Zika děsí turisty. Při návštěvě Česka by se zase měli bát klíšťat, říká virolog

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
30. 7. 2016 19:41
Návštěva českého lesa je letos rizikovější aktivitou než dřív. Klíšťatům prospěla mírná zima, a parazitující roztoči jsou tak letos velmi aktivní v přenosu encefalitidy a boreliózy. Proti encefalitidě je možné se nechat očkovat, v Česku je ale očkovaná necelá čtvrtina obyvatel. Virolog Daniel Růžek působící v Biologickém centru Akademie věd a Výzkumném ústavu veterinární medicíny by vakcínu doporučil i lidem, kteří vyrazí do lesa nebo na louku jen výjimečně. "S infikovanými klíšťaty se můžeme setkat třeba i v městských parcích," varuje vědec, který se už od studií věnuje výzkumu encefalitidy, ale nedávno se jeho týmu jako prvnímu na světě povedlo najít látku účinnou proti viru zika.
Virolog Daniel Růžek
Virolog Daniel Růžek | Foto: Tomáš Škoda

Čeho by se Češi měli bát víc? Viru zika, který se šíří v Jižní Americe, nebo nemocí z klíšťat?

Nemoci přenášené klíšťaty jsou nám samozřejmě bližší. Jsme tady v jednom velkém ohnisku nákazy. Já se věnuji výzkumu klíšťové encefalitidy, takže boreliózu nechám stranou. Onemocnění klíšťovou encefalitidou bych rozhodně nepodceňoval. Sice proti ní existuje očkování, ale proočkovanost populace v České republice je pořád poměrně nízká. Lepší se to, ale pořád je to málo. Když to srovnáme třeba s Rakouskem, tam byla velká očkovací kampaň, proočkovaná je většina populace a klíšťovou encefalitidu tam v podstatě neznají.

V České republice bývá zaznamenáváno nějakých 400, 700, ale třeba i tisíc případů klíšťové encefalitidy za rok. Umírá na ni sice poměrně malá část pacientů, uvádí se pod jedno procento, ale problémem je, že velká část pacientů má po prodělané klíšťové encefalitidě trvalé zdravotní problémy.

Označuje se to jako postencefalitický syndrom, kdy lidé mají problémy se spánkem, mají takový třes, že nejsou schopni se ani sami najíst, trpí bolestmi hlavy, zchváceností, objevují se i trvalé psychiatrické problémy, obrny. Rozhodně to je velmi závažná infekce.

Myslíte si, že by bylo vhodné očkovat proti encefalitidě plošně, jako je tomu třeba v případě žloutenky nebo příušnic?

Určitě by to bylo ideální. Problém vakcíny proti encefalitidě je ten, že je založena na usmrceném viru, takže je nutné ji podávat opakovaně. Základní očkovací schéma sestává ze tří dávek, pak je potřeba ještě pravidelně, tak po pěti letech, přeočkovávat. Obávám se, že i kdyby se do toho nalily nějaké prostředky, spustila se velká kampaň a všichni se naočkovali, spousta lidí si to pak nebude hlídat a protilátky časem ztratí.

Spousta lidí do lesa nebo obecně do přírody moc nechodí. Je skutečně nutné, aby se nechali očkovat i oni?

S infikovanými klíšťaty se můžeme setkat třeba i v městských parcích. Není nutné vyrážet do přírody, infekce je i uprostřed města. Proočkovanost se lepší u mladých ročníků, ale pořád je velmi nízká u lidí ve věku nad 50 až 60 let. A právě to jsou lidé, kteří mají větší riziko těžšího průběhu infekce. U starších jedinců po prodělané klíšťové encefalitidě pozorujeme častější výskyt komplikací a dlouhodobých problémů.

Ne všechna klíšťata jsou infikovaná. Na čem závisí, že klíšťata v určitých oblastech jsou nebezpečná, a jinde ne?

V průměru se uvádí, že proinfikovanost klíšťat je pod jedno procento, což by se mohlo zdát, že je poměrně málo. Ale encefalitida se vyskytuje v takzvaných přírodních ohniscích. A v rámci malého ohniska může být proinfikovanost poměrně vysoká. Ohniska jsou definována celou řadou faktorů. Je to dáno nejenom výskytem klíšťat, ale musí tam být pro ně i hostitelé. Pro nižší vývojová stadia klíšťat nějací hlodavci, pro ně tam musí být dostatek potravy. Je nutné i to, aby tam žili hostitelé i pro dospělé samice klíšťat. A současně tam musí být přítomný virus.

Mírná zima, vlhké jaro

Uvádí se, že nejnebezpečnější klíšťata se vyskytují v jižních Čechách. Proč právě tam?

Je to dáno tím, že jsou tam výhodné podmínky jak pro výskyt klíšťat, tak pro výskyt hostitelů. Virus je tam dlouhodobě. To všechno dohromady v prostředí jižních Čech vytváří velké množství ohnisek.

A to, že jsou obecně letos česká klíšťata hodně aktivní, je způsobeno čím? Závisí to třeba na počasí?

Určitě. Právě letošní výrazný nárůst aktivity klíšťat a s tím i související nárůst případů klíšťové encefalitidy je dán zřejmě tím, že zima byla velmi mírná. Přežilo ji velké množství klíšťat a i jaro bylo pro ně velmi výhodné v tom směru, že byly poměrně vysoké teploty a vyšší vlhkost. To všechno klíšťatům prospívalo.

Klíště musí být na těle přisáté určitý čas, aby vůbec člověka nakazilo. Tak nestačilo by dbát na používání repelentů a po příchodu z lesa se okamžitě důkladně prohlédnout a případná klíšťata hned odstranit?

To je samozřejmě ideální. U boreliózy je doba, než dojde k přenosu nákazy, poměrně dlouhá. Bakterie musí nejprve v těle klíštěte doputovat do slinných žláz a potom být slinami předána.

U encefalitidy je to trochu jiné. Virus už je přímo přítomen v klíštěcích slinách, takže k přenosu může dojít velmi rychle. Uvádí se, že k infekci může dojít třeba i po půlhodině. Takže určitě doporučuji co nejdříve klíště odstranit, tím snižuji riziko nákazy. Ale to, že klíště na mně sálo jen dvě hodiny, neznamená, že se nenakazím. Klíště se také nepřisaje hned, nějakou dobu to trvá. Putuje po těle a hledá si místo pro něj výhodné. Nejčastěji to bývá v tříslech, v podpaží, v podkolenní jamce, v okolí genitálií. Když přijdeme z lesa, v naprosté většině případů klíště ještě nemáme přisáté. Takže když se hned prohlédneme, je velká šance, že klíště najdeme ještě nepřisáté.

V Česku má téměř každý, kdo byl aspoň jednou na houbách, zaručený způsob, jak přisáté klíště správně odstranit. Návodů existují desítky. Jak se to tedy má správně udělat?

Musím se přiznat, že dávám učené rady, jak se to má dělat, ale pak když klíště mám vyndat sám, tak mi to vůbec nejde. Navíc musím říct, že jsem na sobě nikdy klíště neměl. A to přitom do přírody chodím často. Vyndával jsem ho maximálně ze psa nebo rodinných příslušníků.

Nicméně doporučuje se klíště nijak netočit, protože nemá žádný závit. Jak se říkalo, že je třeba točit po nebo proti směru hodinových ručiček, tak to nemá žádný význam. Spíš se doporučuje klíště nějakým způsobem vyviklat nebo opatrně vytrhnout. Existují na to už nějaká udělátka, dají se koupit v lékárně.

Určitě klíště ničím nezakapáváme, žádným krémem ani olejíčkem. Protože jak tvrdí literatura, klíště se začne dusit a mohlo by vyvrhnout střevní obsah do ranky. Tím si akorát zvýšíme šanci, že dojde k nákaze.

Objevitel encefalitidy u nás na její následky zemřel

Je Česko, co se aktivity klíšťat týče, v rámci Evropy výjimečné?

Je určitě výjimečné počtem případů klíšťové encefalitidy. Když nepočítáme evropskou část Ruska, tak je tady nejvyšší počet případů v Evropě. Neznamená to ale, že by tu bylo víc infikovaných klíšťat než jinde. Třeba ve zmíněném Rakousku jsou klíšťata také promořená, ale díky tomu, že tamní populace je velmi dobře proočkovaná, tam klinické případy klíšťové encefalitidy nemají.

Česká republika je výjimečná i z hlediska tradice výzkumu přenášených nákaz, zejména klíšťové encefalitidy. Poprvé ve střední Evropě byl tento virus objeven v tehdejším Československu, krátce po válce. U objevu stáli na Moravě primář Krejčí, v české části republiky to byl doktor Josef Rampas a doktor František Gallia.

Doktor Gallia se ale také klíšťovou encefalitidou nakazil při práci v laboratoři. Měl poměrně těžký průběh infekce, vrátil se do laboratoře ještě nedostatečně zotavený, chytil tam další laboratorní infekci, a dokonce na to zemřel. Takže tradice výzkumu klíšťové encefalitidy je tady dlouhá a nebyla bez obětí.

Kdo je Daniel Růžek

Daniel Růžek

Docent Daniel Růžek vystudoval magisterský obor Klinická biologie na Biologické fakultě a doktorský obor Molekulární a buněčná biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Absolvoval postdoktorandský pobyt na Oddělení virologie a imunologie Texaského biomedicínského výzkumného institutu v San Antoniu v USA. Habilitován byl v oboru Lékařská mikrobiologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

V současné době je vedoucím Laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu AV ČR a Oddělení virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Růžek dal působí také jako pedagog. Vyučuje předmět Lékařská virologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a Patogeneze virových nákaz na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se výzkumem virových nákaz, zejména pak virem klíšťové encefalitidy.

Když se teď Češi bojí jezdit do Jižní Ameriky kvůli zice, neměly by se ostatní národy bát jezdit do Česka kvůli klíšťatům?

Ano, je to tak. Z hlediska cestovatelské medicíny existují upozornění, že třeba cestovatelé z Ameriky, z Kanady jsou tady v určitém riziku. U nich vakcína není dostupná, myslím, že ve Spojených státech snad není ani schválená, takže oni se nemůžou před cestou očkovat. A pokud tady budou trávit čas v přírodě, tak se vystavují riziku. Pak se může stát, že se vrátí do Spojených států, kde ale na klíšťovou encefalitidu nikdo nebude myslet. A mohou být chybně diagnostikováni.

Takový případ jsme tu zaznamenali i my. Před pár lety se na nás obrátili lékaři z Austrálie, že mají pacienta, který cestoval po Sibiři, vrátil se do Austrálie, prodělal tam těžkou formu, měl psychiatrické komplikace. Nikdo si s tím moc nevěděl rady, až nakonec někoho napadlo, že by se mohlo jednat o klíšťovou encefalitidu. Neměli tam ani zázemí pro to, aby provedli laboratorní testy na tento virus, tak vzorky poslali k nám do laboratoře a skutečně se potvrdilo, že to byla klíšťová encefalitida.

Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi boreliózou a encefalitidou?

Principiální rozdíl je ten, že klíšťová encefalitida je způsobená virem, kdežto borelióza je onemocnění bakteriální.

A jaký je rozdíl pro pacienta? Budeme-li se bavit o pravděpodobnosti nákazy, průběhu onemocnění a podobně.

Z hlediska boreliózy už jsme si řekli, že k přenosu na člověka dochází až o něco později. Na druhou stranu promořenost klíšťat boreliemi je podstatně větší než u klíšťové encefalitidy. Pokud člověk jednou prodělá klíšťovou encefalitidu a je imunitně v pořádku, tak už je imunní do konce života. Boreliózou se můžeme nakazit i opakovaně.

U boreliózy se objevuje skvrna se světlým středem. Podle toho se dá borelióza poměrně spolehlivě identifikovat. Ne tedy ve všech případech, nedá se na to stoprocentně spolehnout. U klíšťové encefalitidy se nic takového neobjevuje. Maximálně může být nějaké zarudnutí v místě sání klíštěte, ale to neznamená, že se jedinec nakazil. Může to být jen alergická reakce. Až po uplynutí inkubační doby se objevují první příznaky. Chřipkové, nespecifické, málokdo tomu věnuje pozornost a jde s tím k lékaři. Může to být maximálně zvýšená teplota nebo únava. Ty po nějaké době odezní, je tam takové bezpříznakové okno. Pak se ale v určitém procentu případů objevují neurologické příznaky, které mohou být velmi vážné.

Pokud jsem měl klíště, měl bych se hlídat

Takže odhalit encefalitidu je dost komplikované.

Odhalit encefalitidu hlavně v raných stadiích je složitější. U boreliózy je to jasné – mám flek, jdu k lékaři, ten mi předepíše antibiotika. U encefalitidy na to naprostá většina pacientů v první fázi vůbec nemyslí, k lékaři nejde. A většinou je klíšťová encefalitida diagnostikována až v neurologické fázi.

Neměli by tedy pacienti radši chodit k lékaři s každým klíštětem?

To by asi byly ordinace zahlceny. Spíš jde o to, že pokud jsem měl klíště, tak bych se měl hlídat. A pokud se u mě potom během jednoho dvou týdnů objeví nějaké příznaky, mám zvýšenou teplotu, tak bych měl k lékaři zajít.

Klíště nakazí krávu, kráva nakazí mléko

Na co se zaměřujete ve svém výzkumu? Zabýváte se hledáním léku proti encefalitidě a k tomu se podílíte i na vývoji nové vakcíny?

My klíšťovou encefalitidu zkoumáme z nejrůznějších pohledů. Třeba nás zajímá, co se děje v mozku infikovaného jedince. Jakým způsobem se virus do mozku dostane, co tam všechno dělá, jakým způsobem interaguje s buňkami mozku, jaká je imunitní odezva. Další směr výzkumu je hledání potenciálních léčiv, antivirotik proti viru.

Ale pokoušíme se i o vývoj nové vakcíny. Ne primárně pro lidi, ale pro veterinární aplikace. A to z toho důvodu, že určité množství případů klíšťové encefalitidy nemá svůj původ tak úplně od klíštěte, ale lidé se mohou nakazit i z kontaminovaného mléka, které nebylo pasterizované. Myslím, že zrovna minulý týden byla zaznamenána nějaká lokální epidemie. Občas se to stává. Je to buď přímo z mléka, nebo z mléčných výrobků. Sýry, jogurty, tvaroh z nějakých biofarem, tam všude se virus může vyskytovat. Nejčastěji to bývá z kozího mléka, eventuálně z ovčího, ale byly zaznamenány i případy z kravského mléka. Smyslem naší vakcíny je očkovat zvířata, dobytek, a zabránit tomu, aby se virus do mléka dostával.

Je v případě nákazy z mléka průběh nemoci u člověka stejný, jako když virus chytí přímo od klíštěte, nebo je mírnější?

Obecně se říká, že je mírnější. Nicméně byly zaznamenány i těžké případy. Za zmínku stojí epidemie klíšťové encefalitidy, která proběhla v šedesátých letech na Slovensku v Rožňavě. Takzvaná rožňavská epidemie, během které se nakazilo přes 600 lidí. Souviselo to s tím, že v místní mlékárně se rozbil pasterizační přístroj. Navíc tam ještě kravské mléko pančovali mlékem kozím. K tomu tam měli učňovské středisko, kde se to mléko dávalo k svačině. Následkem toho se tam nakazil takhle velký počet lidí. V podstatě až díky této epidemii se odhalilo, že se virus encefalitidy může přenášet i touto cestou.

V jaké fázi s vaší vakcínou jste?

Vakcína se bude připravovat na patentování. Máme už nějaké testy, ale víc bych to nekonkretizoval.

Myslíte si, že encefalitida a vývoj léků a vakcín proti ní je pro komerční firmy lákavý artikl? Sám říkáte, že je tu pořád spousta lidí, kteří očkovaní nejsou. A zájem o očkování roste.

Určitě to je komerčně zajímavé, už jen z toho důvodu, že se musí pravidelně chodit na to přeočkování. Jedna injekce neznamená, že je konečná. Lidé musí chodit opakovaně, takže určitě to je velký byznys.

A nehrozí pak, že firmy trochu nadsadí nebezpečí nemoci, aby víc prodávaly?

Už se pouštíme na tenký led, ale samozřejmě že firmy, které vyrábějí vakcíny – nevím, nakolik se to zrovna týká klíšťové encefalitidy – straší lidi, aby se nechali očkovat. Ale zrovna co se klíšťové encefalitidy týče, tak si myslím, že to strašení je namístě. Opravdu to není žádná banální infekce. Je to onemocnění s potenciálně velmi vážnými následky, takže tam to strašení opravdu smysl má.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Anthony při debutu za Portland k výhře nepomohl

S novou posilou Carmelem Anthonym nastoupili basketbalisté Portlandu v úterním programu NBA v New Orleansu, pětatřicetiletá hvězda je však k vítězství nedovedla. Blazers podlehli 104:115 a zaznamenali už desátou porážku v sezoně. LeBron James se stal prvním hráčem v historii, který proti všem 30 ligovým klubům zaznamenal triple double, a Lakers se po výhře 112:107 nad Oklahomou znovu osamostatnili v čele tabulky.

Výsledky NBA:

LA Lakers - Oklahoma City 112:107, Memphis - Golden State 95:114, New Orleans - Portland 115:104, Sacramento - Phoenix 120:116.

Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D1 je kvůli nehodě uzavřena u Brna směrem na Vyškov

Kvůli nehodě osobního a nákladního auta u Rohlenky na Brněnsku byla ve středu ráno téměř na čtyři hodiny uzavřena dálnice D1 mezi kilometry 203 a 210 ve směru z Brna na Vyškov. Řidič osobního vozu utrpěl zranění a jeho spolujezdec zemřel. Vyplývá to z informací Národního dopravního informačního centra a mluvčího jihomoravské policie.

Kvůli nehodě byla dálnice D1 východně od Brna uzavřena zhruba od 3:00. Dálnice byla opět zprůjezdněna kolem 6:45. Policie předpokládá, že doprava v místě nehody se postupně stabilizuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy