Zeman může narazit s prvním soudcem, nelíbí se Výborný

Tomáš Fránek
18. 6. 2013 16:00
Senátoři budou schvalovat nové ústavní soudce ve středu a ve čtvrtek
Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Dosud hladké schvalování nových ústavních soudců, které navrhl prezident Miloš Zeman, se může poprvé zadrhnout.

Část senátorů má totiž námitky proti Miloslavu Výbornému. Bývalého politika KDU-ČSL, který už na Ústavním soudu deset let působil (skončil před pár dny), chce Zeman na soud vrátit na další desetileté období.

Výborného ovšem nemusí podpořit jak část senátorů ze sociální demokracie, tak i jeho bývalá kolegyně ze soudu, senátorka Eliška Wagnerova. Důvody, proč nemusí Výborný získat důvěru od části senátorů, jsou přitom rozdílné. Vadí jeho názory i fakt, že už je v nejvyšších soudních funkcích příliš dlouho.

Církevní hlasování

Sociálnědemokratickým politikům se nelíbí některé dřívější verdikty Výborného z dob působení na Ústavním soudu.

Výborný třeba podpořil placení poplatků ve zdravotnictví, podle ČSSD navíc letos na konci dubna zpochybnil zákon, který v roce 1955 vyvlastnil i katedrálu svatého Víta. A hlasoval také pro platnost církevních restitucí.

"Máme výhrady k některým rozhodnutím, je to pro nás problém," přitakává sociální demokrat Jiří Dienstbier. Klíčové podle něj bude, co zazní zítra na jednání ústavněprávního výboru.

Senátorka Eliška Wagnerová nemá námitky proti odbornosti či verdiktům Výborného, podle ní by ale soudci měli působit na soudu jen jedno desetileté období. "To není nic proti Miloslavu Výbornému, ale myslím, že by měl platit princip jednou a dost," uvedla pro Aktuálně.cz Wagnerova.

Výborný přitom není jediný, u kterého chce Zeman prodloužit působení na soudu.

Ve stejné situaci je i nynější předseda soudu Pavel Rychetský. I u něj chce Zeman prodloužit mandát na další období.

Podle Wagnerové je ale u Rychetského jiná situace než u Výborného. Neprodloužení jeho mandátu by podle ní znamenalo v podstatě bezvládí na vedení soudu. Kromě Rychetského totiž končí mandát i místopředsedovi soudu Pavlu Holländerovi.

"Soud by tak zůstal v podstatě bez vedení, proto by měl Pavel Rychetský pokračovat," řekla Wagnerová s tím, že pod vedením Rychetského soud fungoval velmi dobře.

Musí být zachována kontinuita

Rychetský ale nemusí získat hlas senátora Tomia Okamury. Tomu se nelíbí, jak soud rozhodl o jeho stížnosti ohledně prezidentské kandidatury.

Prezident, který se čtvrtečního jednání senátorů chce zúčastnit osobně, požádal senátory, aby kromě Rychetského a Výborného mezi členy Ústavního soudu schválili také soudkyni Nejvyššího správního soudu Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího soudu Ludvíka Davida. K Šimáčkové a Davidovi senátoři žádné námitky nemají.

Zeman k návrhu na znovuzvolení Rychetského a Výborného v nominačním dopise uvedl, že "jejich setrvání ve funkci je jediným přijatelným způsobem, jak zajistit doktrinální a judiciální kontinuitu Ústavního soudu".

Zemanovi se zatím velmi rychle podařilo to, co zanedbal exprezident Václav Klaus - tedy doplnit přetížený Ústavní soud na plný stav patnácti soudců. Zeman tak zažehnal situaci, při které hrozilo, že soud nebude moci důležité spory týkající se třeba přezkumu zákonů kvůli neúplnému stavu vůbec rozhodovat.

Podívejte se, jak soud rozhodoval o restitucích


 

Právě se děje

Další zprávy