"Peroutka byl výborný novinář, ale v jeden čas obdivoval nacismus a představoval, byť dočasné, podlehnutí této totalitní ideologii. Nevím, za co bych se měl stydět," prohlašuje Zeman.
Navzdory tomu, že soudy už dříve označily jeho tvrzení za nepravdivé, zmíněný článek se nikdy nenašel, protože podle historiků neexistuje, a Peroutkova vnučka Terezie Kaslová se za to po letech dočkala omluvy. Exprezident se ale za svá slova vůči slavnému novináři omlouvat nehodlá ani dnes.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz nyní zlehčuje i jeho věznění v nacistických koncentračních táborech v Dachau a Buchenwaldu. "Peroutka netrpěl příliš, protože jako čestný vězeň měl například možnost používat civilní oděv. Kromě toho ho v roce 1943 pozval K. H. Frank a nabídl mu opět vedení Přítomnosti," tvrdí Zeman.
Nacisté zatkli Peroutku už v prvních dnech okupace Československa. Znovu pak v září 1939, když zasahovali proti odpůrcům války a možným vůdcům odboje. V roce 1943 ho převezli do věznice na Pankráci a nabízeli mu možnost stát se protektorátním novinářem, Peroutka to však jednoznačně odmítl.
"Toto odmítnutí znamenalo návrat do koncentračního tábora a mohlo mít za následek zhoršení jeho tamní pozice i ohrožení života," uvádí historik Josef Tomeš z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Vyvrací i Zemanovo tvrzení, že Peroutka neriskoval, když takovou nabídku odmítl.
"Pro Německo to už na frontách nevypadalo úplně dobře, Peroutka byl inteligentní člověk, který si dokázal spočítat, jak to dopadne. Kdyby nebyl K. H. Frank přesvědčený, že Peroutka nebude opět kolaborovat, jako už jednou, tak by mu tuto nabídku nedal," míní Zeman. O žádné "kolaboraci" přitom podle historiků nejsou důkazy. Naopak, novináře se nacisté obávali proto, že byl bytostný demokrat a stoupenec masarykovského státu.
Historik a předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman vysvětluje, že nacisté Peroutku věznili právě kvůli tomu, jak proti nim psal. "Sami Němci v jeho psaní po vyhlášení protektorátu neviděli nějakou snahu zalíbit se nebo snad fascinaci nacismem, ale právě naopak. Toto psaní Peroutku dostalo do vězení," říká. Peroutka byl v koncentračním táboře držen až do konce války v roce 1945, kdy jej osvobodila americká armáda.
"Četl jsem necenzurovaný výtisk"
Zeman se vrátil i ke svému výroku z ledna 2015, kterým celý spor začal. Peroutkovi tehdy přisoudil autorství článku s titulkem "Hitler je gentleman". Text pak roky usilovně hledal jeho mluvčí. Nabízel i odměnu 100 tisíc korun tomu, kdo článek objeví. Nikdy se však nenašel. Podle historiků z jednoduchého důvodu - neexistuje.
Exprezident ale i po téměř deseti letech tvrdí, že článek viděl. Podle jeho názoru ho nikdo nemohl najít proto, že podle něj byly Peroutkovy články cenzurované už za první republiky za přílišnou vstřícnost k Německu. Tvrdí ale, že článek existuje i v necenzurované verzi a četl ho v pražském Klementinu.
"Když se ptám, proč se článek nenašel, tak si říkám: Byl cenzurovaný a mně se dostal shodou okolností v univerzitní knihovně do rukou svazek Přítomnosti, který cenzurován nebyl. Je to upřímně řečeno jediné vysvětlení, které mě napadá. Lepší nemám," řekl nyní Aktuálně.cz.
Historici však takovou verzi vylučují. "I v tomto tvrzení Miloše Zemana je háček. Pokud by tehdejší cenzura něco z Peroutkových textů zabavila, neudělala by to proto, že autor oslavoval Hitlera, ale právě naopak, pro jeho kritiku," vysvětluje Martin Groman, který v podrobné analýze odmítl všechny výtky k Peroutkovi. Poukazuje na to, že Zemanova snaha dehonestovat novináře začala intenzivně, až když se ukázalo, že zmiňovaný článek neexistuje.
Kaslová: Mluví jako popírači holokaustu
Peroutkova vnučka Terezie Kaslová označila Zemanova další vyjádření za nepravdivá a zvažuje, že se znovu obrátí na soud. "Protože již není Miloš Zeman prezidentem a nemůže se schovávat za Českou republiku, zvážím po poradě se svým právním zástupcem, zda opětovně nepodat žalobu na ochranu osobnosti Ferdinanda Peroutky. Sice mě to netěší, ale jsem přesvědčena, že nenávistnou lež prostě nelze tolerovat," říká Kaslová Aktuálně.cz.
"Byl označen za osobu, která si - slušně řečeno - vymýšlí, chcete-li lže. Jako dlouholetý politik by měl rozhodnutí soudu ctít, jinak jen opětovně dokazuje, že celá jeho kariéra po roce '89 byla jedním velkým omylem a právní stát nemůže budovat člověk, který jím v hloubi duše pohrdá," uvádí. Doufala prý, že politický důchod Miloše Zemana trochu "obrousí". "Ale jak vidím, pojmy jako sebereflexe, pokora či omluva jsou mu cizí," dodává.
Konkrétní výroky nechtěla detailněji rozebírat. Připomínkovat by podle svých slov musela téměř každou větu. "Rozhovor obsahuje celou řadu nesmyslů v rétorice popíračů holokaustu. Hovořit například o jakémkoli vězni koncentračních táborů Dachau a Buchenwald, kde Peroutka strávil celou válku, jako o 'čestném vězni' je buď vrcholem nepoučenosti, nebo cynismu. A hodnotit, jak dalece 'trpěl', je již mimo hranice zdravého rozumu a elementární slušnosti. Každý ať si udělá obrázek sám."
Kaslová zažalovala Zemana hned poté, co vystoupil s tvrzením o článku Hitler je gentleman. Spor trval sedm let. Soud rozhodl, že se za Zemana má omluvit stát, učinila to tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Soudy se přitom nezabývaly "jen" tím, zda článek existoval, ale posuzovaly i to, zda Peroutka nenapsal někdy něco podobného. I to vyloučily.
Soud sice nenařídil omluvu za výrok o "fascinaci intelektuálů zrůdným učením", ale odůvodnil to tím, že Peroutka coby veřejná osoba musí snést vyšší míru kritiky. Ovšem i tady historici poukázali na to, že Peroutka se o nacismus zajímal jako pozorovatel a novinář, který poukazoval na jeho nebezpečí. V žádném případě nešlo o obdivný vztah k ideologii a jejím představitelům.
"To je to chybná kvalifikace, vyslovená bez znalosti Peroutkovy hodnotové a názorové konstituce a bez schopnosti nebo ochoty vnímat v dobovém kontextu. Pak je to zpupné a nezodpovědné 'mistrování dějin' a má blízko k propagandistické manipulaci s historickou skutečností. Pokud to někdo vážně pronese na veřejnosti, měl by dostat symbolickou pětku z dějepisu a z mravů," uvedl ředitel Knihovny Národního muzea v Praze Martin Sekera.
