Praha - Den Země, den věnovaný problémům a potřebám naší planety, připadá na 22. dubna. Nejde jen o to, upozornit veřejnost na důležitá témata, ale i působit na její hodnotový žebříček.
Nestačí jeden den myslet ekologicky, stejně jako nestačí rozličná krátkodobá řešení, která lidstvo směrem k planetě produkuje. Je potřeba zaměřit se na dlouhodobé cíle, je-li nám planeta Země milá.
I to vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Dalimil Toman, ředitel kanceláře Hnutí Brontosaurus, tedy hnutí, které spolupořádá akce na Den Země a zaměřuje se na výchovu mladých ochránců přírody.
"Ano, díky technologii dokážeme být na přírodě čím dál méně závislí a tak nás tolik nebolí podnikat kroky proti přírodě. Ale měli bychom si položit otázku, zda to můžeme udělat i na úkor dalších živých tvorů. Na této planetě přece nejsme sami," říká také Dalimil Toman.
Střízlivění z koksu: Rekultivace, mrtvá krajina, nebo nový byznys?
Aktuálně.cz: Jak se Hnutí Brontosaurus zapojuje do Dne Země? Jste jen účastníky nebo i spoluorganizátory každoročních akcí?
Hnutí Brontosaurus se zapojuje nejrůznějšími formami. Po celé republice máme totiž desítky organizací a ty buď akce přímo pořádají, nebo spolupořádají.
Velká část těch akcí již proběhla. Pořádali jsme například Den Země v Brně. Pod Špilberkem byla hlavním tématem voda, konkrétně "Voda pro život". Na jihu Moravy v Mikulčicích jsme v rámci Dne Země také pořádali setkání brontosauřích oddílů, které po celé republice sdružují mladé ochránce přírody. Tam bylo hlavním tématem ovzduší.
Nezůstaňme je u happeningů a třídění odpadu
A.cz: Jak lidé dnes slyší na ekologické akce jako Den Země? Jaký pozorujete trend?
Zájem je čím dál větší, ohlasy čím dál pozitivnější. Daří se nám pronikat k laické veřejnosti, tedy i mimo tzv. "zelené kruhy". Je však třeba dbát, aby v těch akcích pro veřejnost nezanikly základní myšlenky, aby to nesklouzlo k pouhým happeningům - děti si zasoutěží, rodiče popijí pivo, poslechne se kapela... Rád bych, abychom upozorňovali na důležitá témata a nechali zaznít podstatné myšlenky týkající se ochrany životního prostředí a péče o tuto planetu.
A.cz: Jaké bývají reakce širší veřejnosti?
Lidi mají zájem především o jim blízká témata, nebo témata, o nichž se mluví. Takže poslední dobou to jsou třeba biopotraviny či ekologicky šetrné věci, ale také třeba některé horké mediální kauzy. Předloni se zase lidé velmi zajímali o aktivity dobrovolníků, o to, jak se je možné zapojit do projektů založených na dobrovolnické bázi, byl totiž Rok dobrovolnictví.
A.cz: Pomáhá "ekologickému" smýšlení lidí stále rozšířenější ekovýchova ve školách i školkách? Jaké máte s ekovýchovou dětí zkušenosti?
Má to určitě velký význam. Výchova je základ, k ochraně přírody může velmi přispět, je to ale déletrvající proces. Je potřeba, aby se školy zapojovaly dlouhodobě, ne jen jednorázově, že zajdou jednou do ekocentra a tím to končí.
A taky by se nemělo sklouznout jen do stereotypu "Třídíme odpad, recyklujeme". Dětem je třeba předávat i hodnoty blízké přírodě a její ochraně.
Péče o přírodu je trendy. Mladí v ní nacházejí alternativu ke konzumu
A.cz: Vaše Hnutí Brontosaurus láká dobrovolníky, aby s vámi kosili louky, čistili řeky, opravovali hrad. Jak na to mladí lidé dnes slyší?
Možná se to bude zdát překvapivé v dnešní době, kdy se říká, že každý myslí jen na sebe a vlastní zájmy. Ale lidé, zejména středoškoláci a vysokoškoláci se nám stále více hlásí.
Zajímá je to i z hlediska smysluplné realizace, smysluplného trávení volného času. Je to hodně i o životním stylu dnešní mladé generace, která chce žít alternativně k většinovému konzumnímu stylu. A také je to o kamarádství, které mládež v rámci Hnutí Brontosaurus hledá a nachází.
Na Klausovo "Je to tak a tak" lidé slyší
A.cz: Jaké jsou vaše zkušenosti se zájmem politiků o ekologii, s jejich ochotou dávat na ekoprojekty finance?
To se nedá paušalizovat, je to různé. Mám ale obavu, že začíná převládat trend: Životní prostředí teď není aktuální téma. Jenže to je velký omyl. Šetří se, výrazně se snižují finance na ekologické projekty či ekovýchovu.
Společnost hasí krátkodobé věci a nemá chuť se podívat dál, na péči o planetu Zemi. Jsou to pro nás moc dlouhodobé cíle, jejich smysl či výsledky nevidíme hned, tady a teď.
Navíc tu funguje mnoho skupin, proti jejímž zájmům ekologie jde, takže se snaží vyvíjet protitlak a ovlivňovat společnost jiným směrem. Je to zkrátka i o střetu a prolínání vlivů.
Smog dusí svět, některá města skoro nejsou vidět:
A.cz: Zmíním konkrétní případ. Jedním z témat Dne Země bývá i globální oteplování. Nedělá vám exprezident Václav Klaus dobré PR neustálým nastolováním tohoto tématu? Ač ho tedy vehementně popírá…
Nejde jen o jeho popírání globálního oteplování, ale i obecně o jeho osobní vztah k životnímu prostředí. O ekologii prohlašoval, že je to jen třešnička na dortu, na kterou si musíme nejdřív vydělat.
Historie Dne Země
- Historie Dne Země se začala psát roku 1970 v USA, kdy senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organizací série environmentálních protestních setkání a výukových programů
- Cílem bylo podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech.
- První Den Země slavil úspěch a ve Spojených státech vedl mimo jiné k založení Americké agentury pro ochranu životního prostředí a k přijetí Zákona o čistotě ovzduší, Zákona o čistotě vody a Zákona o ohrožených druzích.
- V následujících letech se iniciativa Dne Země postupně šířila také do zahraničí. V roce 1990 byl Denis Hayes opět požádán o zorganizování environmentální kampaně, tentokrát na globální úrovni.
- Na celém světe se podařilo zmobilizovat asi 200 miliónů lidí ve 141 zemích. Akce vedla k nastartovaní iniciativ zaměřených na recyklaci a také pomohla připravit světové veřejné mínění na Summit Země v Riu de Janeiru, organizovaný o dva roky později pod hlavičkou Organizace spojených národů.
- Miléniový Den Země v roce 2000 byl tematicky zaměřen na globální oteplovaní a čistou energii, a své akce během něj pořádalo asi 5000 environmentálních skupin z rekordních 184 zemí světa.
- Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Den Země se tak stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost.
- 22. duben tak můžeme považovat za výročí vzniku moderního environmentálního hnutí.
Zdroj: www.denzeme.cz
Lidé na tvrzení Václava Klause o ekologických problémech slyší, protože chtějí jednoduché a jednoznačné odpovědi "Je to tak a tak." Pak je velmi snadné šířit dezinformace. Jenže tato témata nejsou černobílá, není to buď tak, nebo tak. Ta témata nelze podobně zjednodušovat.
Takže si myslím, že v tomto ohledu je působení Václava Klause spíše neblahé. Široká veřejnost totiž nemá tolik času a prostoru zabývat se argumenty, které vyvracejí jeho zkreslená tvrzení.
Nárůst populace krát nárůst spotřeby = velký problém
A.cz: Jaké jsou podle vás největší hříchy lidí proti planetě Zemi?
Těch témat by bylo hodně. Ale naprosto základní problém je v nastavení hodnot společnosti. Můžeme zavádět různá opatření, ale pokud budou lidé uvažovat stále stejně a dívat se na vše jen z hlediska úspor, zisku a krátkodobých řešení, nic se nezmění.
Naším největším hříchem je, že ke všemu přistupujeme jen antropologicky, tedy z pohledu člověka. A to není pro planetu dobré.
Ano, díky technologii dokážeme být na přírodě čím dál méně závislí, a tak nás tolik nebolí podnikat kroky proti přírodě. Ale měli bychom si položit otázku, zda to můžeme udělat i na úkor dalších živých tvorů. Na této planetě přece nejsme sami.
A to už jsme znovu u těch hodnot - jestli opravdu je pro nás naprosto důležité a nezbytné obklopovat se stále větším komfortem, stále více spotřebovávat, jezdit na více a více dovolených do vzdálenějších a exotičtějších krajů a hromadit další a další věci.
A.cz: Jaké jsou podle vás největší "ekohrozby", s nimiž se budou lidé v budoucích letech potýkat?
Jako největší problém vidím, že na naší planetě je obrovský nárůst populace, čímž se všechny ekologické problémy násobí. Když znásobíme naše lpění na růstu a spotřebě nárůstem populace, vychází nám z toho obrovský problém.
Nálepka "ekoterorismus" má lidi odvést od jádra problému
A.cz Jaký je váš názor na tzv. "ekoterorismus", ve smyslu akcí na hraně zákona za účelem ochrany životního prostředí?
Slovo "ekoterorismus" nemám rád, poškozuje ekologická hnutí. Mnohé zájmové skupiny a PR agentury se tímto slovem ohánějí a zneužívají tuto nálepku, aby odvedli pozornost od smyslu těch akcí, od oprávněných témat, která nastolují. Veřejnosti pak nastolí vidění, že tam zase bojovali nějací šílení ekoteroristi a ta pak už neřeší, o co jim šlo.
Tyto fotky boje o stromy na Šumavě obletěly svět:
Když si třeba vezmeme kauzu šumavského národního parku. Zpětně se ukazuje, že zákon byl na straně blokádníků, že těžba byla nejen zbytečná, ale i neoprávněná. Postupně to soudy potvrzují, ale k veřejnosti se tyhle informace už moc nedonesou, v paměti jim zůstanou jen tzv. "ekoteroristé" připoutaní ke stromům.
Protože právě zájmové skupiny a PR agentury dokázaly tehdy ve veřejnosti zdání šíleného ekoterorismu vyvolat a poštvat ji proti těmto aktivistům.
Ale samozřejmě jsou i nějaké ekologické akce, které jsou na hranici či za hranicí, a i mně třeba tak připadají. Ale Hnutí Brontosaurus je především vzdělávací organizace zaměřená na mládež, takže my tyto akce neděláme.
Někdy je prostě potřeba najít odvahu, vystoupit s takovou formou, třeba jako byla na Šumavě, a šířit dané hodnoty třeba i jako by proti nějakému nařízení.
