Linda Cihelková, zástupkyně primáře chirurgického oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově
"My chirurgové jsme otrlí lidé, po dvou a půl měsících covidária jsme si na leccos zvykli, ale hlavně ze začátku to bylo hodně těžké. Přišel obrovský nápor pacientů, při tom jsme se museli učit nové postupy a léky," popisuje zástupkyně primáře na chirurgii v benešovské nemocnici Linda Cihelková.
Některá oddělení jsou zavřená, aby nemocnice velký počet pacientů pozitivních na koronavirus zvládla. Na covidových odděleních tak pomáhají i kolegové z ortopedie nebo ORL. Lékařka si cení pomoci armády i studentů, kteří s péčí o pacienty pomáhají. "Zaplať pánbůh za každou ruku navíc," říká.
Na jaře sama Cihelková pociťovala ohledně nově nastalé situace nejistotu. "Roušku jsem nosila, ruce jsem si dezinfikovala, ale opatření mi připadala trochu přemrštěná. Na podzim jsem měla pocit, že se koronavirus zbytečně nafukuje, absolutně jsem to ale přehodnotila v momentu, kdy jsme ze dne na den rovnýma nohama skočili do tohohle úplně jiného režimu," vysvětluje Cihelková. Opatření jsou podle ní potřebná a lidé by je měli dodržovat, aby neohrožovali sebe i svoje blízké.
"Není to lehká situace, hodně pacientů k nám přišlo ve velmi špatném stavu a hodně jich umřelo. Máme ale skvělý tým a děláme, co můžeme, abychom se s tím vypořádali," popisuje, jaká panuje na oddělení atmosféra.
Novou energii ale dodává zdravotníkům každý vyléčený pacient. "Neumírají jenom starší, polymorbidní pacienti, ale i mladí lidé. O to víc nás nakopne, když díky naší péči můžeme pacienty, kteří k nám přijdou ve velmi špatném stavu, pustit domů. Pak vidíme, že to není zbytečný boj, že naše práce má smysl," doplňuje.