O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.
"Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému, vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně," uvedl mluvčí.
Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. "Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021," řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.
Podle bývalého mluvčí prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. "Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce," řekl Špaček Blesku.
Zeman ještě před rozhodnutím soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.
Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní.
Senát by v takové situaci bez sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové sněmovny. Ústavní soudce kritizoval také za dobu, kterou k rozhodnutí potřebovali.
