Agrární komora požaduje plošné použití rodenticidu, tedy přípravku na hubení hlodavců. "Je třeba urychleně povolit plošnou aplikaci, a to v dostatečně účinném množství, protože nyní mezi sklizní hlavních plodin a zakládáním ozimů je ten pravý čas. Zapojit je třeba i nezemědělské subjekty, kraje, obce, Ředitelství silnic a dálnic a hubit i mimo zemědělskou půdu," nabádá tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal v příspěvku, jenž začíná říkankou Mámo, táto, v komoře je myš a pokračuje zmínkou o autismu švédské aktivistky Grety Thunbergové.
V úvahu připadá přípravek na bázi fosfidu zinečnatého. V kyselém žaludku hlodavce fosfid zreaguje a vznikne vysoce toxický plyn, který organismus otráví pár hodin po požití návnady. Používají se ale také tzv. antikoagulační jedy, které snižují srážlivost krve, zvyšují prostupnost krevních cest a zasažený hlodavec hyne pomalou a bolestivou smrtí na vnitřní vykrvácení čtyři až deset dnů po požití. Tento jed proto často kritizují ochránci přírody jako příliš drastický.
Hrozba i pro člověka
Jan Doležal dále varuje, že pakliže se nepovolí plošná deratizace, hraboši se dostanou do zahrádek a domácností. "S sebou může přinést parazity jako blechy či klíšťata a choroby nebezpečné pro člověka. A zde již přesahuje problém zemědělců do celospolečenské roviny a je nezbytné jej urychleně řešit na úrovni resortů zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví," uvádí.
Na zahradách a v sadech hraboši ohryzávají a tím likvidují ovocné stromy, jejich přemnožení navíc dávají vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty veterinární hygieny a ekologie do souvislosti s letošním zvýšeným rizikem nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka.
"V naší studii ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," uvedl pro ČTK vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.
Plošně, nebo lokálně?
Snaha Agrární komory prosadit hubení plošně a i mimo zemědělskou půdu kontrastuje s pokyny k použití rodenticidů. V návodu ke Stutoxu II na bázi fosfidu zinečnatého se píše: "Nesmí se aplikovat v blízkosti chovu drůbeže. Zdraví škodlivý při požití. Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít."
Ještě výstražněji zní leták antikoagulačního jedu Norat N, což jsou vysoce toxické granule, zpomalující srážlivost krve: "Škodlivý pro domácí a hospodářská zvířata, zejména psy, kočky, prasata a drůbež, ale i ptáky a volně žijící zvířata. Je nutné zabránit přístupu zvířat k nástraze, která musí být zajištěna proti jejímu odtažení mimo místa aplikace." Takováto pečlivá opatření by šla těžko zavést v případě plošné aplikace.
Agrární komoře nicméně dává za pravdu ministerstvo zemědělství, podle nějž výskyt hraboše představuje opravdu velký problém. Na některých místech prý poškození dosahuje až poloviny úrody. "V současné době jsou škody hlavně na obilovinách, ale s postupující sklizní lze očekávat přesun hrabošů i na další plodiny, jako jsou brambory, cukrová řepa nebo kukuřice," uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle něj se resort snaží upozorňovat na prevenci proti přemnožení hlodavců, což je například důkladná každoroční orba půdy. Hluboká orba má zlikvidovat hraboše i jejich nory. "Na mnoha místech však aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že aplikace rodenticidů začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce," říká Bílý s tím, že ministerstvo nyní zvažuje možnost udělení povolení pro plošnou aplikaci v nejpostiženějších regionech s omezenou dobou platnosti.
Po plošné aplikaci chemie volají i mnozí zemědělci, zvláště ti z jižní Moravy, které se likvidace úrody přemnoženými hlodavci týká nejvíce.
"Hluboká orba nepomáhá, to je výmysl lidí od stolu stejně jako omezení chemie. Nevím, co s tím budeme dělat," sdělil například ČTK František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku. "Dřív jsme mohli účinné přípravky rozmetat plošně po poli a bylo to velmi účinné. Dnes můžeme sypat granule jen do nor a na to nejsou lidi. A myš si granuli stejně nevezme a zahrabe ji. Potřebuje si ji najít na ploše a stačí jedna na metr čtvereční," dodává.
"Pro přírodu je to zlo"
Ochránci přírody, biologové, zoologové či myslivci však o plošné deratizaci neradi slyší. Podle nich jed zahubí i většinu dalších živých organismů a "jedovatý" je pak i hraboš, má-li větší množství granulí v žaludku.
Jiří Zbořil, biolog, zoolog a jednatel Českomoravské myslivecké jednoty v Olomouci, jenž působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, doporučuje jediný postup, který je ohleduplný k okolní přírodě, vše ostatní považuje za velký hazard a zlo pro přírodu. Důležité je aplikovat přípravky tak, jak říká vyhláška.
"Pro přírodu to je zlo tak jako tak, ale když už, tak přípravek Stutox na bázi fosfidu zinečnatého nasypat hrabošům do děr. Hraboš se netrápí, umírá rychle a už z nory nevyleze, takže nemůže sekundárně otrávit jiné živočichy, kteří by ho sežrali," říká. V úvahu prý přichází i aplikace letadlem, ale muselo by jít jen o velmi malou koncentraci podle vyhlášky a nerozmetat někam příliš mnoho granulí, což se mnohdy pilotům "povede".
Pak je tento přípravek podle něj nebezpečný pro necílovou zvěř, která se živí zejména rostlinnou potravou, jako jsou srny či zajíci, popřípadě může dojít k sekundární otravě, kdy hraboše s větší než smrtelnou dávkou granulí v těle sežere lasice, kuna, liška či jiní predátoři.
Podstatně horší následky pro okolní přírodu mají podle Zbořila antikoagulanty jako Lanirat či Norat. Účinnou chemickou látkou je zde bromadiolon, který nezpůsobuje akutní otravu, ale narušení syntézy vitamínu K a následně poruchu srážlivosti krve. Tím dochází nejen k vnitřnímu, ale i vnějšímu krvácení ze všech tělních otvorů.
"Vím, že hraboš působí veliké škody, ale v tomto případě umírá dlouhou a neetickou smrtí. Je několik dní apatický, vylézá z děr, což navíc způsobuje obrovské riziko, že tyto hraboše zkonzumují predátoři, pro něž je pak velmi snadno ulovitelný, a dojde k sekundární otravě," upozorňuje Jiří Zbořil s tím, že ohroženými zvířaty jsou také čápi a volavky, kterých je nyní na polích velké množství.
Zcela odmítá tvrzení některých zemědělců, že granule chutnají jen hrabošům a jiní živočichové, třeba zajíci nebo ptáci, na ně nejdou. "To je zvláště v případě zajíce absolutní nesmysl. Zajíci a hraboši jsou mimořádně příbuzné druhy a žerou naprosto stejnou potravu. Když to sežere hraboš, sežere to stoprocentně i zajíc, o čemž ostatně svědčí jejich četné otravy, stejně jako otravy srnčí zvěře."
Pakliže daným jedem je antikoagulant, zvířata hynou podobně jako hraboš bolestivě několik dní na vnitřní i vnější krvácení.
Veterináři varují pejskaře, že když jed či otráveného hraboše pozře pes, otrava v případě fosfidu zinečnatého přichází velmi rychle - za tři až pět hodin po požití a nejde s tím příliš dělat. První příznaky, silné bolesti břicha, silné zvracení a slabost se projevují již po několika minutách. V případě jedu na bázi vnitřního krvácení zase nemusí majitel dlouho nic pozorovat a až po několika dnech se projeví slabost, apatičnost či dušnost.
Jak ministerstvo zemědělství zdůrazňuje, případná aplikace rodenticidů by musela být provedena v souladu s platnými zákony, které mají případné negativní účinky omezit. "Požerové návnady jsou určeny pro hraboše, požití dalšími živočichy by mělo být maximálně eliminováno," tvrdí mluvčí Vojtěch Bílý. K této problematice si resort vyžádal vyjádření z ministerstva životního prostředí a ministerstva zdravotnictví.
Ochránci přírody však mají v dobré paměti případ z dubna 2010, kdy jed na hraboše zdecimoval zhruba 1500 racků v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Že příčinou byl skutečně přípravek na hubení hrabošů, tehdy potvrdily rozbory Státní veterinární správy v Olomouci. Do těla racků se jed dostal z okolních polí, kde zemědělci začátkem dubna rozvezli deratizační granule. Podle myslivců byl stejný přípravek původcem smrti také zajíců, bažantů nebo kachen. Jednalo se nicméně o antikoagulant, nikoli navrhovaný Stutox II.
Ten podobné škody doposud na svědomí nemá, dokonce ani jeho předchůdce, Stutox I, který měl přitom podstatně vyšší účinnost. To je podle zemědělců pádný důkaz, že se kolem plošné aplikace Stutoxu II vytvořila zbytečně hysterická atmosféra.
Podle ředitele Zoologické zahrady Tábor Evžena Korce by plošné používání jedů ve volné přírodě mělo zůstat dávnou minulostí. Podle něj by tento postup nejen zcela zdecimoval hraboší populaci, ale vedl by i k závažným sekundárním škodám.
"Vyhubení celého živočišného druhu z určitého území by zásadně poškodilo místní ekosystém. Nejen že by vypadl jeden z článků potravního řetězce, ale než by se tak stalo, tak by se jed šířil dále. Otrávený hraboš by tak mohl usmrtit také vzácné dravé ptáky včetně sov, které si na nich často pochutnávají. V daném místě by mohlo dojít k vyhubení všech ptáků živících se zrním a také ostatních živočichů, kteří si zrním zpestřují jídelníček," vyjmenovává Korec.
Zemědělcům s trochou nadsázky radí, aby si tak jako táborská zoo pořídili několik koček a bude prý s hlodavci po problémech. "I jeho zákazníci v konečném důsledku ocení, že na své plodiny vylil té chemie o něco méně," říká.
Proti takovýmto argumentům se zejména menší farmáři, hospodařící na rodinných statcích, logicky brání. Oni by prý byli ti poslední, kdo by si chtěli zamořovat půdu a ničit ji pro další generace.
