Veterán od Tobruku opustil bojovníky za svobodu, nevěří vedení. To tvrdilo, že končí kvůli věku

Markéta Rizikyová
7. 5. 2016 20:00
Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu, pětadevadesátiletý válečný veterán Pavel Vranský, rezignoval. Jako hlavní příčinu uvedl ztrátu důvěry ve vedení organizace, do níž nedávno mimo jiné vstoupili Jana Bobošíková, Jiří Ovčáček nebo Dominik Duka. Organizace ale na svém webu původně uváděla, že Vranský odešel kvůli svému vysokému věku. Předseda organizace Jaroslav Vodička se s novináři bavit nechce a jakékoliv problémy ve vedení odmítá. Za poslední dobu řešil svaz odchod více lidí. V souvislosti se vstupem politiků odešly například poslední dvě žijící lidické ženy.
Pavel Vranský byl v roce 2013 vyznamenán medailí Za zásluhy.
Pavel Vranský byl v roce 2013 vyznamenán medailí Za zásluhy. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) řeší vnitřní spory. Na svou funkci v březnu rezignoval místopředseda Pavel Vranský, který byl v roce 1941 u československého vojska na Blízkém východě a zúčastnil se i bojů u Tobruku. Svaz jeho odstoupení oznámil na webových stránkách. Jako důvod uváděl vysoký věk, Vranskému je totiž 95 let. Vranský ovšem říká, že z organizace vystoupil proto, že ztratil důvěru ve vedení.

Když se Vranský proti nepravdivému tvrzení na webu, že končí kvůli věku, ohradil, text organizace smazala a nahradila jiným. “Ani slovem jsem se nezmínil v souvislosti s rezignací na funkci místopředsedy a člena předsednictva ČSBS o svém věku a jsem přes tento věk v plné svěžesti mysli a duševní pohodě,” vysvětluje Vranský v novém oznámení.

"Žádné problémy ve vedení nemáme, nebudu se s vámi vůbec bavit,“ odmítl na dotaz Aktuálně.cz reagovat předseda organizace Jaroslav Vodička a bez prodlení zavěsil. Proč tedy organizace změnila důvod konce svého místopředsedy, nevysvětlil.

Podle informací Aktuálně.cz Vodička Vranského navštívil hned druhý den poté, co se bývalý místopředseda kvůli lživému textu na webu ozval. Údajně jej přemlouval, ať nezveřejňuje žádné detaily.

Vranský se k věci nechce až do červnového sjezdu svazu blíže vyjadřovat. Říká, že na svaz nezanevřel a věří v nápravu. “Vzhledem k mému dlouhodobému vztahu k organizaci, ve které pracuji od jejího vzniku, ji nechci destabilizovat. Proto se nechci vyjadřovat,” napsal Aktuálně.cz.

Český svaz bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu sdružuje účastníky bojů za osvobození ve druhé světové válce a jejich příbuzné. Členem se ale může stát i kdokoliv jiný, kdo s myšlenkami svazu souhlasí. Organizace působí po celé České republice, politici si ale oblíbili především její lidickou buňku, která je na veřejnosti vidět nejvíce.

Příval známých osobností

Do původně nestranické organizace za poslední roky vstoupilo hned několik politiků a další veřejně známé osobnosti.

První byla před několika lety Jana Bobošíková, která si s sebou přivedla členy Suverenity. Postupně do organizace vstoupili i prezident Miloš Zeman, jeho mluvčí Jiří Ovčáček nebo kardinál Dominik Duka.

Zeman se o Český svaz bojovníků za svobodu začal zajímat až v roce 2013 během prezidentské kampaně. Získal tak on i bojovníci – Zemanovi pomohly hlasy bojovníků v druhém kole prezidentské volby a bojovníci se dostali na oficiální státní akce, kam by se bez prezidentovy pomoci jen tak nepodívali. Někteří se například zúčastnili oslav 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Loni pro členy uspořádal prezident setkání válečných veteránů na Hradě.

V souvislosti s příchodem politiků však někteří členové odešli. Většinou to byli potomci těch, kteří zažili lidickou tragédii. Po zvolení Bobošíkové do čela lidické buňky opustily svaz poslední dvě žijící lidické ženy.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy