Z celodenního sjezdu Strany zelených bylo klíčové vystoupení třiceti delegátů, včetně spolupředsedů strany, kteří se v naprosté většině přimlouvali za jednání o možné volební spolupráci s ČSSD. Jen minimální počet delegátů jednání s ČSSD dopředu zatracoval. Pro spolupráci se sociálními demokraty, případně dalšími stranami či sdruženími, se vyslovil jednoznačně i spolupředseda strany Michal Berg.
Řada členů ale vyslovila přání, aby sociální demokracie do voleb nenominovala "pochybné" osobnosti a členy, kteří měli v minulosti skandály. Zelení několikrát zmínili bývalého předsedu ČSSD a premiéra Vladimíra Špidlu s tím, že jeho liberální pohled je jim nejbližší. Někteří ocenili také projev nynějšího předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který vystoupil jako první host sjezdu. Mnoho členů dalo najevo, že si nepřejí spolupráci s hnutím ANO a ostře kritizovali politiku předsedy ANO Andreje Babiše.
"Udělám všechno pro to, abychom při jednání se sociální demokracií vyjednali podmínky, za které se nebudeme muset stydět a které nás dostanou do Poslanecké sněmovny v dostatečném množství, ne v počtu jednoho nebo dvou mandátů. Tak blízko jsme nebyli Poslanecké sněmovně od roku 2010," prohlásil například spolupředseda Berg. Stejně jako on, tak i někteří Zelení mluvili o tom, že několikaletý pobyt mimo sněmovnu je vyčerpávající.
"Pokud několik let píšeme tiskové zprávy, facebookové statusy a programové dokumenty, ale reálně se to na politice České republiky neprojevuje, tak ochota takto dál postupovat je velmi malá. Po deseti letech ve straně už nechci takto fungovat. Proto chci udělat vše, abychom měli možnost politiku na celostátní úrovni měnit a abychom se dostali do sněmovny," podotkl Berg.
Aktuální info @Aktualnecz ze sjezdu SZ. V příloze je klíčové usnesení ohledně jednání s ČSSD o společném postupu do voleb, byť ČSSD není výslovně uvedeno. Pro poměrně dlouhé usnesení bylo 154 delegátů, proti 7 a 18 se zdrželo. pic.twitter.com/oLxyNXtKQL
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) January 30, 2021
Spolupředsedkyně Magdalena Davis požádala delegáty sjezdu, aby vedení strany příliš neomezovali v jednání se sociální demokracií o možné spolupráci. "Našim cílem je skutečně vyjednat co nejlepší podmínky. Uděláme všechno pro to, abychom naplnili vaše preference," sdělila Davis. Pokud by varianta s ČSSD nevyšla, Davis se vyslovila pro samostatnou kandidaturu.
Téměř všichni, kdo se vyjádřili pro jednání s ČSSD, zároveň kriticky připomněli nynější vládnutí ČSSD s hnutím ANO. "Jestli se ale chceme podílet na tom, jak to v této zemi bude vypadat, tak nemáme jinou možnost než využít nabízenou spolupráci s ČSSD. Spojení s ČSSD dává smysl," končil svůj proslov například delegát Matěj Žaloudek větou, která zdaleka nezazněla jen od něj.
Někteří diskutující ale byli přesvědčeni, že ČSSD není pomoci. "Sociální demokracie reprezentuje nové politické dno ústupků vůči populismu a autoritářství. Spolupracuje s Andrejem Babišem druhé volební období, což není dobré," namítal Martin Bažant.
K čemu vyzývají Zelení vládu ANO a ČSSD
1. Zelení vyzývají vládu, aby v současné pandemií viru SARS-CoV-2:
a. Zajistila dostatečné kapacity očkování, bezplatného testování a trasování nakažených a také cenově dostupné ochranné respirátory.
b. Poskytla dostatečné ekonomické motivace pro nakažené osoby k zodpovědnému chování, například v podobě 100% nemocenské v případě pozitivního testu, včetně motivace zaměstnavatelů. Nikdo nesmí za své zodpovědné chování ekonomicky strádat.
c. Odpovídajícím způsobem kompenzovala zavřené provozy, zejména živnostníkům, malým a středním podnikům a jejich zaměstnancům.
d. Brala ohled na důležitost a včasnou přípravu návratu dětí a studentů do škol; do té doby maximálně podpořila rodiny v distanční výuce, zejména pak děti ze znevýhodněného prostředí.
e. Adekvátně odměnila za nasazení pracovníky a pracovnice z nejvytíženějších profesí při řešení pandemie.
f. Naplánovala ekologicko-sociální obnovu ekonomiky ČR, která bude klást důraz na sociální spravedlnost bez investic do neudržitelných fosilních technologií.
2. Zelení vyzývají vládu, aby schválila co nejbližší termín konce využívání uhlí v energetice, nejpozději v roce 2030 a zároveň rozhodla o takové útlumové křivce, která povede k bezodkladnému uzavření nejvíce znečišťujících uhelných elektráren.
Zároveň vyzývají k důsledné podpoře transformace regionů, které budou koncem uhlí postiženy.
3. Zelení vyzývají vládu, aby neprodleně zastavila přípravy projektu kanálu Dunaj-Odra- Labe a zamezila tak dalšímu blokování rozvoje obcí a měst podél jeho zvažované trasy, stejně jako ukončila neúčelné plýtvání penězi na další studie a projekty.
4. Zelení vyzývají vládu, aby poskytla útočiště pronásledovaným občanům Běloruska, Ruska, Číny a dalších nedemokratických režimů a zemí hrubě porušujících lidská práva. Zároveň vyzývají vládu, aby znemožnila účast těchto zemí a jejich firem na strategických infrastrukturních projektech v České republice a aby prosazovala totéž na úrovni Evropské unie. Vláda ČR nesmí připustit, aby takové státy mohly mít ekonomický nebo geopolitický zisk z velkých investičních projektů v ČR a v EU, například z dostavby plynovodu Nord Stream 2 a budování sítí 5G.
Samotné široké usnesení ohledně vyjednávání schválil sjezd v sobotu večer s tím, že v něm není zmínka o sociální demokracii. Z celodenního jednání je ale zřejmé, že Zelení budou hlavně jednat právě s ní. Jako první podmínku pro jednání si dali zamezení spolupráce s ANO.
"Sjezd pověřuje vedení strany jednáním s potencionálními partnery za podmínky, že projekt, v rámci kterého budou Zelení kandidovat, přispěje k zásadní změně politické kultury v Česku a k ukončení oligarchického srůstání politické a ekonomické moci a autoritářského stylu vládnutí zemi, a to včetně odmítnutí spolupráce s Andrejem Babišem a hnutím ANO a dalšími nedemokratickými a populistickými stranami jako KSČM nebo SPD," zní začátek usnesení.
Zelení také chtějí, aby budoucí projekt posílil liberálnědemokratický právní stát, nabídl občanům účinné řešení koronakrize a následnou obnovu země, při které se nebude zapomínat na žádné skupiny obyvatelstva.
Zelení zároveň chtějí, aby budoucí vládní projekt prosazoval jejich volební priority zejména v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí, udržitelnosti, občanské společnosti, ochrany lidských práv a svobod, sociálního státu a modernizace ekonomiky.
"Včetně odstoupení od uhlí do roku 2030, jednoznačné odmítnutí kanálu Dunaj-Odra-Labe a odkladu rozhodnutí o další stavbě jaderných reaktorů," avizují v další části usnesení Zelení, kteří si také odhlasovali, že chtějí důstojné zastoupení na společných kandidátních listinách.
Součástí usnesení sjezdu je několik výzev vládě, počínaje děním kolem epidemie až po její ekologickou politiku. Zelení například vyzvali vládu, aby v současné situaci zajistila dostatečné kapacity očkování, bezplatného testování a trasování nakažených a také cenově dostupné ochranné respirátory. Stejně tak vyzvali vládu, aby například poskytla 100 procent nemocenské v případě lidí, kteří mají pozitivní test, nebo aby zvýšila kompenzace těm, kteří byli zasaženi opatření proti epidemii.
Spolupracujme, největší hrozbou je ANO s ODS tvrdil Hamáček
Předseda ČSSD Jan Hamáček dal na sjezdu Strany zelených najevo, že stojí o volební spolupráci. "Jsem rád, že myšlenka naší spolupráce se stala možná nečekaným impulzem v obou stranách. V některých aspektech ten nápad zapůsobil jako živá voda na členskou základnu, objevila se srozumitelná idea, ve které řada z nás vidí politický smysl. Cesta k porozumění bude náročná, ale podle mě stojí za to. Naše možná spolupráce je reálná a máme ji relativně na dosah," prohlásil mimo jiné Hamáček.
"Je zjevné, že případná společná cesta bude ještě trnitá, ale já jsem přesvědčený, že stojí za to. A pokud společnou řeč najdeme a spojíme síly, tak přispějeme svou sdílenou silou k pozitivní změně," uvedl Hamáček, který označil za největší nebezpečí možnou příští vládní koalici ANO a ODS. Hamáček podotkl, že pokud by šli sociální demokraté a Zelení společně do voleb, tak by se zavázali, že nepodpoří takovou možnou koalici.
"Je faktem, že hnutí ANO se postupem času posouvá čím dál tím více doprava, je čím dál jasnější, že více než osudy lidí sleduje profit těch velkých. Posun doprava byl jednoznačně stvrzen schválením daňového balíčku formující se, i když nepřiznanou koalicí mezi hnutím ANO a ODS. Což je z našeho pohledu politika, která v těch konkrétních konturách rozbíjí solidaritu v naší společnosti, kdy bohatí na změnách získají neúměrně více než středně příjmoví nebo chudí," řekl doslova Hamáček.
"Spojenectví hnutí ANO s ODS, která de facto stála u zrodu oligarchických struktur v naší zemi a která vždycky podporovala jenom velké ekonomické hráče, je z našeho pohledu tou největší hrozbou nadcházejících voleb," prohlásil předseda sociální demokracie, ministr vnitra a místopředseda vlády ANO a ČSSD.
Jan Hamáček varuje před koalicí ANO a ODS.
— ODS (@ODScz) January 30, 2021
Asi ho bolí hlava z oslav. Včera to bylo přesně 7 let, co ČSSD vstoupila do koaliční vlády s ANO a až na krátkou pauzu toto manželství nepřetržitě trvá. 😉
Na Hamáčkova slova už reagoval předseda ODS Petr Fiala. "Mezi 'reálnými hrozbami' zapomněl Jan Hamáček jmenovat útok mimozemšťanů a vzpouru koček domácích," napsal ironicky. "Skutečnou hrozbou je ale pokračování populisticko-bolševické koalice Andreje Babiše. Tu drží ČSSD, která porušila snad všechny sliby a 'červené čáry', které kdy voličům dala," uvedl předseda ODS.
A přidal se i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. "Už toho ČSSD moc nezbylo: jejich předseda Jan Hamáček si namlouvá Stranu zelených a varuje před údajnou vládou ANO a ODS. Tak se toho socani bojí, že se už více než 7 let 'obětují' a s Andrejem Babišem raději vládnou oni," napsal na Twitter Stanjura.
Je ČSSD pro Zelené dost ekologická?
Když deník Aktuálně.cz zjišťoval situaci před sjezdem, slyšel od Zelených i sociálních demokratů, že mají chuť jít společně do voleb, ale také že mají pochybnosti a výhrady k takovému spojenectví. Někteří členové Zelených mají obavu, že ČSSD je od nich příliš vzdálená a neprosazuje dostatečně ekologii. Což ukazovali na příkladu toho, že vedení sociální demokracie nadále trvá na využívání uhlí místo obnovitelných zdrojů.
Na tyto pochybnosti zareagoval v sobotu na sjezdu Hamáček, který slíbil větší vstřícnost své strany. "Chci, aby naši ministři odmítli málo ambiciózní závěry Uhelné komise. My chceme, aby tím rokem odklonu od uhlí se stal už rok 2033. Všechny síly chceme napnout do obnovy a budoucnosti uhelných lokalit," řekl Hamáček.
I když obě strany ještě nemluví o detailech spolupráce, je jasné, že pokud by do ní šly, netvořily by koalici, protože by musely získat pro vstup do sněmovny minimálně deset procent. Z toho důvodu mluví buď o možnosti, že by šli Zelení na kandidátku ČSSD, nebo by společná kandidátka měla nějaký zatím neurčený název. Hamáček na sjezdu upozornil, že je pro otevřenou kandidátku, na které by byli kromě Zelených také nezávislí lidé a zástupci odborářů.
Chceme budovat mosty i s vámi, oznámil Minář
Po Hamáčkovi mluvil zakladatel hnutí Lidé PRO Mikuláš Minář, který dal rovněž najevo, že má zájem o volební spolupráci se Zelenými. Zároveň ale upozornil, že hnutí ještě neví, zda půjde do voleb. Podle něj jde nyní o to, aby hnutí do března sesbíralo 100 tisíc podpisů.
"Když se nám toto povede, tak věřím, že celý projekt se mnohem víc rozjede. Naším cílem je budovat v naší rozdělené a rozhádané zemi mosty. Republika musí nejen ekonomicky prosperovat, ale musí být i sociálně spravedlivá. Musí se v ní lidsky dařit všem. Nemůžou tady být lidé druhé a třetí kategorie nebo regiony druhé a třetí kategorie," sdělil mimo jiné Minář.
"Protože nám jde o dialog a budování mostů, rádi se Stranou zelených povedeme dialog o tom, jak prosadit politiku, která Českou republiku zachová v co nejlepším stavu pro naše děti a vnoučata, ve které se nám bude dobře žít," pokračoval Minář.
Minář ve svém příspěvku mluvil také o tom, že Češi sice milují přírodu, ale nemají rádi ideologii. "Jsme národ skautů, trampů, turistů, houbařů a chatařů. Koronavirová doba ještě podtrhla, jak moc je důležité pro nás zůstat v kontaktu s přírodou. Jsme právem hrdí na českou krajinu, která je skutečně krásná," popisoval Minář a vysvětloval, jak moc záleží jeho hnutí na ochraně krajiny. "Ochrana přírody má u nás obrovský potenciál. Ale je tu jedno ale. Češi sice milují přírodu, ale nesnáší ideologii. Nesnáší moralizování. S velkým podezřením se dívají na všechno abstraktní, obtížně uchopitelné," podotkl.
Ani jeden z hostů by patrně nevystoupil, kdyby se Zelení domluvili na kandidatuře do voleb s Piráty a Starosty a nezávislými. Jenže v tomto případě k dohodě nedošlo, a Zelení jsou tak nuceni hledat případného partnera pro volby dál. "Koaliční rada Pirátů a STAN naši nabídku ke spolupráci v letošních volbách odmítla," sdělil Aktuálně.cz už před sjezdem spolupředseda Zelených Michal Berg.
Podle něj předsednictvo pražské krajské organizace Pirátů odmítlo hlasovat o tom, aby byl na kandidátce v Praze. A zároveň jihomoravská organizace STAN nedala souhlas Pirátům k tomu, aby hlasovali o umístění člena Strany zelených Matouše Vencálka na jihomoravské koaliční kandidátky - na místa vyhrazená Pirátům.
Zelení řekli, jak si představují cestu z krize
Hodně zklamaná byla i Magdalena Davis. "Je to škoda. Osobně se domnívám, že jsme s Piráty a STAN kompatibilní jak programově, tak lidsky. Naši voliči by toto spojení ocenili," prohlásila před sjezdem Davis a Berg avizoval, že Zelení musí jednat o dalších variantách.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v minulosti kritiku Zelených odmítl a mimo jiné tvrdil, že oslovili Piráty příliš pozdě. "My máme hodně svých dobrých kandidátů. Podle mě proti našim kandidátům to moc realisticky v primárkách nevypadá. Někde už běží nominace na pátá a vyšší místa," řekl Bartoš mimo jiné.
Kromě debaty ohledně volební spolupráce mluvili Zelení na sjezdu také o svých programových prioritách, které "zabalili" do plánu obnovy Česka s názvem "Od krize k lepšímu životu - 12 zelených kroků pro Česko po koronaviru".
V prvním kroku volají po vyhodnocení přijatých krizových opatření a přípravě klíčových oblastí společnosti na další možnou krizi. V druhém kroku navrhují například tisíce drobných opatření v krajině, ať jde zasakovací pásy, jezírka, mokřady, rušení meliorací a sázení zeleně. V dalších krocích chtějí zachránit různými opatřeními půdu, obnovit lesy, změnit systém daní, zlepšit podmínky pro ty, co pečují o druhé, podporovat nájemní bydlení, nebo instalovat solární elektrárny na školy a úřady.
Zelení se scházejí v situaci, kdy mají za sebou velmi pestrou a rušnou minulost. Od období v letech 2006 až 2010, kdy zasedli v Poslanecké sněmovně, vyměnili několik předsedů a menší část členské základny se rozhodla stranu opustit. Šlo zejména o levicovější členy, kteří založili politické hnutí Budoucnost.
Nejznámější předseda Zelených Martin Bursík, který stranu vedl v době jejího parlamentního účinkování a zastupoval ji také ve vládě, už rovněž není členem. V roce 2009 opustil křeslo předsedy a v roce 2013 odešel od Zelených definitivně. Založil Liberálně ekologickou stranu, ve které je dodnes předsedou. Pro Zelené byly konečnou volby do sněmovny v roce 2010, kdy získali jen 2,44 procenta hlasů.
