Poslancem SPD byl Bašta od roku 2021. V roce 1996 byl zvolen poslancem za ČSSD. Mnoho let působil jako český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Byl také ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.
Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.
Baštu by měl ve sněmovně nahradit správní ředitel chvaletické elektrárny Marcel Dlask. "Mandátový a imunitní výbor nyní zahájí komunikaci s náhradníkem panem Dlaskem ohledně jeho účasti na schůzi a složení slibu," uvedla Pekarová Adamová. Před tím převezme osvědčení o zvolení, výbor projedná vznik mandátu.
Zatím posledním poslancem, který zemřel během svého mandátu, byl v březnu 2021 poslanec ODS Jiří Ventruba, jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem covidu-19.
Mluvčí SPD: Odešel člověk pevných zásad
"Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnoho udělal. Čest jeho památce," uvedla mluvčí SPD Šťastná.
"Jaroslava Bašty jsem si vždy velmi vážil jako naprosto čestného člověka. Je mi moc líto, že už není mezi námi," uvedl na svém facebooku bývalý prezident Miloš Zeman.
"Byl nezapomenutelným prvkem naší politické scény, byl svůj, byl originální, držel si svůj tón, držel si svá témata," řekl na tiskové konferenci exprezident Václav Klaus.
Bašta v minulosti patřil k předním politikům sociální demokracie. Ze strany odešel v březnu 2019, ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD.
V loňské volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy 20 poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarší. V prvním kole skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola volby tak nepostoupil.
Student archeologie a signatář Charty 77
Studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení.
Po propuštění z vězení v roce 1972 se zapojil do disidentských aktivit, jako signatář Charty 77 byl perzekvován. Až do konce 80. let pracoval v podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a v letech 1988 až 1989 jako technik.
V roce 1996 byl zvolen do Sněmovny, kde mimo jiné vedl komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) a byl členem bezpečnostního výboru.
Velvyslanec v Rusku i na Ukrajině
Poslaneckého mandátu se vzdal v září 2000 kvůli funkci velvyslance v Rusku. Po návratu z Moskvy v roce 2005 a před jmenováním ambasadorem v Kyjevě, kterým byl v letech 2007 až 2010, působil na ministerstvu zahraničí ve funkci prvního náměstka ministra pro aktuální politické otázky.
Bašta čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků. Stíhání zastavila Poslanecká sněmovna, když ho v červenci 2000 odmítla zbavit poslanecké imunity.
V roce 2009 během působení na Ukrajině byl jako velvyslanec dáván médii do souvislosti s údajně nelegální operací okolo vydávání českých víz na konzulátu ve Lvově. Bašta odmítl nařčení jako vykonstruované; v lednu 2010 z ambasády odešel, vysvětlil to zdravotními důvody.
Bašta byl ženatý. Měl nemanželského syna, který před několika lety zemřel.