Martin Blažík, zástupce primáře Interního oddělení Karvinské hornické nemocnice
Nejdůležitější bod ranního sezení, které každý den vede zástupce primáře Interního oddělení Karvinské hornické nemocnice Martin Blažík, je zkontrolovat, kolik zdravotníků bude moct přijít do práce a kolik jich zrovna bojuje s nákazou koronavirem. "Nemocnost zdravotníků je opravdu vysoká, 45 procent lékařů z našeho oddělení si už covidem prošlo," říká Blažík.
Po ranní poradě se to rozjede: vizity, směny na ambulanci i pomoc mladším lékařům na covidových odděleních. Blažík a jeho kolegové díky měsícům praxe s koronavirovými pacienty už zvládají s přehledem i dříve náročné úkony - například převléknout se do ochranného obleku je pro ně otázkou jedné minuty. "Ale to, že to zvládáme, ještě neznamená, že nás to činí šťastnými," upozorňuje s hlasem plným starostí Blažík.
Zatímco dovednosti lékařů a sester vzrůstají, nálada kolísá. "Od toho, že jsou všichni smutní, až po to, že se všichni až nadměrně smějeme. Jsou reakce, kdy někdo řekne vtip a všichni se hystericky smějí, aby odventilovali všechen ten stres," popisuje současnou atmosféru v nemocnici.
Z podzimní vlny si už navždy ponese řadu nepříjemných zážitků. "Přivezli nám starou dámu, čtyřiaosmdesátiletou, která do té doby žila sama, byla šikovná po fyzické i psychické stránce. Od rána ale začala mít potíže, v podvečer přijela a do dvaceti čtyř hodin zemřela," popisuje. "Zasáhne vás to. Do té doby ten člověk vedl plnohodnotný život a najednou se tak rychle ztratí."
Při už několikátém opakování koloběhu zlepšení a následného zhoršení situace Blažík přiznává, že už je pro zdravotníky těžké vidět světlo na konci tunelu. "Už nechceme žít v neustálém stresu, že se nakazíme my a nakazíme své rodiny. V celé republice nefunguje systém operací a podobně. Já osobně to vidím tak, že to rozetne pouze očkování," dodává lékař.