reklama
 
 

Ovčáčka "bratře" neoslovím, říká bojovnice za svobodu. Bobošíková v Lidicích buduje politickou buňku

26. 2. 2016
Do lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v poslední době vstupuje jedna známá osobnost za druhou. Nejprve ji ovládla politička Jana Bobošíková, v prosinci se jejím členem stal i arcibiskup Dominik Duka. Před několika dny je následoval i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Gabriely Havlůjové, předsedkyně kladenské organizace, pod niž dříve lidická buňka spadala, Ovčáčkův vstup vrhá špatné světlo na celou organizaci.
Doporučujeme

Proč vstupují politici právě do lidické buňky?

Začalo to už před několika lety, kdy do organizace vstoupila Jana Bobošíková a záhy po ní i někteří členové strany Suverenita. Tenkrát vstoupil například tiskový mluvčí, sekretářka, prostě lidé ze Suverenity. Už tehdy vznikala v rámci lidické organizace jakási buňka politická. Upozornila jsem, že je to chyba. Politici by neměli mít funkcionářské ambice.

Loni v prosinci do lidické organizace vstoupil i kardinál Dominik Duka...

To mě překvapilo. Ne kvůli tomu, že by neměl vztah ke druhé světové válce, to určitě má. Ale kvůli tomu, že jeho volba, jít zrovna do Lidic, mi ukazovala, že se mé obavy naplňují. A teď vstupem Jiřího Ovčáčka se potvrdil názor, který tady je už půl roku.

Co je špatného na tom, že mezi bojovníky vstupují mediálně známí lidé z politiky?

Bohužel to vrhá negativní světlo na celou organizaci. Už po vstupu Bobošíkové se mi ozvalo mnoho lidí napříč republikou a generacemi, že to není dobrý postup. Řada lidí kvůli tomu dokonce vystoupila z organizace, což je škoda.

Myslíte si, že budou řadoví členové odcházet i nyní po vstupu Ovčáčka?

Bojím se, že začnou vystupovat členové, kterým je třeba 90 let a opravdu to jsou bojovníci. To je na tom to nejsmutnější. Po zvolení Bobošíkové odešly tři lidické ženy. Vstup Ovčáčka je pro řadu lidí negativní informace. Samozřejmě i pro mě. Svaz bojovníků za svobodu jsem brala jako svoji druhou rodinu. Oslovujeme se sestro, bratře. Nedovedu si představit, že bych pana Ovčáčka měla oslovit bratře. To je pro mě zcela nemyslitelné a nemyslím si, že budu v tom názoru osamocená.

Sama si říkám, jestli nemám vystoupit. To je jedna rána za druhou. Na druhou stranu je dobré zůstat a ukázat, že tam jsou i jiní lidé. Ale je to demotivující.

Vadilo mi, že se organizace zpolitizuje

Jak tedy nyní funguje organizační struktura? Jaký vztah je mezi lidickou a vaší kladenskou buňkou?

Sedmdesát let to bylo tak, že existovaly okresy. V současné době má Český svaz bojovníků za svobodu 79 okresů. Každý okres sdružuje další buňky. Pod Kladnem byly Lidice, Slaný a Kladno. Posledních deset let, co jsem předsedkyní, má Kladno sto členů. Lidice mají v současné době okolo 40 členů. Slaný má 10 členů, to je malá organizace, složená převážně s přeživších.

Před půl rokem Jana Bobošíková v čele lidické organizace požádala společně s výborem, že již nechtějí patřit pod Kladno, ale že chtějí patřit přímo pod ústřední výbor. V tuto chvíli jsme rovnocenné organizace. Tím pádem můžeme být voleni do ústředních orgánů. Dříve to bylo tak, že z okresu mohl být vždy jeden zvolený delegát.

Proč se tehdy chtěla Bobošíková odpojit? Jak to zdůvodnila?

Do čela byla paní Bobošíková zvolená v srpnu. Už tehdy na jednání jsem vystoupila s tím, že nesouhlasím, i když byla zvolena demokraticky a většinou. Nelíbilo se mi, že se organizace zpolitizuje, předsednictví by mělo zůstat mezi Lidickými. Řada lidí zde pokračuje v rodinné tradici, vnoučata po lidických dětech. Zdálo by se mi vhodnější, kdyby organizaci vedl někdo z Lidic. Už tam bylo cítit napětí.

Bobošíková měla jiný plán. Týden nato, aniž by nás oslovili, rozhodl ústřední výbor, že bude zřízena nová oblastní organizace v Lidicích. Shodla se na tom většina lidického výboru. Dalším důvodem byla snaha situaci uklidnit. Ústřední výbor se domníval, že je problém mezi mnou a paní Bobošíkovou. To není pravda, za mnou stojí celá kladenská okresní organizace, což je v tuto chvíli 110 členů.

Lidická buňka je pro veřejnost atraktivní

Proč si Jana Bobošíková vybrala zrovna Lidice?

Na jednu stranu Bobošíkové nejde upřít, že by se v Lidicích neangažovala. Každoročně financuje setkání generace pamětníků Silver i v Pardubicích. Částečně je v této oblasti zapojena finančně organizací různých pietních akcí.

Proč si vybrala právě Lidice, se můžeme pouze domnívat. Já si myslím, že je to kvůli tomu, aby byla vidět. Kdyby si vybrala nějakou základní organizaci, kam třeba spadá bydlištěm, tak samozřejmě její aktivity nebudou tolik vidět. Lidice ve společnosti dodnes rezonují, o Lidice je stále zájem. Myslím si, že tohle mohlo mít vliv na výběr místa pro Ovčáčka i pro Duku. Když se hovoří o svazu bojovníků, často je citován názor lidické buňky, a ne třeba ústředního výboru.

Členství v organizaci se tedy neodvíjí od trvalého bydliště?

Stanovy nám povolují, že můžeme vstoupit kamkoli. Ale díky Lidicím se může člověk snadno zviditelnit. Jak vidíte, zájem to vyvolalo. Sami nás kontaktujete a ptáte se nás. Lidi z Lidic jsou vidět a slyšet.

Co v praxi znamená být členem Svazu bojovníků za svobodu?

Svaz je otevřený de facto všem. To, že k nám vstupují politici, byla běžná praxe již za minulé předsedkyně paní Anděly Dvořákové. Ale stále si myslím, že máme být otevření a nemáme zamítat ničí zájem vstoupit mezi nás. Měli bychom ale být opatrní, aby to nebyli jen lidé, kteří se chtějí pouze zviditelnit.

Myslím si, že ústředí má bohužel větší radost z toho, že k nám vstoupí někdo významný, místo toho, aby si vážilo stávajících členů. Narážím na lidické ženy, které nikdo nepřesvědčoval, aby zůstaly, nikdo se za ně nepostavil. Ústředí se naopak postavilo za Bobošíkovou.

Nechápu, proč si Ovčáček vybral Lidice

Bude mít prezidentův mluvčí nějaké praktické povinnosti, které jsou spojené se členstvím?

Jediné dvě povinnosti každého člena jsou zaplatit členský příspěvek 200 korun za rok a zúčastnit se výroční členské schůze. Pak záleží na aktivitě každého člena, co bude podnikat a jak toho využije.

Kdo další z politiků je členem bojovníků?

Naším pražským členem je i Miloš Zeman, který do svazu bojovníků vstoupil během prezidentské kampaně v roce 2013. Potom ho taky část bojovníků podporovala v závěrečném volebním kole proti Karlu Schwarzenbergovi. O tom se moc nemluví.

Chtěl tedy prezident, aby mezi bojovníky vstoupil i Ovčáček?

O tom jsem přemýšlela. Shodou okolností jsem zrovna na semináři pro pedagogy v Lidicích a zkoušela jsem tady zjišťovat, jestli to byl vyloženě nápad pana Ovčáčka, nebo jestli ho někdo oslovil. Ale nedozvěděla jsem se to. Pokud chtěl vstoupit, tak nechápu, proč si vybral právě Lidice.

Jak na Zemana reagovalo vedení?

Naše vedení je nadšené, protože se Miloš Zeman zúčastnil sjezdu před těmi třemi lety. Bylo to totiž poprvé, od Edvarda Beneše někdy v roce 1947, co se sjezdu zúčastnil prezident nebo bývalý prezident. Od té doby na naše setkání prezidenti nechodili. No a pak se podařil Zeman, tak to byla velká sláva. Ne všichni to ale uvítali tak jak vedení svazu.

Přispívá Zeman svazu i finančně?

Nejsem si jistá, finančně asi ne. Bude platit příspěvky jako každý člen. Pro členy ale udělal například to, že v loňském roce uspořádal setkání válečných veteránů na Hradě. Nebo loni v květnu zorganizoval zájezd do Moskvy, kde se slavilo 70. výročí konce války. Někteří naši členové se mohli dostat na tyto oficiálnější akce. Zeman má mezi bojovníky své přátele. Naši členové mají díky tomu výhody, které někteří lidé ocení. Ale ne všichni.

autor: Markéta Rizikyová

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama