Expert: Zemanův spor s BIS je obdobou nedoložené Peroutkovy statě Hitler je gentleman

Jan Gazdík Jan Gazdík
6. 1. 2021 5:30
Vyhrocený spor mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou, respektive mezi prezidentem Milošem Zemanem a ředitelem BIS Michalem Koudelkou, nemá podle bývalých šéfů českých tajných služeb obdoby. Prezident vytýká Koudelkovi nekompetentnost. Jak ale říká Karel Randák či Andor Šándor, mimo obraz je v tomto případě právě hlava státu.
Foto: Aktuálně.cz

Tři bývalí šéfové českých tajných služeb Karel Randák, Andor Šándor a Jiří Růžek komentují obsah klíčového dokumentu, kterým Miloš Zeman zdůvodňuje, proč by vláda neměla prodloužit mandát řediteli BIS Michalu Koudelkovi. Ve svých stanoviscích se zaměřují zejména na ty prezidentovy výtky, které zpochybňují ukotvení české kontrarozvědky v systému spojeneckých zpravodajských služeb.

Vadí jim také, že některé prezidentovy požadavky vůči BIS jdou daleko za rámec jeho pravomocí, a pokud by jim kontrarozvědka vyhověla, nejenom by ztratila v očích spojenců důvěryhodnost, ohroženy by navíc byly i životy lidí, kteří s BIS spolupracují.

"I česká kontrarozvědka by se pak stala mrtvou zpravodajskou službou, s níž by už nechtěl nikdo nic mít," říká někdejší ředitel zahraniční rozvědky (ÚZSI) Karel Randák.

Například výtky, že BIS nedodala prezidentu Zemanovi informace o výrobě bojové otravné látky novičok v Česku, se podle bývalého šéfa rozvědky generálního štábu Andora Šándora začínají podobat, jak říká, kauze "Ferdinanda Peroutky na druhou".

"Vina ředitele BIS Michala Koudelky je podle mě jednoduše v tom, že nenašel na přání prezidenta něco, co není. Stejné, jako když úředníci Hradu hledají z popudu Miloše Zemana Peroutkův neexistující článek Hitler je gentleman. Když něco není, tak to lze zkrátka jen těžko najít," argumentuje Šándor.

Generála neméně zaráží i další prezidentova kritika, podle níž je BIS závislá na tvrzení cizích zpravodajských služeb, aniž by dokázala jejich informace verifikovat. "I z této prezidentovy výtky doslova ční její autor Jiří Rom, někdejší šéf analytiky BIS. Prezident to nemůže mít od nikoho jiného než od Roma, který teď pro Hrad pracuje," míní Šándor. Připomeňme, že bývalý důstojník BIS Jiří Rom přešel do služeb Hradu vloni v létě po odchodu z kontrarozvědky. 

Romovým nynějším působením by se podle generála Šándora měl zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). "Měl by se zajímat o to, jaké informace pan Rom prezidentovi vlastně poskytuje. I na tohoto někdejšího šéfa analytiky BIS se totiž vztahuje zákon o utajovaných skutečnostech. Ani s prezidentem republiky nemá tedy pan Rom právo mluvit o jakýchkoliv informacích, které získal v době svého působení v kontrarozvědce. Rom nebyl zproštěn mlčenlivosti," dodává Andor Šándor. Vyhrocené a veřejně probírané vztahy mezi Hradem a BIS považuje za krajně nešťastné a pro obě strany velmi škodlivé.

Někdejší šéf zahraniční rozvědky Randák to komentuje ještě ostřeji: "Prezidentovi vadí některé závěry a výroky BIS. Proto si našel jejího bývalého pracovníka Jiřího Roma, který mu k tomu oddaně slouží. Jde o zhrzeného zpravodajce, který velmi toužil stát se ředitelem BIS, takže si našel uplatnění na Hradě, kde dělá vše pro to, aby se mu splnil jeho sen - stanout i s přispěním prezidenta v čele BIS."

Prezidentovu výtku, že BIS je závislá na tvrzení cizích zpravodajských služeb, aniž by jejich informace verifikovala, považují zpravodajští experti "za výstřel do prázdna".

"To, že BIS čerpá z informací spojeneckých zpravodajských služeb, je naopak dobře. Svědčí to mimochodem o její úrovni a respektu u spojenců. Má to pro bezpečnost Česka stejnou kvalitu, jako kdyby BIS tu informaci získala od svých zdrojů," oponuje prezidentově kritice Randák.

Informace od spojeneckých zpravodajských služeb se navíc podle něj neprověřují, zda jsou pravdivé, či nikoliv. Automaticky se totiž předpokládá, že jejich pravdivost si pečlivě ověřila již ta či ona spojenecká výzvědná služba. A to tím spíše, když stejná informace přijde současně od Američanů i Němců.

"Obdobně pak spojenci pracují se zprávami českých vyzvědačů. Nikdo ze spojeneckých služeb by si kromě toho nedovolil předat přátelům něco, co není pravda, co není dostatečně ověřeno," vysvětluje Randák.

Kvůli stálé hrozbě teroristických útoků připomíná důležitou zásadu: "Proti terorismu je beznadějné bojovat bez široké spolupráce se spojeneckými rozvědkami." Přitom právě prezident Zeman považuje dlouhodobě terorismus za jedno z největších bezpečnostních rizik.

Výtkou, že BIS jen slepě přebírá informace od spojeneckých služeb, dává prezident podle Andora Šándora všem lumpům najevo, že BIS je "pouhým příjemcem nějakých blábolů od kohosi a neumí s nimi pracovat".

"Prezident a kupodivu i jeho zpravodajský rádce pan Rom zapomínají na to, že většinu informací od spojeneckých zpravodajských služeb nemáte nejmenší šanci si ověřit. Jak by, propána, mohla česká kontrarozvědka ověřovat varování před teroristickým útokem, která pocházejí od CIA a jejích zdrojů?! Nezbývá nic jiného než přátelům věřit. Naprosto kromě toho vylučuji, že by s námi mohla spřátelená rozvědka - zvláště pokud jde o terorismus - hrát zpravodajské hry. Nikdy jsem si i proto jako šéf rozvědky generálního štábu nedovolil informovat prezidenta Václava Havla či premiéra neověřenými zprávami vycucanými z prstu," srovnává generál.

Šokuje ho mimochodem i to, jak výtky Hradu na adresu BIS zhrubly a že postrádají sebemenší míru důvěry, tolik důležité pro bezpečnost země.

Zjistit, jaké konkrétní a podrobné příčiny vedou prezidenta Zemana, potažmo Jiřího Roma, k podezření, že BIS selhává, není možné zjistit. "Vaše otázky směřují k informacím, které jsou klasifikovány jako utajované, tak nemůžeme odpovědět," reagoval šéf bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jan Novák. Analytik Rom na zaslané dotazy nereagoval.

Vyhovět prezidentovi znamená být za blbce, varuje Randák

Samostatnou kapitolou je pak podle oslovených expertů na zpravodajské služby způsob, ale i cíl prezidentova úkolování BIS. To podle nich nemá obdoby a rovněž na něm je prý znát rukopis někdejšího analytika kontrarozvědky Jiřího Roma.

Prezident Zeman požaduje po BIS, aby ho informovala o tom, kteří ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi s nimi spolupracují a jak si o nich BIS ověřuje informace. Prezident žádá i výčet a obsah zpravodajských operací Ruska na území republiky.

"Pokud by BIS prezidentovi tyto informace, tedy i o svých zdrojích, poskytla, tak by to udělala jako první na světě a všichni by se na ni proto dívali jako na blbce. Nikoho by ke spolupráci už nezískala. A to by byl její konec. Zvláště když prezidentův kancléř Vratislav Mynář nedostal bezpečnostní prověrku. Když tedy pominu Zemanova poradce Martina Nejedlého s velmi úzkými vazbami na Rusko," připomíná Karel Randák. 

Andor Šándor k tomu dodává, že prezident po BIS požaduje informace, které k ničemu nepotřebuje. "Po teroristických útocích na USA v roce 2001 jsem prezidentu Václavu Havlovi dával informace o islámském terorismu. Ani slovem se mě ale neptal na konkrétní detaily o našich lidech či informačních zdrojích, jak to nyní po BIS chce pan prezident. Václava Havla jen zajímalo, zda máme jemu poskytované informace pod kontrolou a zda jim může věřit. Podobně korektně se choval i premiér Mirek Topolánek. A takhle má ten vztah mezi politikem a šéfem zpravodajské služby fungovat," vysvětluje Šándor.

Pokud by nebyl vztah prezidenta Zemana a ředitele BIS Koudelky podle něj natolik vyhrocený, mohl by možná Koudelka vyjít prezidentovi v rámci možností alespoň trochu diplomaticky vstříc. "Za daného 'válečného' stavu to ovšem považuji za zcela nemožné," míní generál.

Šéf BIS připomíná osamoceného vojáka na bitevním poli

Jiný úhel pohledu vnáší do diskuse o nevyhlášené válce mezi prezidentem a BIS její bývalý ředitel Jiří Růžek. "Pan prezident hovoří přímo k BIS a kritizuje ji, přitom by ale měl hovořit k vládě, které je BIS podle zákona podřízena. Nikoliv prezidentovi. Jestliže tedy vláda poněkud opatrně ústy premiéra či ministra vnitra říká, že je s prací ředitele BIS Koudelky spokojena, tak by výtky pana prezidenta měly směřovat na vládu a způsob jejího řízení kontrarozvědky, a nikoliv přímo na adresu BIS."

Zpravodajští experti poukazují na ještě jeden aspekt: kontrarozvědka je prezidentem "dlouhodobě fackována", zatímco hlavu státu za její zvláštní personální politiku - třeba v případě Vratislava Mynáře, který se nemohl domoci bezpečnostní prověrky - nikdo fackovat nemůže. BIS si tak mimochodem vysloužila dost možná prezidentovu kritiku i proto, že se spolupodepsala na faktu, že Mynář je dnes vnímán jako bezpečnostní riziko.

Bylo by tedy podle Jiřího Růžka jen ku prospěchu věci, pokud by jménem BIS hovořila v mnohem větší míře především vláda, případně poslanecká komise pro kontrolu kontrarozvědky. Pak by tato nevyhlášená válka postrádala tolik nežádoucí osobní motivy v podobě Zeman versus Koudelka. "Bez promyšlené součinnosti vlády, prezidenta a kontrarozvědky tento až nepříjemně vyhrocený spor jen tak neutichne a ředitel BIS Koudelka bude i dál připomínat osamoceného vojáka na bitevním poli," domnívá se Růžek.

S tím souhlasí i Karel Randák, podle něhož i zmiňovaný spor ukazuje na důležitost nezávislého kontrolního orgánu českých zpravodajských služeb, o jehož vzniku politici už léta jen hovoří.

Podle uvedených expertů svědčí prezidentova válka s BIS mimo jiné také o neefektivnosti státní správy, ale i obecně politického vedení. "Jestli si někdo naivně myslí, že premiér Andrej Babiš půjde nyní před volbami kvůli řediteli BIS do sporu s prezidentem, tak to tedy určitě nepůjde. Politik vždy myslí především na svou zářnou budoucnost. Andreje Babiše nevyjímaje," dodává Andor Šándor.

VIDEO: Je to Zemanova štvavá akce, arogantní chování Nejedlého nemá obdoby, říká bývalý náměstek zahraniční rozvědky Jan Paďourek

Požadavek vydat jména ruských špionů by mohl ohrozit bezpečnostní zájmy Česka, BIS by mu neměla vyhovět, míní bývalý důstojník tajné služby. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 47 minutami

U Itálie se objevil plejtvákovec šedý, odborníky to ohromilo

V Itálii už týden vzbuzuje obrovské pozdvižení plejtvákovec šedý, který se objevil u tamního pobřeží. Kytovec, jehož domovem je Tichý oceán, se podle odborníků vrátil do Atlantiku poprvé po 300 letech. Ochránci přírody jej postupně pozorovali v Neapolském zálivu, u ostrova Ponza a naposledy poblíž Fiumicina nedalo Říma, napsala dnes agentura DPA.

Plejtvákovci šedí dříve v Atlantiku žili, ale byli vyhubeni lovci a poslední tři staletí se podle vědců vyskytovali výhradně u pacifického pobřeží Severní Ameriky a u břehů severovýchodní Asie. Nyní se odborníci dohadují, jak se mladý jedinec do Středozemního moře, které je součástí Atlantiku, dostal a zda lze vzácný úkaz považovat za důkaz, že se tato velryba natrvalo vrací do Atlantického oceánu.

Možné vysvětlení toho, že se plejtvákovec objevil u Itálie, je dvojí. Podle některých vědců není vyloučeno, že díky tání ledu v Arktidě mohla velryba do Atlantiku doplavat. Jiní mají za to, že vzhledem k jejímu věku se nejspíš v Atlantickém oceánu už narodila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy