Praha - Poslední debata prezidentských kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana začala jen 18 hodin před tím, než se v pátek otevřou volební místnosti.
Ani tento duel v ČT už nenastolil žádné zásadně nové kontroverzní téma. Na druhou stranu bylo víc příležitostí ke vzájemným střetům.
V závěrečné výzvě voličům v předvečer volby Miloš Zeman lákal na svou stranu nestraníky: Poděkoval "dvěma nestranickým kandidátům" (Vladimíru Franzovi a Janu Fischerovi) za podporu a popřál "všem nestraníkům, aby je následovali".
Karel Schwarzenberg zahrál na notu sjednocení národa: "Zasadím se o to, abychom rozdělení našeho národa zastavili. Budu prezidentem pro všechny."
Strašák Benešových dekretů i lež
Hned první půlhodinu diskuse ovšem poznamenalo nepravdivé tvrzení Miloše Zemana.
Ten na otázku moderátora připustil, že informaci o údajné podpoře předáka sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndta Posselta Karlu Schwarzenbergovi necitoval z německého tisku, ale z internetových Britských listů, které měly citovat Süddeutsche Zeitung.
Britské listy se ale už v průběhu debaty ohradily. "Není to pravda," odmítl server Zemanovo tvrzení.
Jinak debata o Benešových dekretech vyzněla klidně - podobně jako den předtím v televizi Nova. Česká televize použila záznam Zemanova projevu z roku 1990 zveřejněný už deníkem Aktuálně.cz , kde odsun sudetských Němců přirovnal ke stalinským etnickým přesunům.
Zeman zopakoval své vysvětlení: Mluvil prý o divokém odsunu před Postupimskou dohodou, nikoliv o odsunu jako takovém.
"Měli bychom se zabývat spíše českými událostmi," hrál téma do autu Zeman. S tím souhlasil i Schwarzenberg, jen si rýpl: "Nikdy jsem nemluvil o genocidě, vy jste to ale tvrdil."
Hanáková a Weigl
Karel Schwarzenberg pak musel čelit otázce moderátora ohledně výběru ministra kultury (vzhledem k tomu, že Schwarzenberga podporuje celá řada umělců). Snažil se ji odrazit tím, že strana TOP 09 jako taková nedodala jediného ministra kultury, že je to věc Starostů a nezávislých, spojených s TOP 09.
"To je naprosto jejich záležitost, nikoliv naše," tvrdil Schwarzenberg, který ovšem po odchodu Jiřího Bessera z vlády měl konečné slovo při výběru jeho nástupkyně Aleny Hanákové (STAN).
Zeman zase čelil otázkám na to, že by si v úřadu prezidenta nechal Jiřího Weigla, spojeného kdysi s firmou Key Investment, za kterou zůstaly obrovské dluhy.
"Musíme skončit s praxí, že když někam přijde politik, vezme si tam své kamarády," snažil se to odrazit Zeman.
Schwarzenberg k tomu ovšem připomněl schůzku Weigl-Šlouf v hotelu Savoy před druhou Klausovou volbou prezidentem.
Oživení přinesly otázky příznivců
O kontroverzní otázky se postaraly "interpelace" příznivců obou kandidátů vždy na protikandidáta.
Dcera Miloše Zemana Kateřina vytáhla na Karla Schwarzenberga, že je zastáncem (už ale odmítnuté) smlouvy ACTA ke kontrole internetu. Schwarzenberg svoji dřívější podporu vysvětlil ochranou autorských práv.
Věra Čáslavská vyčítala Zemanovi, že chtěl podporu KSČM, Zeman kontroval tím, že v roce 1968 Čáslavská věnovala svoji olympijskou medaili 1. tajemníkovi KSČ Alexandru Dubčekovi.
Vynořil se opět odsun sudetských Němců (na Karla Schwarzenberga) či útoky na rodinu protikandidáta (na Miloše Zemana).
V této části už debata - kvůli dlouhým dotazům - ztratila tempo.
