Praha - Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) v úterý na sjezdu vyznamenal prezidenta Miloše Zemana za "dlouhodobou podporu svobody a demokracie". Zeman sám je členem pražské buňky svazu od roku 2013, vstoupil do něj během prezidentské kampaně.
Řád ČSBS získali kromě prezidenta ještě bojovník z Pražského povstání Antonín Štícha a válečný veterán od Tobruku Pavel Vranský. Ten v květnu rezignoval na funkci místopředsedy svazu, podle svých slov ztratil důvěru ve vedení organizace.
Ocenění si v úterý odnesl také například šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Svaz mu udělil Kříž ČSBS, který v květnu získal i prezident.
„Nezasloužím si to, ale ještě si to odpracuji,“ řekl v úterý Zeman na úvod projevu, ve kterém mluvil o svobodě. Podle prezidenta jsou nepřáteli společnosti hlavně ti, kdo nepřipouštějí dialog a považují své názory za nadřazené. Jako příklad uvedl současnou debatu o evropské migrační krizi. Do té se v květnu zapojil právě i předseda ČSBS Jaroslav Vodička, když promluvil na tryzně v Terezíně. Jeho projev odmítly židovské obce a označily ho za xenofobní.
„Existuje nikým nevolená pseudoelita, která své názory považuje za nadřazené nad ostatními. Inspiruji se výrokem senátora Kubery, který označuje lidi tohoto typu jako dobrosery. Já bych použil spíš 'pachatele dobra',“ okomentoval to Zeman.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) June 21, 2016
Projev využil také ke kritice kněze a teologa Tomáše Halíka. Ten několikrát mluvil o kandidatuře na prezidenta, v březnu ale řekl, že o ní nyní neuvažuje. „Podle církevního práva mu to církevní autority zakázaly,“ řekl Zeman a doplnil, že místo toho, aby to Halík přiznal, řekl, že je v českém národě málo moudrých lidí. "Nu a já se ptám. Není právě toto odstrašující případ, kdy vlastně říkám 'můj národ mě není hoden'? Není náhodou pravda, že ve skutečnosti tento člověk není hoden svého národa?" zeptal se delegátů prezident.
Spory ve vedení
ČSBS se v posledních měsících několikrát dostal do středu pozornosti veřejnosti a médií. Kromě projevu předsedy svazu Vodičky na terezínské tryzně svaz řešil také problémy ve vedení.
Oceněný veterán Vranský v květnu rezignoval na funkci místopředsedy a člena předsednictva ČSBS, protože podle svých slov ztratil důvěru ve vedení. Svaz ale na svém webu původně uváděl, že Vranský odešel kvůli svému vysokému věku. “Ani slovem jsem se nezmínil v souvislosti s rezignací o svém věku a jsem přes tento věk v plné svěžesti mysli a duševní pohodě,” popřel to tehdy 95letý Vranský.
Šéf organizace Vodička, který se o jakýchkoliv problémech ve vedení svazu odmítl s novináři bavit, v úterý ale znovu připomněl Vranského vysoký věk. Komentoval tak volbu tří nových místopředsedů. "Místopředsedové byli pracovití lidé, ale věk se na nich podepsal. Jednomu bylo 95 let, druhému 92. I nadále budou pracovat a pomáhat. Jeden je předsedou sdružení zahraničních vojáků, druhý je předsedou účastníků Pražského povstání," řekl Vodička.
Sám před delegáty obhájil post předsedy, stejně jako první místopředseda svazu Emil Kulfánek. Novými místopředsedy se stali Vilém Janouch, který se podle Vodičky narodil v koncentračním táboře, účastník Pražského povstání Emil Šneberg a Milan Andres.
Další potíže svaz řešil svaz v posledních letech v souvislosti s převzetím vedení lidické organizace Janou Bobošíkovou. Kvůli ní z tamní pobočky odešly tři poslední žijící dospělé svědkyně lidické tragédie.
O členství v původně nestranické organizaci začali mít poté zájem i další politici a veřejně známé osobnosti. Po Bobošíkové přišlo i několik členů její Suverenity, postupně se kromě prezidenta připojili i jeho mluvčí Jiří Ovčáček nebo kardinál Dominik Duka.
