1 při 10 000leté srážce v případě, že kanalizační systém je zcela vyřazen z činnosti," uvádí se v analýze.
V areálu je navíc hasičská technika, která umožňuje odčerpávání vody. Stavby včetně různých poklopů či vstupních a montážních otvorů byly vyprojektovány tak, aby odolaly i extrémním srážkám.
ČEZ: Temelín extrémům odolá
Desítky odborníků z ČEZ, Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a ČVUT půl roku posuzovaly kromě extrémních přívalů vody i další možné události. Například zemětřesení, mrazy s teplotami mínus 46 stupňů Celsia trvající celý měsíc nebo naopak dlouhodobé vedro, při kterém rtuť teploměru dosahuje 46 stupňů.
"Elektrárna je schopna bezpečně zvládnout i vysoce nepravděpodobné extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení jejího okolí," uvádí se v závěrečné zprávě.
Podle dlouholetého jaderného kritika Jana Beránka, který působí v ústředí Greenpeace International v Amsterodamu, ovšem havárii atomové elektrárny není možní nikdy zcela vyloučit.
"Provozujeme technologie, které jsou nesmírně komplexní a ve své vlastní podstatě velmi riskantní (jeden reaktor obsahuje obrovské množství radioaktivních látek, které by stačilo vážně kontaminovat území o rozloze středně velkých států) a mohou se vymknout zpod kontroly vlivem nepředvídaných událostí," uvedl Beránek v blogu pro Aktuálně.cz.
Pochybnosti o Temelínu má i někdejší ředitel české pobočky Greenpeace Jiří Tuter, podle něhož má elektrárna problém se svařovaným potrubím. Státní úřad pro jadernou bezpečnost to ale odmítl.
