Nejdůležitější bod ranního sezení, které každý den vede zástupce primáře Interního oddělení Karvinské hornické nemocnice Martin Blažík, je zkontrolovat, kolik zdravotníků bude moct přijít do práce a kolik jich zrovna bojuje s nákazou koronavirem. "Nemocnost zdravotníků je opravdu vysoká, 45 procent lékařů z našeho oddělení si už covidem prošlo," říká Blažík.

Po ranní poradě se to rozjede: vizity, směny na ambulanci i pomoc mladším lékařům na covidových odděleních. Blažík a jeho kolegové díky měsícům praxe s koronavirovými pacienty už zvládají s přehledem i dříve náročné úkony - například převléknout se do ochranného obleku je pro ně otázkou jedné minuty. "Ale to, že to zvládáme, ještě neznamená, že nás to činí šťastnými," upozorňuje s hlasem plným starostí Blažík.

Zatímco dovednosti lékařů a sester vzrůstají, nálada kolísá. "Od toho, že jsou všichni smutní, až po to, že se všichni až nadměrně smějeme. Jsou reakce, kdy někdo řekne vtip a všichni se hystericky smějí, aby odventilovali všechen ten stres," popisuje současnou atmosféru v nemocnici.

Z podzimní vlny si už navždy ponese řadu nepříjemných zážitků. "Přivezli nám starou dámu, čtyřiaosmdesátiletou, která do té doby žila sama, byla šikovná po fyzické i psychické stránce. Od rána ale začala mít potíže, v podvečer přijela a do dvaceti čtyř hodin zemřela," popisuje. "Zasáhne vás to. Do té doby ten člověk vedl plnohodnotný život a najednou se tak rychle ztratí."

Při už několikátém opakování koloběhu zlepšení a následného zhoršení situace Blažík přiznává, že už je pro zdravotníky těžké vidět světlo na konci tunelu. "Už nechceme žít v neustálém stresu, že se nakazíme my a nakazíme své rodiny. V celé republice nefunguje systém operací a podobně. Já osobně to vidím tak, že to rozetne pouze očkování," dodává lékař.